NÁVRAT DO ZAMĚSTNÁNÍ
Každý, kdo se chystá po nemoci zpět do práce nebo se alespoň připravuje na její hledání, by měl znát svá zdravotní rizika a omezení, konzultovat je se svým lékařem a zvážit možnosti jejich maximálního snížení před nástupem do práce.
Každá z pacientek snáší léčbu a také vzniklé důsledky jinak, a to i při podobném rozsahu nežádoucích účinků. Určitě také záleží na rozsahu léčby, kterou pacientka prodělala. Vnímání nežádoucích účinků se navíc může měnit v čase. Některé pacientky jim příliš nevěnují pozornost a přicházejí, až když je nežádoucí účinky omezují v konkrétních aktivitách v práci nebo osobním životě. Jiné pacientky těžce vnímají deficit ve své obvyklé kondici hned od počátku a mají potřebu se jí co nejrychleji znovu přiblížit.
Pacientky by si měly umět odpovědět na tyto otázky, než budou diskutovat se zaměstnavatelem o návratu do práce:
- Jsem schopná pracovat na své původní pracovní pozici?
- Je pro mě moje původní pracovní pozice vhodná?
- Potřebuji nějaké zvláštní podmínky v práci?
- Chci se vůbec vracet do svého původního zaměstnání?
- Jak velký pracovní úvazek zvládnu?
Pacientka by měla zvážit výši pracovního úvazku i náročnost práce také s ohledem na rozsah potřebné probíhající rehabilitace a také množství nutných kontrolních vyšetření. Nikdy by neměla zajít až na samotný kraj svých sil do maximálního vyčerpání. Zejména na počátku by bylo vhodné začínat zvolna.
U pacientek s rakovinou prsu je pro návrat do práce dosti zásadní, zda byla pacientka operována na straně dominantní ruky a také počet odebraných uzlin. Limitace pohybu a zátěže při lymfedému v kombinaci s polyneuropatií, omezeným pohybem hrudníku a únavou dosti určuje schopnost zařadit se do práce na větší či menší úvazek.
Za běžných okolností nemůže být se zaměstnancem v průběhu trvání jeho dočasné pracovní neschopnosti ukončen pracovní poměr prostřednictvím výpovědi ze strany zaměstnavatele. Pracovní poměr však může skončit jinými způsoby než výpovědí ze strany zaměstnavatele i během trvání dočasné pracovní neschopnosti zaměstnance. Je tomu tak např. v případě, že pracovní poměr byl uzavřen na dobu určitou uvedenou v pracovní smlouvě a tato doba již uplynula, v případě, že výpověď podal sám zaměstnanec nebo pokud se na ukončení pracovního poměru zaměstnanec a zaměstnavatel dohodli.
Po ukončení dočasné pracovní neschopnosti nebo při pobírání invalidního důchodu, a to bez ohledu na jeho stupeň, je možné dále pracovat. Nicméně je možné, že pacientce budou v souvislosti s jejím zdravotním stavem stanovena určitá omezení v práci (např. zákaz práce ve stoje), která je samozřejmě nutné dodržovat.
Pokud zaměstnankyně ukončí dočasnou pracovní neschopnost a zvažuje návrat do práce, je obvykle poslána na mimořádnou prohlídku k závodnímu lékaři zaměstnavatele. Na základě mimořádné prohlídky je rozhodnuto, zda je dotyčná zaměstnankyně i nadále schopna dosavadní pracovní pozici vykonávat a zda zvládne pracovat ve sjednaném rozsahu pracovní doby. Zaměstnavatel ale nemá povinnost kratší pracovní dobu (tzv. částečný či zkrácený úvazek) nabídnout. Ani ze zákona nemá pacientka po návratu z dočasné pracovní neschopnosti na kratší pracovní dobu nárok.
Pokud by zaměstnankyně vzhledem ke svému zdravotnímu stavu podle lékařského posudku dlouhodobě pozbyla způsobilost konat i nadále svou dosavadní práci, je zaměstnavatel povinen ji převést na jinou vhodnou práci či práci jiného druhu. Tato nová práce musí být pro pacientku vhodná vzhledem k jejímu zdravotnímu stavu a schopnostem a pokud možno i vzhledem k její kvalifikaci. Kromě povinnosti zaměstnavatele převést zaměstnance na jinou práci dává zákoník práce pro tento případ zaměstnavateli i možnost rozvázat se zaměstnancem pracovní poměr výpovědí, a to za splnění zákonných podmínek.
Jak již bylo nastíněno výše, české právní předpisy nezakazují možnost práce při invalidním důchodu. U všech pacientek pobírajících invalidní důchod je tak třeba vzít v úvahu ještě zbytkový pracovní potenciál. Lékař proto zhodnotí mimo míru poklesu pracovní schopnosti také dodržování zbytkového pracovního potenciálu. Především se sleduje u pacientek s invalidním důchodem 3. stupně, kde je míra poklesu pracovní schopnosti více než 70 %, a zbytkový pracovní potenciál je tedy necelých 30 %.
U většiny pacientek obvykle dojde po šesti měsících od ukončení akutní onkologické léčby ke snížení stupně invalidního důchodu na 1. nebo 2. stupeň, pokud jsou bez známek recidivy či jiných vážných zdravotních problémů. Někdy se na tento stupeň pacientky dostanou již hned po pracovní neschopnosti.
Podpora v nezaměstnanosti a evidence na Úřadu práce
Nezaměstnané pacientky s invalidním důchodem jakékoliv stupně invalidity jsou dle zákona povinně zdravotně pojištěny.
