Prevence a včasné odhalení kolorektálního karcinomu - záznam živého přenosu

Prevence a včasné odhalení kolorektálního karcinomu - záznam živého přenosu

Nabízíme vám záznam živého webcastu o prevenci a screeningu zhoubných nádorů tlustého střeva a konečníku. Otázky o výživě, testu na okultní krvácení, kolonoskopii a další vám zodpovídala paní doktorka MUDr. Milana Šachlová, Ph.D. CSc., primářka gastroenterologického oddělení Masarykova onkologického ústavu v Brně a vedoucí Sekce preventivní onkologie České onkologické společnosti. Nechcete-li poslouchat celý záznam, vyberte si v části "Kapitoly" (u videa) jen témata, která vás zajímají. Na závěr si můžete otestovat své znalosti z oblasti prevence. 

Video

Kapitoly

  1. Daniel: Absolvoval jsem kolonoskopii. Původně jsem měl pít 4 litry tekutiny, pak jsem dostal recept na přípravek, kterého se má vypít jen 2 litry. I tak to byla nejhorší část celé procedury. Existují nějaké jiné metody, jak střeva pročistit?
  2. Radim: Souvisí nějak hemeroidy a rakovina konečníku? Příznaky mají podobné.
  3. Leona: Lze nějakým preventivním vyšetřením odhalit také rakovinu tenkého střeva? Je výskyt této rakoviny častý?
  4. Marek: Je kolonoskopické vyšetření bolestivé?
  5. Jiří: Je vegetariánská strava vhodnou prevencí rakoviny tlustého střeva?
  6. Jan: Zvyšuje nadváha riziko rakoviny střeva?
  7. Anketní otázky
  8. Dana: Jak často je nutné chodit na opakované kolonoskopie, když bylo první vyšetření v padesáti letech negativní?
  9. Hana: Může být příčinou krve ve stolici něco jiného než rakovina?
  10. KH: V případě metastáz rakoviny tlustého střeva již není žádná naděje na úplné vyléčení?
  11. Mirek: Můj 82letý otec byl před dvěma roky na kolonoskopii a nic mu nebylo nalezeno. Letos mu byl voperován bypass...
  12. Anketní otázky
  13. Radim: Můžete mi prosím vysvětlit, jak je to s dědičností u rakoviny tlustého střeva? Tuším, že jsou nějaké známé geny, které způsobují vysokou pravděpodobnost tohoto onemocnění.
  14. Gabriela: V jakém věku bych měla jít na vyšetření kolonoskopií, když moje maminka měla diagnostikovánu rakovinu tl. střeva v 67 letech posléze s metastázami do jater a dutiny břišní? Zemřela v 70-ti letech. Její otec měl leukémii...
  15. Aneta: Proč, prosím bolí, když má pacient srůsty? Jsou přístrojem při vyšetření rozrušeny? Není to nebezpečné?
  16. Markéta: Proč není jako prevence hrazeno raději vyšetření CT?
  17. Jitka: Stane se z každého adenomu adenokarcinom? V jakém procentu, prosím?
  18. Anketní otázky
  19. Markéta: Jsou polypy vidět i na vyšetření CT?
  20. Markéta: Kolik stoji vyšetření CT kolonografie, pokud bych si ho chtěla hradit sama?
  21. Milan: Kolik kolonoskopií jste již udělala a kolik jste našla nádorů?
  22. Romana: Co máme jíst, aby bylo střevo spokojené a zdravé?
  23. Pavel: Vypiji cca 40 piv týdně. Mám se více obávat rakoviny tlustého střeva?
  24. Markéta: Dělá Masarykův ústav i kapslovou endoskopii? Nebo jen IKEM?

Textový přepis

Tip: Kliknutím na místo v textu, přetočíte přehrávané video.

