„Jsem součástí projektu Ostře sledovaná prsa od samého počátku od roku 2015. Je třeba upozorňovat na prevenci, respektive důležitost včasné diagnostiky rakoviny prsu, a pokud se proto musí šokovat, tak jdu do toho!“

„Do odlévání jsem se zapojila, protože mi přijde důležité, aby nejen ženy věděly, co je může v životě potkat. Že pro prevenci mohou něco udělat a že i s takovou diagnózou se dá žít. Člověk si uvědomuje, že ani po operaci a léčbě není jiný, maximálně jinak vypadá. Moje heslo je: Na všem hledej pozitiva!“

„Napsala jsem Belliskám, že mám zájem připojit se a pomáhat v aktivitách, které v rámci projektů dělají. A tak jsem neváhala zapojit se také do odlévání. Samotný den pro mě byl hezký zážitek a příjemně strávený čas s prima lidmi.“

„Mám ráda výzvy a smysluplné aktivity, a proto jsem se odlévání prsou zúčastnila. Teď si mnohem víc než kdy jindy uvědomuji hodnotu svých zdravých prsou.“

„Přišlo mi fajn, zapojit se do akce, která má za cíl zvýšit povědomí o onemocnění rakovinou prsu. Byla to pro mě zajímavá zkušenost, vidět ostatní, ať už zdravé, nebo nemocné, jak prožívají podobné pocity, musí překonat jistou míru diskomfortu, ostych odhalit se… A přitom na fotkách jsou potom samé krásné a sebevědomé ženy. “

„Je důležité šířit osvětu o rakovině prsu a prevenci rozhodně nepodceňovat. Díky odlévání jsem se zamyslela nad tím, že bych se svým prsům měla věnovat více pozornosti.“

„V tomto případě je to opravdu o prsa! Chtěla jsem tímto aktem podpořit ženy, které o svá prsa přišly a promluvit k těm, které se o svá prsa nestarají. Já jsem svým prsům vděčná, protože kojila mé dvě děti, protože mi dávají pocit ženství a protože jsou zdravá!“

„Chtěla jsem podpořit pacientky a aktivně se zapojit do osvěty. Po odlévání si více vážím svého zdraví a nepodceňuji prevenci.“

„Zúčastnila jsem se abych podpořila osvětovou kampaň #jetooprsa a zároveň si zkusila vystoupit ze své komfortní zóny. Přineslo mi to naprosto nový zážitek, kdy jsem měla velmi smíšené pocity. Ale když jsem kolem sebe viděla statečné ženy s jedním prsem, věděla jsem, že musím být statečná a že je to to nejmenší, co můžu pro ostatní ženy udělat, aby rakovině prsu předcházely.“

„Byla to pro mě naprosto spontánní akce. Pouze mi hlavou proběhlo, že je to pro dobrou věc a má to smysl. Přineslo mi to novou zkušenost, překonání sama sebe co se studu týče a dále myšlenku, že bych se měla o sebe a své zdraví více starat a začít se pravidelně samovyšetřovat.“