Diagnóza rakoviny prsu je nesmírně zatěžující onemocnění, které postihuje nejen tělo, ale hlavně duši. Samotná diagnóza způsobí v životě ženy obrovský šok a převrátí chod jeho dosavadního běhu naruby. 

Onkologická léčba spojená s rakovinou prsu má mnoho vedlejších a trvalých následků, které velmi významně ovlivňují fyzickou stránku, ale také psychiku. Dopady onkologické léčby rakoviny prsu jsou velmi často spojené s dočasnou ztrátou vlasů/obočí/řas, často s příbytkem na váze, vznikem jizev na těle, ztrátou prsu/prsů a dalšími nepříjemnostmi, které se významnou měrou podepíší na psychice dané ženy, na jejím sebevědomí a sebepřijetí. Zpracovat informaci, že máte rakovinu prsu, vyrovnat se se všemi změnami, které do Vašeho života přinesla, zvládnout náročnou léčbu, přijmout změny na těle, naučit se pracovat s trvalými následky léčby, poradit si s přítomným strachem z návratu onemocnění je extrémně zatěžující. 

Pokud máte podporující blízké nebo přátele, je to velká výhoda, ale i v tomto případě doporučujeme využít možnosti psychologické pomoci, ať už v podobě psychologa, psychoterapeuta nebo v případě vážnějších potíží i psychiatra. 

Diagnóza rakoviny prsu s sebou přináší, podobně jako každé jiné onkologické onemocnění, strach, obavy a nepříliš dobrou náladu. U pacientek s rakovinou prsu se často objevují deprese. Psychické problémy nejsou spojené jen s čelením strachu z nemoci a smrti, reakcím okolí (například na holou hlavu) nebo změnám kvality života, ale i strachu ze samotné léčby. Deprese jsou totiž často nežádoucím účinkem hormonální léčby nebo některých léků proti jejich zmírnění. V tak těžkém období, jakým je léčba onemocnění rakoviny prsu, je potřeba jakákoliv dostupná pomoc – nebojte se si o ni říct. 

Není to známka slabosti ani toho, že něco nezvládáte, ale je to podpůrný prostředek pro úspěšné vyléčení. Psychika je velmi mocná a pro úspěšnou léčbu rakoviny velmi důležitá.

Podobně jako u většiny onemocnění je u psychických potíží a navození psychické pohody nutné začít s prevencí a případnou terapií včas. Předejde se tím vážnějším problémům, jako jsou deprese nebo úzkosti. Každý, koho potká diagnóza rakoviny prsu, by měl mít možnost vyhledat psychickou pomoc a podporu. Tuto pomoc nemusí nutně poskytovat pouze odborník, ale často může stačit podpora v podobě pacientské organizace nebo podpůrné skupiny.

Těžké onemocnění, kterým rakovina prsu bezesporu je, může přinést do života obavy, strach, melancholickou náladu, pocit, že život končí, že je léčba dlouhá, stres z opakujících se odběrů, chemoterapií, nevolností atp. I když se zpočátku zdá, že to vše zvládnete a vždy najdete důvod k radosti a smíchu, léčba trvá dlouho. Mění se druhy léčby, operace, chemoterapie. Po operaci tělo nevypadá jako dříve, při chemoterapiích se necítíte vůbec přitažlivě. Může se rozpadat dosavadní život, může přijít krize v partnerském vztahu nebo jeho konec, nechuť na sex. Z přemíry psychicky náročných okamžiků nemáte sílu a ani důvod vstávat z postele. Chcete jenom všechno zaspat a probudit se v lepších časech. Z ničeho se neradujete, nemáte chuť se scházet s kamarády, chcete být sama a nic nevysvětlovat. Nemůžete spát, budíte se s pocity úzkosti, které mohou přetrvávat i během dne. V tom okamžiku přichází deprese – ta skutečná, nejen špatná nálada. Nemáte žádný cíl a nic nedává smysl. V tomto případě vyhledejte odbornou pomoc, se správnou terapií je možné to celé vyřešit a najít opět životní rovnováhu a nové životní impulzy.

