NEMOCENSKÉ A DOČASNÁ PRACOVNÍ NESCHOPNOST1,2
Nemocenské je dávka nemocenského pojištění a je upravena zákonem č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění. Nárok na nemocenské má pojištěnec, který byl mimo jiné uznán dočasně práce neschopným, a to za předpokladu, že dočasná pracovní neschopnost (dále jen „DPN“) trvá déle než 14 kalendářních dní. Za prvních 14 dnů dočasné pracovní neschopnosti dostává zaměstnanec náhradu mzdy přímo od svého zaměstnavatele (splní-li zákonné podmínky).
Vystavení tzv. eNeschopenky
O vzniku dočasné pracovní neschopnosti rozhoduje zpravidla ošetřující lékař onkologické pacientky (např. onkolog, gynekolog nebo praktický lékař). V případě zkonstatování dočasné pracovní neschopnosti pacientky vystaví tzv. eNeschopenku.
O DPN lékař rozhodne, jestliže pacientka nemůže vykonávat práci, přičemž také dále stanoví režim dočasně práce neschopného pojištěnce, kdy např. umožní vycházky a jejich rozsah a dobu.
Pokud se ale pacientka cítí dobře, lékař režim DPN nestanoví a být sama doma by pro ni byla spíše psychická zátěž, může nadále pracovat. Ale je třeba zvážit případná rizika takového rozhodnutí, například získání nežádoucí infekce, vyčerpání, atd.
Některé pacientky se rozhodnou DPN využít jen ve chvílích, kdy jsou bezprostředně po aplikaci terapie nebo po zákrocích a v klidnějších obdobích chodí do zaměstnání či pracují z domova. Během DPN by pacientka neměla vykonávat žádnou práci pro zaměstnavatele definovanou v daném úvazku. Pokud by byla s pacientkou při DPN uzavřena dohoda o provedení práce, musí být na jinou činnost, než na kterou je pracovní smlouva. Druh práce v této dohodě o provedení práce by měl být ale takový, který je pacientka vzhledem ke svému zdravotnímu stavu a nařízené DPN opravdu schopna vykonávat.
Nárok na nemocenské
Na nemocenské má nárok zaměstnankyně nebo osoba samostatně výdělečně činná (dále jen OSVČ), pokud si hradila nemocenské pojištění. U OSVČ je účast na nemocenském pojištění dobrovolná a pro vznik nároku musí účast na pojištění trvat nejméně 3 měsíce před vznikem DPN.
U zaměstnanců od 1. do 14. kalendářního dne DPN vyplácí náhradu mzdy zaměstnavatel. ČSSZ vyplácí nemocenské od 15. kalendářního dne trvání DPN do jejího konce, maximálně však 380 kalendářních dnů, nejsou-li splněny podmínky pro prodloužení výplaty nemocenského. U některých pacientek může dojít k započítání předchozí doby pracovní neschopnosti, a jejich aktuální DPN tak bude trvat dobu kratší než jeden rok.
Pacientka OSVČ, pokud si dobrovolně na nemocenské pojištění neplatila, nemá na nemocenské nárok. Ale i pokud si hradila pojistné na nemocenské pojištění, vzniká jí nárok na nemocenské až od 15. dne DPN. Jelikož taková pacientka nemá zaměstnavatele, nemá nárok na žádnou náhrada mzdy.
Pokud se OSVČ rozhodne si nemocenské pojištění platit, nemůže si výši libovolně zvolit, ale jsou stanovené částky, které se odvíjí od daňového přiznání a záloh na sociální pojištění. Z toho plyne, že i výše nemocenské dávky je pak od této částky daná. Ovšem vhodné samozřejmě je, aby se OSVČ pro případ nemoci zaopatřily jiným způsobem, např. úsporami či komerčním připojištěním.
Nemocenské a starobní nebo invalidní důchod
Pacientka, která pobírá starobní důchod nebo invalidní důchod pro invaliditu 3. stupně a je zároveň zaměstnaná, má nárok na nemocenské pouze 70 kalendářních dnů, nejdéle však do dne, jímž končí pojištěná činnost, tedy končí pracovněprávní vztah nebo nemocenské pojištění u OSVČ.
Nemocenské dávky náleží i v tzv. ochranné lhůtě. Tedy pokud nemoc začne bezprostředně po ukončení pracovněprávního vztahu. Ochranná lhůta je 7 kalendářních dnů. Pokud zaměstnání trvalo méně než 7 kalendářních dnů, je ochranná lhůta tolik dnů jako dnů zaměstnání. To stejné pak platí pro OSVČ.
Výše nemocenského3
- 1.- 14. den – Náhrada mzdy zaměstnavatele - 60 % jeho redukovaného průměrného výdělku
- 15. -30. den - 60 % denního vyměřovacího základu
- 31. – 60. den - 66 % denního vyměřovacího základu
- od 61. a dál - 72 % denního vyměřovacího základu
Pokud je DPN řetězena opakovaně v průběhu akutní onkologické léčby, je nemocenské celkově nižší, protože se nedostane na vyšší procento výpočtu výše nemocenské při trvání dlouhodobé pracovní neschopnosti.
eNeschopenka
Od 1. 1. 2020 je v provozu eNeschopenka. Pro všechny lékaře je povinná. Papírová může být vystavena jen při kolapsu systému.
