INVALIDNÍ DŮCHOD
Kde hledat psychologickou pomoc a podporu?
Invalidní důchod a podmínky nároku na něj je upraven v zákoně č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění. Posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity je upraveno vyhláškou č. 359/2009 Sb., o posuzování invalidity.
Obecně má pojištěnec má nárok na invalidní důchod, jestliže nedosáhl věku 65 let nebo důchodového věku, je-li důchodový věk vyšší než 65 let, a stal se invalidním a získal potřebnou dobu pojištění, pokud nesplnil ke dni vzniku invalidity podmínky nároku na starobní důchod popřípadě, byl-li přiznán starobní důchod, pokud nedosáhl důchodového věku.
Pro přiznání invalidního důchodu je třeba splnit zejména 2 základní podmínky – zjištění (stav) invalidity a potřebnou dobu pojištění, která se zjišťuje z období před vznikem invalidity a je závislá na věku žadatelky. Pouze uznaná invalidita pacientky tedy nestačí.
Důchody vyplácí Česká správa sociálního zabezpečení (dále jen „ČSSZ“) https://www.cssz.cz/ a žádá se prostřednictvím kterékoliv územní správy sociálního zabezpečení, resp. u jejího kontaktního pracoviště na oddělení důchodového pojištění (dále jen „ÚSSZ“)
https://www.cssz.cz/web/cz/kontakty.
Pokud žadatelka disponuje např. datovou schránkou či bankovní identitou, pak je možné podat žádost o invalidní důchod také on-line prostřednictvím ePortálu ČSSZ. Zdravotní stav posuzuje posudkový lékař, který je zařazen pod Institut posuzování zdravotního stavu.
Žádost o invalidní důchod
Onkologická pacientka může o individuální důchod požádat kdykoli, pokud jí její zdravotní stav dlouhodobě neumožňuje se plnohodnotně zapojit do pracovního procesu. Ideální však je podání žádosti o invalidní důchod nejdříve prokonzultovat s ošetřujícím lékařem onkologické pacientky. V praxi je běžné, že se o invalidní důchod obvykle žádá před koncem dočasné pracovní neschopnosti nebo i když se dočasná pracovní neschopnost pacientky netýká, ale léčba již trvá nějakou dobu. Pokud je žádost podána ještě v době, kdy je pacientka v dočasné pracovní neschopnosti a pobírá nemocenské, pak výplata nemocenského a dočasná pracovní neschopnost podle zákona končí uplynutím 30 dnů od uznání invalidity v posudku posudkového lékaře.
O invalidní důchod se žádá osobně na ÚSSZ a žádost s žadatelkou sepíše zaměstnanec oddělení důchodového pojištění na předepsaném tiskopise. Podat žádost o důchod je možné v kterýkoliv úřední den, je však vhodné se předem objednat prostřednictvím rezervačního systému ČSSZ. Pracovník ÚSSZ údaje zaznamená přímo do systému a o podání žádosti vydá potvrzení. Podat žádost je možné také v zastoupení na základě plné moci, která nemusí být úředně ověřena. Jak již bylo uvedeno výše, žádat je možné také on-line prostřednictvím formuláře zde https://www.cssz.cz/zadost-o-duchod-online, nicméně je třeba mít datovou schránku či bankovní identitu.
Žadatelka si k podání žádosti o invalidní důchod s sebou na ÚSSZ vezme zejména doklad totožnosti (např. občanský průkaz), doklady o době studia, potvrzení školy o délce studia, doklady prokazující výchovu dětí nebo péči o děti (např. rodné listy dětí) a kontakt na ošetřujícího lékaře. Vhodné je také sepsat si, kdy a kde člověk pracoval, aby byla možná kontrola dob pojištění a aby nějaké údaje nechyběly nebo nebyly špatně uvedeny. Na základě podané žádosti dojde k zahájení procesu posuzování invalidity.
