Alternativní vyšetření
Irrigografie1
Je v současnosti málo prováděná metoda, kterou nahradila CT kolonografie. Irrigografie se většinou provádí tehdy, když není-li možné provést kolonoskopii a dostupnost CT kolonografie je obtížná. Jedná se o rentgenové vyšetření břicha po naplnění střev kontrastní látkou a vzduchem. Pro vyloučení nádoru konečníku se toto vyšetření doplňuje o rektoskopii. Pro úspěšné vyšetření je opět nezbytné se dokonale vyprázdnit, o čemž vás příslušné pracoviště poučí a poskytne i projímadlo.
CT kolonografie1
Je další možností, jak vyšetřit tlusté střevo, ale provádí se pouze tehdy, pokud klasická (optická) kolonoskopie není proveditelná, je neúplná, nebo ji pacient odmítá. Ve své nabídce ji má většina pracovišť ve větších centrech, ale i v některých menších nemocnicích. Jedná se o rentgenové zobrazení střeva pomocí CT přístroje po předchozí kontrolované náplni střeva plynem (vzduch nebo oxid uhličitý), jehož součástí je také takzvaná virtuální kolonoskopie. Vyprázdnění střeva je stejné jako u klasické kolonoskopie. Na některých pracovištích se používá metoda takzvaného označování zbytků stolice, při které pacient pije jeden až tři dny před vlastním vyšetřením menší množství kontrastní látky ve více dávkách. Bezprostředně před vyšetřením se obvykle podává do žíly látka k uvolnění hladké svaloviny. Poté se střevo přes konečník naplní plynem a provádí se skenování ve dvou polohách - na zádech a na břiše. Pokud je to nutné, může být při vyšetření také podána kontrastní látka do žíly. Výhodou je, že se na obrazovém záznamu nezobrazuje jen střevo, ale i jeho okolí včetně ostatních orgánů břicha a pánve. Naopak za nevýhodu se považuje, že nelze odebrat vzorek tkáně k dalšímu vyšetření či snést případné polypy a vystavení se již uvedenému rentgenovému záření. V některých případech, zejména při použití oxidu uhličitého, může být výkon částečně hrazený pacientem.
Kapslová endoskopie1
Tato metoda je alternativou kolonoskopie, avšak není hrazena zdravotní pojišťovnou. Vyšetření se provádí tak, že pacient spolkne kapsli, což je vlastně malá kamera. Na břicho je mu pomocí pásu umístěn senzor i malé záznamové zařízení. Podle rozhodnutí lékaře odchází domů nebo zůstává ve zdravotnickém zařízení, v každém případě se může volně pohybovat. Kapsle prochází zažívacím traktem a její pohyb je zaznamenáván. Po osmi hodinách se pacient vrací do ordinace lékaře k vyhodnocení. Kapsle opustí organismus přirozenou cestou. Příprava na vyšetření je stejná jako v případě klasické kolonoskopie. Platí zákaz kouření 24 hodin před zákrokem a omezení podávání léků 2 hodiny před zákrokem. Mužům se doporučuje se den před zákrokem v oblasti břicha, asi 15 cm nad a pod pupkem oholit, aby mohly být aplikovány senzory. Pokud je nalezen polyp, je třeba provést jeho odstranění standardní kolonoskopií.
Pracoviště, která toto vyšetření provádějí jsou interní klinika 1. LF UK ÚVN Praha, 2. Interní klinika FN Hradec Králové, hepatogastroenterologická klinika IKEM Praha a GEP Clinic Praha.
VIDEO: Kapslová endoskopie - jak probíhá vyšetření
Laboratorní vyšetření1
Kromě chudokrevnosti (anémie) může laboratorní vyšetření prokázat i tzv. nádorové markery. Potvrzení nádorových markerů samo o sobě neslouží k potvrzení diagnózy kolorektálního karcinomu, důležité je sledovat, zda koncentrace markerů v krvi nestoupají.