Co se týče sociálního pojištění, zde platí, že pouze u invalidního důchodu 3. stupně se doba pobírání invalidního důchodu počítá do potřebné doby pojištění pro budoucí nárok na starobní důchod pacientky. U nezaměstnaných pacientek s invalidním důchodem 1. a 2. stupně je tak pro účely získání potřebné doby pojištění vhodné zvážit alespoň registraci na Úřadu práce mezi uchazeče o zaměstnání. V případě, že je pacientka s invalidním důchodem 1. nebo 2. stupně vedena na Úřadu práce jako uchazečka o zaměstnání, náleží jí za splnění zákonných podmínek podpora v nezaměstnanosti.
Poskytování podpory v nezaměstnanosti a evidenci uchazečů o zaměstnání na Úřadu práce upravuje zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. Informace o evidenci uchazečů o zaměstnání a podpoře v nezaměstnanosti včetně elektronických žádostí jsou uvedeny zde: https://www.mpsv.cz/-/evidence-uchazecu-o-zamestnani-a-podpora-v-nezamestnanosti.
Na podporu v nezaměstnanosti má nárok zaevidovaná uchazečka o zaměstnání, která získala v posledních dvou letech před zařazením do evidence alespoň 12 měsíců doby důchodového pojištění ze zaměstnání nebo z jiné výdělečné činnosti.
Tuto základní podmínku pro přiznání podpory v nezaměstnanosti může žadatelka splnit také započtením náhradní doby zaměstnaní, za kterou se považuje např. doba přípravy osoby se zdravotním postižením k práci, doba osobní péče o dítě ve věku do čtyř let nebo doba pobírání invalidního důchodu pro invaliditu 3. stupně a další.
Podpůrčí doba poskytování podpory v nezaměstnanosti je závislá na věku a činí:
- do 50 let věku 5 měsíců,
- nad 50 do 55 let věku 8 měsíců,
- nad 55 let věku 11 měsíců.
Výše podpory v nezaměstnanosti:
- 1.–2. měsíc nezaměstnanosti 65 % průměrného měsíčního čistého výdělku (nebo vyměřovacího základu v případě samostatně výdělečné činnosti),
- 3.–4. měsíc nezaměstnanosti 50 % průměrného měsíčního čistého výdělku (nebo vyměřovacího základu v případě samostatně výdělečné činnosti),
- 5.–11. měsíc nezaměstnanosti 45 % průměrného měsíčního čistého výdělku (nebo vyměřovacího základu v případě samostatně výdělečné činnosti).
Výše podpory v nezaměstnanosti je také ovlivněná způsobem ukončení posledního zaměstnání. Došlo-li k ukončení pracovního poměru dohodou či výpovědí bez vážného důvodu ze strany pacientky, může být výše podpory v nezaměstnanosti od počátku pouze 45 % průměrného měsíčního čistého výdělku. U pacientek s rakovinou prsu je tedy vhodné, aby byl v dohodě o rozvázání pracovního poměru uveden důvod ukončení pracovního poměru (tedy že byl pracovním poměr ukončen např. ze zdravotních důvodů), ačkoli to obecně není povinnou náležitostí dohody.
Podnikání s invalidním důchodem
Pokud některá z pacientek podnikala před začátkem nemoci a chce v tom pokračovat i po přiznání invalidního důchodu, pak se podnikání považuje při všech stupních invalidity za vedlejší činnost. I v případě podnikání však platí, že pokud jsou pacientce stanovena některá omezení ve vztahu k jejímu zdravotnímu stavu, tak je třeba je dodržovat.
Podnikatelky s přiznaným invalidním důchodem jakékoliv stupně nemusí (ale mohou) za první rok podnikání platit zálohy na zdravotní ani sociální pojištění. To ovšem neznamená, že pojištění není potřeba platit vůbec. Po skončení daného kalendářního roku je nutné na příslušnou zdravotní pojišťovnu i ČSSZ podat přehled OSVČ o příjmech a výdajích.
V případě zdravotního pojištění dojde v rámci zmíněného přehledu k výpočtu výše pojistného za uplynulý kalendářní rok, a toto pojistné je jednorázově doplaceno. Na základě tohoto přehledu se zároveň stanoví výše záloh, které budou placeny až do podání přehledu za další kalendářní rok. V tomto případě se zálohy počítají ze skutečně dosažených příjmů a není třeba sledovat minimální vyměřovací základ.
U sociálního pojištění je to však jinak. Pokud příjem (myšleno dílčí základ daně z příjmů ze samostatné výdělečné činnosti) z podnikání nepřesáhne tzv. rozhodnou částku (pro rok 2025 je to 111 736 Kč), pak se sociální pojištění vůbec neplatí. Možnou nevýhodou však je, že doba, po kterou podnikatelka pobírající invalidní důchod nemusí platit sociální pojištění, se nezapočítává do potřebných „odpracovaných let“ pro nárok a výpočet starobního důchodu. V takovém případě je tedy vhodné zvážit dobrovolné placení sociálního (důchodového) pojištění.
Možná je i kombinace invalidního důchodu, zaměstnání a k tomu podnikání. O celkové problematice návratu do práce je vhodné se poradit se sociálním pracovníkem, který se tématu věnuje, protože zákoník práce, pravidla pro pojištění nebo podporu v nezaměstnanosti apod. se mohou v čase měnit.
Datum revize textu: 01. 01. 2025
Text obsahuje vybrané informace z oblasti sociálního a zdravotního zabezpečení platné ke dni revize textu. Pro úplné a aktuální informace se obraťte na odborné poradce v dané oblasti.
Dále by Vás mohlo zajímat
M-CZ-00003997