• čas strávený s rodinou/dětmi/přáteli/kolegy
• čas věnovaný domácím mazlíčkům
• pohybová aktivita – procházka na čerstvém vzduchu/jóga/plavání/jízda na kole/tanec
• četba knih, sledování filmů/seriálů
• čas věnovaný koníčkům a zálibám ve volném čase
• umění
• čas věnovaný jen sobě
• naučit se něco nového
• čas strávený v přírodě/v horách
• bylinkový čaj na zklidnění (pozor na třezalku!), rituály
• meditace
• kvalitní spánek
• vyvážená zdravá strava
• cestování, poznávání nových míst a lidí
• aromaterapie
• arteterapie
• muzikoterapie
• psychoterapie
• skupinová psychoterapie
• pomoc psychologa
• pacientská organizace, podpůrná komunita
• psychiatrie
• Antidepresiva (slabší léky může předepsat také praktický lékař nebo onkolog)

• S pocity strachu a nejistoty při podezření na onemocnění.
• Při sdělení diagnózy, s jejím přijetím.
• Jak o nemoci říci blízkým/dětem.
• Jak zvládnout onkologickou léčbu a všechny změny, které s sebou léčba přináší.
• Jak o nemoci mluvit s blízkými.
• Jak zvládnout ukončení akutní fáze léčby a jak zvládnout období remise.
• Jak dostat pod kontrolu strach z návratu onemocnění a metastáz.
• Nepříznivý zdravotní stav (recidiva onemocnění, metastatické onemocnění).
• Jak se vyrovnat s trvalými následky léčby, jak se vrátit do běžného života a do práce.
• Při problémech v partnerském vztahu, při ztrátě sebevědomí a sebedůvěry.

Rodina, děti, kamarádi, kolegové jsou důležitou podporou, ale ve chvíli, kdy je člověk sám se sebou a se svojí nemocí, může být díky odborníkům, technikám psychologů a lékům mnohem více v klidu a přítomné okamžiky vnímat a prožívat pozitivněji. Navíc je odborník nezúčastněným pozorovatelem s nadhledem.

Velmi často se stává, že deprese a úzkosti přicházejí v okamžiku, kdy má pacientka to nejtěžší za sebou, v období, kdy ukončí akutní léčbu, a nastává období, kterému se říká remise. Pacientka již není v tak úzkém kontaktu s onkologem, kontroly se posouvají na 4–6měsíční interval. Pacientka, a hlavně její okolí se těší z toho, že mají to nejhorší za sebou a že bude žena fungovat jako před diagnózou a vše se vrátí do normálu. Ale ono tomu tak není. Pacientka se musí vyrovnat se všemi změnami v životě, s trvalými následky léčby. Většinou v tuto chvíli vše na pacientku dolehne a začne se cítit tak, že je na všechno sama. Postupně se přidávají pocity, že pacientka nezvládá vše jako dřív, a tato kombinace může vést až ke vzniku depresí.

Při pouhém náznaku depresivního ladění, které je způsobeno třeba náročným lékařským vyšetřením a úzkostí z toho, jak to dopadne, nebo po nepovedeném odběru krve, si můžete pomoci sama. Velmi dobře poslouží meditace, dýchací techniky, jóga, procházka na čerstvém vzduchu, terapie lesem, hudba nebo tanec.

U duševního zdraví je nesmírně důležité, aby je vnímalo okolí, protože nemocný si často nechce problém s depresí přiznat. Čeho si všímat a jak rozeznat, zda se jedná jen o smutný den, nebo je už potřeba vyhledat odbornou pomoc?

• Ztráta zájmu o dříve oblíbené aktivity.
• Neschopnost postarat se o děti nebo i o sebe – uváděným důvodem je únava, nebo že se dotyčný necítí dobře.
• Snížená aktivita, energie, pacient se unaví už po drobné námaze.
• Ztráta libida, potřeba izolovat se od partnera, ale i od okolí.
• Pocity beznaděje, které neustupují.

Jestliže tyto příznaky u sebe pozorujete, uvědomte si hlavně, že to není Vaše chyba. Spousta lidí s depresí si klade onemocnění za vinu, jsou na sebe až rozzlobení, že se nedokáží radovat s ostatními lidmi, a raději se uzavřou doma do své ulity. Jenže za depresi nikdo nemůže! Pokud si to přiznáte, pak je to velký krok kupředu. Problém, který si nepřipouštíte, vyřešit nejde.