Magnetická rezonance (MR)1
I když je magnetická rezonance schopná zobrazit nádor v jakékoliv oblasti tlustého střeva, používá se zejména pro zobrazení konečníku, aby se přesněji posoudilo případné rozšíření nádoru do dalších orgánů v malé pánvi, například močového měchýře, dělohy, prostaty nebo svalů. Odhalí také zvětšené uzliny. Kromě prvotního posouzení rozsahu nádoru se také používá pro hodnocení účinnosti léčby. K MR vyšetření konečníku není nutná žádná speciální příprava. Součástí vyšetření je obvykle podání kontrastní látky do žíly. Nezbytnou podmínkou je odložit před vstupem do vyšetřovací místnosti všechny kovové předměty včetně hodinek a šperků. Z bezpečnostních důvodů musí být lékař informován o případných kovových předmětech, které máte umístěny v těle (kloubní náhrada, šrouby, dlahy, střepiny apod.) nebo elektrických a magnetických zařízeních, která nelze odložit. Zvláštní pozornost je třeba věnovat kardiostimulátoru. Pokud máte tzv. MR kompatibilní kardiostimulátor, musí být před vyšetřením kardiologem přeprogramován do speciálního módu bezpečného pro MR. Pokud váš kardiostimulátor není MR kompatibilní, může MR vyšetření ohrozit váš život a nesmí být v žádném případě provedeno. V případě nejasností o typu kardiostimulátoru může být požadováno potvrzení od kardiologa.
VIDEO: Jak probíhá vyšetření magnetickou rezonancí a jak se na něj připravit
Endosonografie rekta1
Tato metoda se používá podobně jako MR při podrobnějším hodnocení nádorů konečníku. Jedná se o ultrazvukové vyšetření za použití speciální sondy zavedené přímo do konečníku. Je bez škodlivých účinků a nevyžaduje žádnou přípravu.
Vyšetření odhalující metastázy
Ultrazvukové vyšetření (UTZ)1
Další vyšetřovací metody se používají hlavně k odhalení metastáz. Základem je ultrazvukové vyšetření břicha a rentgenové vyšetření plic. Ultrazvukovým vyšetřením je možné odhalit především metastázy v játrech nebo postižení dalších břišních orgánů. Kromě lačnění není třeba žádná příprava. Rentgen plic se provádí zcela bez přípravy.
VIDEO: Ultrazvukové vyšetření břicha - jak probíhá a jak se na vyšetření připravit
Počítačová tomografie (CT)1
Vyšetřením pomocí počítačové tomografie je možné zjistit šíření nádoru do uzlin, jater, plic, kostí nebo dalších orgánů. Při objednání na CT vyšetření obvykle dostanete podrobný návod, jak se na připravit. Čtyři hodiny před vyšetřením nesmíte nic jíst, tekutiny v malém množství jsou přípustné. Vyšetření se téměř vždy provádí po podání kontrastní látky do žíly. Na některých pracovištích vám může být před vyšetřením podána voda nebo kontrastní látka k vypití. Pokud trpíte alergií (zejména na jódové preparáty), mohou vám být podány protialergické léky. Před vyšetřením je třeba lékaře informovat kromě alergie také o případném onemocnění ledvin nebo štítné žlázy.
VIDEO: Počítačová tomografie (CT) - jak probíhá vyšetření a jak se na něj připravit
Magnetická rezonance (MR)1
Tato metoda se využívá hlavně při vyšetřování jater a mozku v případech kdy CT neposkytuje dostatečné informace nebo není z nějakého důvodu žádoucí ji provádět. I pro tyto oblasti platí to, co bylo řečeno o přípravě a omezeních v předchozí kapitole věnující se MR.
VIDEO: Magnetická rezonance - jak probíhá vyšetření a jak se na něj připravit
Pozitronová emisní tomografie (PET)1
Tato metoda sleduje fotonové záření způsobené hromaděním radioaktivně značené diagnostické látky (tzv. radiofarmaka) podané přímo do krve (většinou jde o glukózu). V místech postižených nádorovým onemocněním se radiofarmakum hromadí a je zde detekováno větší množství záření. Vyšetření většinou vyžaduje 6 hodinové lačnění, ale je možné přijímat tekutiny. Po vyšetření je doporučeno hodně pít, aby se tělo od diagnostické látky očistilo. V současnosti je PET kamera většinou kombinována s CT nebo MR přístrojem, který zajistí lepší rozlišovací schopnost – hovoříme o takzvaných hybridních přístrojích PET/CT a PET/MR.
Přístroje PET/CT jsou dostupné ve všech komplexních onkologických centrech, přístroj PET/MR je k dispozici prozatím jen ve FN Brno a FN Plzeň.
VIDEO: Pozitronová emisní tomografie (PET) - jak probíhá vyšetření a jak se na něj připravit
Více informací o různých vyšetřovacích metodách najdete v sekci Vyšteřovací metody
Reference:
- O nádorech tlustého střeva a konečníku. Linkos.cz. https://www.linkos.cz/pacient-a-rodina/onkologicke-diagnozy/nadory-travici-trubice-jicen-zaludek-tenke-strevo-tluste-strevo-konecnik-rit-c15/o-nadorech-tlusteho-streva-a-konecniku (naposledy navštíveno 27. 2. 2019).
CZ/COL/1017/0015(1)