Vymezení vycházek a místa pobytu
Ošetřující lékař může vycházky povolit pouze v rozsahu, který odpovídá zdravotnímu stavu dočasně práce neschopného pojištěnce a který nenarušuje stanovený léčebný režim, v celkovém rozsahu maximálně 6 hodin denně, a to v době od 7 hodin do 19 hodin.
Ošetřující lékař smí povolit režim, kdy si pacientka volí dobu vycházek sama, a to pouze v případech, kdy mimořádně náročný léčebný plán, probíhající intenzivní léčba, nepříznivé vedlejší účinky léčby nebo celkově závažný zdravotní stav neumožňují dočasné práce neschopnému využít pevně stanovenou dobu. Pacientka musí o povolení požádat ošetřujícího lékaře a ten si musí vyžádat předchozí písemný souhlas ČSSZ.
Na požádání pacientky může ošetřující lékař změnit místo pobytu nemocné. To poznačí do systému eNeschopenky. Pokud by se jednalo o dovolenou či pobyt v zahraničí, musí se žádat ČSSZ.
Žádost ZDE: https://eportal.cssz.cz/web/portal/-/tiskopisy/zpnpus-2020
Ukončení DPN
DPN končí zejména umožňuje-li zdravotní stav výkon další práce a lékař ukončí režim DPN a dále také v dalších specifických případech stanovených zákonem. DPN končí také např. třicátým dnem ode dne následujícího po dni, v němž byl pojištěnec posudkem Institutu posuzování zdravotního stavu uznán invalidním či třicátým dnem ode dne následujícího po dni, v němž orgán rozhodující o invalidním důchodu obdržel rozhodnutí soudu (byl-li pojištěnec uznán invalidním na základě výsledku soudního řízení o žalobě). Orgán rozhodující o invalidním důchodu neprodleně písemně vyrozumí ošetřujícího lékaře o tom, ke kterému dni PN končí.
Pokud víte, že se blíží konec DPN nebo byl schválen invalidní důchod, je dobré být s lékařem v kontaktu, tak aby došlo k informování a relevantní rozhodnutí bylo skutečně předáno.
Povinnosti lékaře spravujícího DPN
Lékař musí potvrdit pacientce v režimu eNeschopenky trvání DPN nejméně jednou měsíčně, aby jí byly dávky vypláceny.
Zhodnocení zdravotního stavu pojištěnce před uplynutím podpůrčí doby
Ošetřující lékař by měl ke konci podpůrčí doby zhodnotit zdravotní stav, informovat nemocného a zaznamenat to do zdravotnické dokumentace, zejm. zda:
- Lze očekávat, že pacientka před uplynutím podpůrčí doby nabude pracovní schopnost-informuje ji o tom, kdy DPN ukončí
- Existují zdravotní důvody pro předpoklad, že pojištěnec nabude pracovní schopnost v krátké době po uplynutí podpůrčí doby – bylo by vhodné žádat o prodloužení podpůrčí doby
- Zdravotní stav je dlouhodobě nepříznivý podle zákona o důchodovém pojištění – bylo by vhodné požádat o invalidní důchod.
Žádost o prodloužení výplaty nemocenské dávky po uplynutí podpůrčí doby se podává na ČSSZ, resp. ÚSSZ), kde je pracovní neschopnost evidována. Rozhoduje o ní posudkový lékař, zpravidla při Institutu posuzování zdravotního stavu. Žádost lze podat dokonce i po uplynutí podpůrčí doby. Prodlužuje se maximálně o tři měsíce. Lze ji opakovat, ale maximální doba prodloužení je 350 dní.
Formulář Žádost o výplatu nemocenské po uplynutí podpůrčí doby je ke stažení zde: https://eportal.cssz.cz/web/portal/-/tiskopisy/zvnupd
Odůvodněným případem by měl být předpoklad, že se pacientka po ukončení prodloužené DPN bude plně schopna do pracovního procesu vrátit na svou pracovní pozici. Ovšem při nejasné prognóze onkologického onemocnění a míře dopadů nežádoucích účinků léčby je tato skutečnost vždy velmi nejistá.
Lze požádat o prodloužení podpůrčí doby DPN i o invalidní důchod zároveň.
Datum revize textu: 01. 01. 2025
Text obsahuje vybrané informace z oblasti sociálního a zdravotního zabezpečení platné ke dni revize textu. Pro úplné a aktuální informace se obraťte na odborné poradce v dané oblasti.
Dále by Vás mohlo zajímat
-
Reference
- § 29 odst. 1 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění
- § 26, 27, 28, 56, 61, 73b zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění
- § 3 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení
M-CZ-00003997