Pro osoby s částečnou nebo úplnou slepotou jsou obtížné i každodenní činnosti.  Porucha zraku má negativní dopad na aktivní společenský život i schopnost pracovat. I u tak obyčejných činností, jako je nákup, praní a oblékání, se pacienti musí spoléhat na rodinu a známé. Není divu, že částečná nebo úplná slepota vede k rostoucí sociální izolaci, depresi a úzkostlivým poruchám.¹

Podle výsledků průzkumu zveřejněných v odborném lékařském časopise 88 % respondentů považuje dobrý zrak z hlediska dobrého tělesného i duševního zdraví za velmi důležitý. Téměř 50 % respondentů uvedlo, že by u nich slepota ovlivnila každodenní život více než ztráta končetiny, porucha paměti, sluchu a řeči.²

Onemocnění oční sítnice, jako je vlhká forma věkem podmíněné makulární degenerace (VPMD) a poruchy zraku související s diabetem, patří k hlavním příčinám slepoty.³ Sítnice je tenká vrstvička buněk citlivých na světlo a nervových buněk na očním pozadí, které se podílejí na přenosu zrakových informací do mozku.⁴

Onemocnění sítnice vyvolávají zvláštní změny v oku. Při vlhké formě VPMD dochází k nekontrolovatelnému růstu nových a abnormálních krevních cév pod makulou, oblastí v samotném středu sítnice, která zajišťuje ostré, vystředěné vidění. Při porušení nových cév dochází k průsaku krve a nitrooční tekutiny do makuly s následným otokem, krvácením a zjizvením makuly. To pak vede k poruchám zraku.^5,6

Ačkoliv se jednotlivá onemocnění sítnice liší biologickou podstatou, některé příznaky mají společné, a všechny mohou mít značný dopad na každodenní život.

Geografická atrofie (GA) je pokročilou formou VPMD. Dokud není postižena makula, pacient může i nadále vidět zřetelně. S postupující GA se ale ostrost zraku zhoršuje a pacienti mohou mít potíže s řízením, nakupováním, čtením, rozeznáváním pouličních ukazatelů a dalšími společenskými i manuálními činnostmi.⁷ Vidina dalšího zhoršování zraku úzkost a napětí dále zvyšuje.⁷ V současnosti nejsou k dispozici žádné registrované přípravky k léčbě a prevenci zhoršování GA.⁸

Nekompenzované vysoké hladiny cukru v krvi při diabetických očních onemocněních, jako jsou diabetická retinopatie (DR) a diabetický makulární edém (DME), mohou vést k poškození drobných krevních cév (kapilár) v sítnici. Cévy mohou začít prosakovat a krev a nitrooční tekutina, které se hromadí v sítnici, vyvolávají otok a omezují přívod krve do některých oblastí sítnice.⁹ Při DME, který je pokročilou formou DR, může krvácení vyvolávat dojem plovoucích skvrn v zorném poli. Není-li opakované krvácení urychleně řešeno, zvyšuje riziko trvalého oslepnutí.⁹ K časnému záchytu příznaků a prevenci slepoty jsou nutné efektivní prohlídky a léčba.¹⁰

Okluze retinální vény (RVO) neboli uzávěr sítnicové žíly je porucha zraku vyvolaná omezeným zásobováním sítnice krví. Nedostatečně okysličená sítnice nedokáže přenášet zrakové informace do mozku. Neprůchozí žíla v sítnici (retinální véna) přestává odvádět krev ze sítnice. To má za následek krvácení a průsak tekutiny do sítnice, kde se rozvíjí otok.^11,12 K zneprůchodnění obvykle dochází v jedné ze čtyř menších větví hlavní centrální retinální vény. Hovoří se o tzv. okluzi větve centrální retinální vény (BRVO), při které je postižena pouze příslušná část sítnice. Okluze centrální retinální vény (CRVO) je vzácnější a vede k těžší poruše zraku. RVO se projevuje zejména akutní, bezbolestnou, jednostrannou poruchou zraku. Pacientovi během několika hodin nebo dnů začne náhle slábnout zrak nebo vidí rozmazaně na jedno oko.¹²

Myopická choroidální neovaskularizace (mCNV) je častou komplikací ohrožující zrak u pacientů s těžkou krátkozrakostí (patologická myopie). Těžká krátkozrakost je způsobena nadměrnou délkou oka v předozadním směru. Některé oblasti sítnice se tak stávají náchylnější k poruchám krevních cév. Pod sítnicí dochází k tvorbě nových, abnormálních krevních cév, průsaku krve a nitrooční tekutiny, což má za následek poruchu zraku a oslepnutí.¹³ Hlavním příznakem mCNV je metamorfopsie. To znamená, že pacient vidí zkresleně a přímky vypadají jako zahnuté, křivé nebo nepravidelné čáry.

Každoroční oční prohlídka je nejlepším způsobem pro včasné stanovení změny zraku. Při vyšetření sítnice se do očí aplikují oční kapky, jež způsobí rozšíření očních zornic a lékař může lépe prohlédnout oční pozadí a diagnostikovat onemocnění sítnice. Další informace o těchto i jiných onemocněních sítnice Vám poskytne oční lékař. Naleznete je také na stránkách www.retina-international.org/.