Posouzení invalidity
Posuzují se následující kritéria:
- doba trvání dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu (zda tento stav trvá nebo pravděpodobně bude trvat déle než 1 rok)
- míra narušení tělesných, smyslových a duševních schopností
- míra poklesu pracovních schopností
- dopady léčby a onemocnění na schopnost dále pracovat či studovat
- dosavadní vzdělání, kvalifikace, znalosti, zkušenosti a schopnosti
- možnost rekvalifikace a další
Posudkový lékař objedná základní vyšetření u ošetřujícího lékaře žadatelky. Následně je žadatelka vyzvána k tomu, aby svého ošetřujícího lékaře kontaktovala a domluvila se na dni vyšetření. Dále je žadatelka informována, že má možnost do 15–20 dnů od podání žádosti doložit dle vlastního uvážení další lékařské nebo zdravotnické zprávy. Lékařské zprávy jsou zásadní pro správné posouzení invalidity. Pokud není léčba ukončena nebo není pacientka v remisi, stačí lékařská zpráva nebo zprávy z onkologie. Ale pokud se dokládají dopady léčby, je třeba doložit nálezy odborných lékařů.
Je nezbytné, aby žadatelka vyplnila a doložila tzv. profesní dotazník, v rámci kterého se uvádí také subjektivní vnímání zdravotního stavu a jeho vlivu na pracovní schopnost žadatelky a také informace o dosavadní kvalifikaci, pracovních zkušenostech a výdělečné činnosti žadatelky.
Mezi nejčastější dopady léčby a onemocnění u pacientek s rakovinou prsu patří:
- Polyneuropatie – vyšetření neurologem a ještě lépe podložené EMG.
- Lymfedém – popsané od onkologa, případně lymfologa či lymfoterapeutky.
- Potíže s hybností hrudníku, ramen, páteře – popsané od neurologa, včetně funkčního vyšetření v podobě míry omezení rozsahu pohybu a při jakých činnostech jsou potíže.
- Imunita – snížení imunity, nemocnost atd. by mělo být doloženo imunologem a také praktickým lékařem.
- Gynekologické potíže – obvykle u pacientek s nutným zákrokem by měl gynekolog popsat potíže, zejména u pacientek, které pracují ve stoje nebo zvedají břemena.
- Psychická zátěž – vždy by měla být doložena psychiatrem a následně docházením k psychologovi. Základní medikaci dnes může předepsat onkolog i praktický lékař. Psychiatrické vyšetření má význam, i když pacientka medikaci neužívá, ale chodí na psychoterapii.
- Bolesti – musí být zdůrazněné u všech odborných lékařů podle oblasti, kde se objevují. Popsaný jejich rozsah, intenzita a také reakce na medikaci, zvlášť pokud není úlevná nebo jen krátkodobě
- Návaly, pocení při hormonální léčbě – popsané od onkologa, případně gynekologa. Popis, jak omezují pacientku.
Obvykle se potíže nebo diagnózy při posuzování „nesčítají“. Určuje se hlavní diagnóza a její hlavní procentuální míra poklesu pracovních schopností a ke všem ostatním nemocem se může přihlédnout. Tím může dojít ke zvýšení určené míry poklesu pracovní schopnosti maximálně o 10 %. Nezohledňuje se míra rizika recidivy, typ a stádium nádoru.
Podání žádosti o invalidní důchod
U posuzování velmi záleží na podrobném a přesném vyplnění lékařského nálezu včetně popisu funkčních schopností a denních obtíží žadatelky tak, aby výsledek posudku odpovídal skutečným možnostem onkologické pacientky. Žadatelka o invalidní důchod musí svého onkologa či jiného odborného lékaře požádat o obsáhlou lékařskou zprávu a je důležité zdůraznit, že je pro potřeby posuzování invalidity. V případě kvalitních a obsáhlých zpráv od odborných lékařů je žádoucí, aby z nich praktický lékař pořídil kopie a celé je přiložil, protože jejich opisem ve zkrácené podobě by mohlo dojít ke zkreslení některých skutečností. Přiložené lékařské zprávy by neměly být starší než 3-6 měsíců.
Následně tedy posudkový lékař Institutu posuzování zdravotního stavu vypracuje posudek o invaliditě na základě všech doložených lékařských zpráv a dokladů. V posudku je určen stupeň invalidity a datum jejího možného vzniku dle zdravotního stavu posuzované (skutečné datum začátku nároku na invalidní důchod určuje až ČSSZ ve svém rozhodnutí). Posudek o invaliditě se zpravidla vypracovává bez přítomnosti žadatelky. Posudek obdrží žadatelka doporučeně poštou nebo do datové schránky. Výpočet důchodu pak provádí ČSSZ. Zákonná lhůta na celé vyřízení žádosti o invalidní důchod je 90 dnů ode dne podání žádosti. Rychlost celého procesu se odvíjí především od toho, zda má ČSSZ k dispozici veškeré potřebné podklady a zda ošetřující lékař žadatelky či žadatelka sama včasně a řádně spolupracují.
