Jaká je pro hemofiliky optimální hladina faktoru VIII?
Profylaktická léčba hemofilie je založená na pravidelném podávání léků, které předcházejí krvácivým epizodám. Jejím cílem je umožnit hemofilikům žít aktivní život s minimálními omezeními a zdravotními komplikacemi. 1 Jaké jsou možnosti a co říkají nejnovější doporučení?
Terapie hemofilie se dá obecně rozdělit na dva přístupy – tzv. on demand, kdy se léky podávají při krvácivé epizodě, a profylaktické neboli preventivní podávání léčby. Také léčebné přípravky lze rozdělit do dvou hlavních skupin – buď jde o léčbu faktorovou nebo nefaktorovou.1
Při faktorové léčbě se hemofilikům podává chybějící srážecí faktor, čímž se obnoví schopnost efektivního srážení krve.1
Při nefaktorové léčbě se podává látka, která má sice jinou strukturu než chybějící srážecí faktor, ale je schopná nahradit jeho funkci v procesu srážení.1,2
Rozdíl mezi faktorovou a nefaktorovou léčbou
Srážení krve v těle se dá představit jako řetězová (kaskádová) reakce, kdy je výsledek jedné reakce potřebný k zahájení reakce druhé a dál se to šíří jako domino. Kostky domina jsou v tomto případě srážecí faktory, bílkoviny, které změnou svojí struktury umožňují pokračování reakce.3 Proto jakmile jedna domino kostka chybí, reakce dál nepokračuje.3
U hemofilie A je tou chybějící kostkou faktor VIII, kterého je v krvi nedostatek, u hemofilie B je nedostatek faktoru IX.1
Faktorová léčba dodává chybějící faktor, zvyšuje jeho množství v krvi, a tím pádem poskytne novou domino kostičku do celého procesu. Srážení krve tak probíhá stejně jako u nehemofilika.1
Nefaktorová léčba se aktuálně využívá jen u hemofilie A. Její princip je založen na náhradě funkce faktoru VIII, kterou supluje jiná látka.2
Při srážení krve se faktor VIII váže s faktorem IX za vzniku molekuly, která aktivuje faktor X a umožňuje tak pokračování srážecí kaskády.3 Zmíněná suplující látka má sice jinou strukturu než faktor VIII, ale je schopná se také vázat s faktorem IX a díky tomu reakce běží dál.2
U nefaktorové léčby tak nemusíme monitorovat hladinu srážecího faktoru v krvi, abychom věděli, jestli je profylaktická léčba dostatečná. U faktorové léčby se tomu naopak nevyhneme. Naštěstí k tomu stačí pouze vzorek krve a vybavená laboratoř.1
Jaká hladina faktoru v krvi je optimální?
Zatímco dříve bylo cílem profylaktické léčby dosáhnout hladiny 1 % faktoru v krvi, podle nových doporučení je vhodné mít alespoň 3–5 % faktoru v těle a více. U léčby hemofilie platí – čím více faktoru v krvi, tím méně krvácení. Každé procentní navýšení pomáhá snižovat frekvenci krvácení. Za hranici, při které je riziko vzniku spontánního krvácení mizivé, se považuje 15 %. Doporučení platí jak pro hemofilii A, tak hemofilii B.1
Z těchto poznatků by se mohlo zdát, čím více, tím lépe. To má ale i svou stinnou stránku. Vyšší hladina faktoru v krvi znamená také vyšší nebo častější dávky faktorové léčby, což je zátěž jak pro pacienta, tak i z ekonomického hlediska. Proto se aktuálně klade důraz na individualizaci léčby.1
Co to znamená? Že nelze mít jeden metr pro všechny. Při nastavování optimální terapie je potřeba vzít v potaz tíži hemofilie, životní styl, aktivity a ideálně také tzv. farmakokinetický profil, který je u každého hemofilika individuální.1 Každý totiž „zpracovává“ podaný faktor různou rychlostí, což konkrétně odhalí právě vyšetření a stanovení farmakokinetického profilu.2
Dávkování faktorových koncentrátů se přizpůsobuje a upravuje také podle aktuální hladiny srážecího faktoru v krvi a klinických projevů nemoci.1
Zdroje:
- https://www1.wfh.org/publications/files/pdf-1863.pdf
- https://www.solen.cz/pdfs/int/2019/05/05.pdf
- http://fblt.cz/skripta/v-krev-a-organy-imunitniho-systemu/4-hemostaza/
M-CZ-00002940