Podmínky nároku na invalidní důchod
1. Jestliže pracovní schopnost onkologické pacientky poklesla:
- nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně,
- nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně,
- nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu třetího stupně.
Tato procentní míra poklesu pracovní schopnosti je vyjádřena v posudku o invaliditě společně s datem vzniku této invalidity. Toto datum je však pouze orientační, konečný vznik nároku na invalidní důchod je určen až v rozhodnutí.
2. Pojištěnec splnil potřebnou dobu pojištění, která činí:
- do 20 let – méně než 1 rok,
- od 20 let do 22 let – 1 rok,
- od 22 let do 24 let – 2 roky,
- od 24 let do 26 let – 3 roky,
- od 26 let do 28 let – 4 roky,
- nad 28 let – 5 roků.
U žadatelek ve věku nad 28 let tedy činí potřebná doba pojištění 5 roků a zjišťuje se z posledních 10 let před vznikem invalidity. U žadatelky starší 38 let dále platí, že pokud nesplní podmínku 5 let pojištění v posledních 10 letech před vznikem invalidity, považuje se podmínka za splněnou také za předpokladu, že v posledních 20 letech před vznikem invalidity získala 10 let pojištění.
Potřebnou dobu pojištění lze za určitých podmínek doplatit, ale pouze jeden rok zpětně přede dnem podání přihlášky k dobrovolnému důchodovému pojištění (existují však výjimky viz dále). U invalidního důchodu se do potřebné doby pojištění počítá také doba studia na střední nebo vysoké škole v České republice (do 18 let nejdříve po ukončení povinné školní docházky a po 18. roce věku po dobu prvních 6 let studia). „Nepokrytou“ dobu studia a dále dobu, kdy jsou pacientky vedeny v evidenci mezi uchazeči o zaměstnání na Úřadu práce a již nejsou účastny důchodového pojištění, lze doplatit zpětně kdykoliv během života.
Námitky proti rozhodnutí o invalidním důchodu
V případě, že pacientka s rozhodnutím ČSSZ o invalidním důchodu nesouhlasí, má vůči němu právo podat písemné námitky ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení rozhodnutí od ČSSZ. Námitky však nelze podat, pokud pacientka nesouhlasí s výsledkem uvedeným v posudku posudkového lékaře jen vůči tomuto posudku. Pokud však žadatelka na základě obdrženého posudku již předem předpokládá negativní rozhodnutí ČSSZ, může dobu mezi obdržením posudku a vydáním rozhodnutí využít k přípravě podkladů pro sepsání námitek proti následnému rozhodnutí – například k vyžádání si podrobnějších lékařských zpráv. V rámci písemných námitek je vhodné detailně popsat aktuální stav onkologické pacientky, potíže, které má ve své aktuální profesi a také přiložit dokreslující zprávy odborníků. O námitkách následně rozhoduje znovu ČSSZ.
Podání správní žaloby
V případě neúspěchu v námitkovém řízení je poslední možností, jak rozhodnutí ČSSZ změnit, podání správní žaloby u příslušného soudu. K podání žaloby sice není třeba mít právníka, nicméně je vhodné další postup, přípravu žaloby a další zastoupení odpovídajícím způsobem alespoň konzultovat s advokátem, případně se nechat advokátem zastoupit.
Změna zdravotního stavu
V případě změny zdravotního stavu, kterým je např. recidiva (i po různě dlouhém období remise), může pacientka ihned požádat o zvýšení stupně invalidního důchodu. Recidiva onemocnění může znamenat ve většině případů znamená přiznání 3. stupně invalidity. Stejně tak lze žádat o zvýšení stupně invalidního důchodu v případě prohloubení nežádoucích účinků léčby.
Datum revize textu: 01. 01. 2025
Text obsahuje vybrané informace z oblasti sociálního a zdravotního zabezpečení platné ke dni revize textu. Pro úplné a aktuální informace se obraťte na odborné poradce v dané oblasti.
Dále by Vás mohlo zajímat
M-CZ-00003997