Dobrý den, vítám vás u našeho pravidelného vysílání, slyšíte nás a vidíte nás každou první středu v měsíci. První vysílání shodou okolností na toto téma, to znamená na prevenci a včasné odhalení kolorektálního karcinomu, bylo vlastně před rokem, kdy já jsem byla takový pokusný králíček, od té doby se na tomto vysílání podílela celá řada mých kolegů a kolegyň a jsme rádi, že jste si toto vysílání oblíbili a že si zřejmě našlo už nějaké své stálé posluchače. Takže dnes budeme zase povídat na téma prevence a včasné odhalení kolorektálního karcinomu, já mám tady před sebou nějaké vaše dotazy, vždy po zodpovězení několika dotazů si uděláme takový anketní průzkum. Ještě možná bych se měla vlastně představit, protože nevím, jestli mne všichni znáte nebo jestli jste si četli, kdo vlastně bude dnes mluvit, takže jmenuji se Milana Šachlová a pracuji jako gastroenterolog na Masarykově onkologickém ústavu. Takže teď už přímo k první otázce, kterou nám poslal pan Daniel z Prahy, píše: absolvoval jsem kolonoskopii, původně jsem měl pít 4 litry tekutiny, pak jsem dostal recept na přípravek, kterého se má vypít jen 2 litry. I tak to byla nejhorší část celé procedury, existují nějaké jiné metody, jak střeva pročistit nebo něco, čeho by se dal vypít třeba jen litr? Takže, pane Daniele, mám pro vás smutnou zprávu, že vlastně žádný způsob vyprazdňování není příliš příjemný. Já si pamatuji dobu, kdy se pily třeba 4 litry Šaratice, také to nebylo příjemné. Ten přípravek, o kterém mluvíte, 4 litry tekutiny, tak to je zřejmě makrogolový roztok. Já nemůžu říct jeho firemní název, ale máme s ním ty nejlepší zkušenosti, protože pacienti jsou opravdu dobře vyprázdnění. Asi poslední rok nebo dva je na trhu i přípravek, který se ředí ve 2 litrech, to je také makrogolový roztok, ale je ještě podpořený citrátem, ale i tak se musí další 2 litry vypít. To znamená, že to vyjde vlastně nastejno také 4 litry. Pak jsou ještě některé další fosfátové roztoky, ale má to vždy nějaké svoje výhody a nevýhody, třeba, že ty roztoky jsou hyperosmolární, to znamená, že nejsou vlastně vhodné pro osoby, které mají nějaké jiné onemocnění třeba ledvin. Takže já bych se přimlouvala k těm 4 litrům toho přípravku, který jste zřejmě kdysi absolvoval. Já jsem sama měla podobnou zkušenost, že už ten čtvrtý litr opravdu jsem do sebe těžko dostávala, ale je nejlepší, když se to vypije tak během 2 hodin ten den před vyšetřením, 4 litry najednou. Pokud už ten, kdo jde na to vyšetření ví, že to asi nezvládne, tak je lepší si třeba ten interval protáhnout, popíjet to třeba 3 nebo 4 hodiny, dá se to i rozložit tak, že se pijí 2 litry den před vyšetřením a 2 litry třeba ráno v den vyšetření, pokud to vyšetření je až třeba v odpoledních hodinách. Takže tím bych si myslela, že jsme na tento dotaz odpověděli. Pak tady je další dotaz, ptá se pan Radim, jestli nějak souvisí hemeroidy a rakovina konečníku, příznaky mají podobné. Příznaky mají podobné jen v tom, že je vidět krev na papíru nebo na stolici, dokonce při krvácení z hemeroidů to může vypadat někdy velmi dramaticky. Naproti tomu může mít někdo rakovinu tlustého střeva a vlastně není okem žádné velké množství krve vidět. Takže ty příznaky nejsou podobné. Pokud vidíte krev na papíru nebo odkapává do mísy, tak je nejlepší domluvit se s lékařem, a pokud vás vidí lékař, tak do 2 dnů může třeba vidět, že na svěrači konečníku je hemeroid, který teď nedávno krvácel, a tím si vlastně ušetříte nějaké další složité vyšetřování. Takže to si myslím, že asi k tomuto tématu jsme řekli všechno. Pokud vlastně se nedostanete k lékaři třeba do těch 2 dnů a přijdete do ambulance za měsíc, řeknete, že jste před měsícem krvácel, tak ten lékař je trošku jako v takové nevýhodné situaci, protože můžete mít samozřejmě hemeroidy, ale můžete mít třeba nádor tlustého střeva, který bude třeba ve 20 cm od svěrače konečníku čili nebude tak snadno dostupný třeba, nebude dosažitelný při vyšetření konečníku. Takže proto říkám, že nejlépe do těch 2 dnů se obrátit na lékaře. Takže tím bych považovala tento dotaz za zodpovězený. Další dotaz: Dobré odpoledne, lze nějakým preventivním vyšetřením odhalit také rakovinu tenkého střeva? Je výskyt této rakoviny častý? Tenké střevo také může mít samozřejmě zhoubné nádory, ale jsou trošku jiného složení a mají také jinou prognózu. Takže bývají to třeba lymfomy, to znamená nádory z lymfatického systému, můžou to být třeba takzvané neuroendokrinní nádory, prostě něco úplně jiného než je rakovina tlustého střeva, kde je to histologicky adenom karcinom. Preventivní programy na vyšetření tenkého střeva nejsou, protože ty nádory jsou vzácné, ale podle příznaků a podle toho vyšetření lékařem se tenké střevo může vyšetřovat, ale jsou to už taková méně obvyklá vyšetření, která třeba se nedělají v menších nemocnicích. To znamená, je to vyšetření enteroskopie, kdy se do toho tenkého střeva zavádí také endoskop, ale prostě takový hodně dlouhý nebo vyšetřuje se to pomocí kapsle a je to všechno už takové speciální vyšetření. Potom tady je další dotaz: dobré odpoledne, je kolonoskopické vyšetření bolestivé? Tak kolonoskopie určitě nepatří mezi příjemné vyšetření, protože se musí konečníkem prohlédnout celé tlusté střevo, to znamená, musí tam lékař nasoukat zhruba asi metr toho přístroje, fouká se tam vzduch, takže můžete mít pocit, že máte tak jako zaražené větry, při tom zasouvání přístroje může bolet ten tah vlastně za to střevo, a proto my dáváme vždy injekci, dáváme takzvaný midazolam chemicky a můžeme ještě připíchnout i léky, které jsou na bázi opiátů. Po té premedikaci, po těch injekcích někdo to vyšetření úplně prospí, ani neví, že něco děláme, když skončíme, tak se dožaduje, kdy už tedy konečně začneme. Jsou pacienti, kteří při stejné dávce si s námi u toho výkonu vykládají a jsou další pacienti, pro které je to nepříjemné. To znamená, záleží také na tom, jak je třeba i ten pacient vyprázdněný, protože čím hůře je vyprázdněný, tím více tam fouká vzduchu. Záleží na tom, jestli má za sebou třeba nějaké operace břicha, jestli jsou tam nějaké srůsty. Prostě můžete to ovlivnit více faktorů, může to také záviset na tom, jak vlastně to střevo je uložené, někteří pacienti, takoví ti hodně hubení, mají třeba příčný tračník prověšený pomalu až do malé pánve. Takže těch faktorů, které ovlivní průběh toho vyšetření je více. Samozřejmě čím je ten tým zkušenější, čím více dělá kolonoskopií, tak tím se dá očekávat, že mají více zkušeností a proběhne to lépe. Na našem pracovišti premedikace nedáváme, když si ji pacient nepřeje, což je ve výjimečných případech, že třeba pacient chce odjet autem a v tom případě po té injekci nemůže řídit auto. Ale jinak doporučuji všem tento výkon spíše při premedikaci, při injekci. Další dotaz je tady: jestli vegetariánská strava je vhodnou prevencí rakoviny tlustého střeva? Nádory tlustého střeva vznikají nejenom nebo není jediná příčina to, co jíme, ale těch faktorů zřejmě hraje roli celá řada. Samozřejmě dostatečné množství vlákniny, ovoce, zeleniny v době té své přirozené zralosti, kde jsou i bioaktivní látky, tak určitě není na škodu. Na druhou stranu musím říct, že jsou takoví pacienti, kteří třeba nejedí uzené maso, málo solí, a přesto onemocní, prostě těch vlivů je tam více. Je to záležitost také té naší výbavy genetické, to co jsme zdědili po svých rodičích a předcích. Je to třeba i záležitost kouření, je to záležitost i nadváhy, takže třeba obezita představuje také rizikový faktor. Byly nějaké studie, kde se hodnotilo, jestli vegetariáni mají menší riziko, oni také vegetariáni třeba mají takový zdravější životní styl, třeba někdy více sportují, méně pijí alkohol, nekouří, takže těch faktorů tam může být více. Já nejsem příznivce nějakých extrémních diet, naopak strava by měla být pestrá, plnohodnotná. Pokud vynecháte zcela maso ze svého jídelníčku, tak musíte vlastně se naučit pracovat s výživovými tabulkami, protože vám zřejmě co nevidět bude chybět například železo. Takže myslím si, že se člověk vyvíjel miliony let jako všežravec, takže nejsem příznivce ani vegetariánské ani nějaké makrobiotické nebo jiné stravy. Potom tady je další dotaz, pan Jan: jestli zvyšuje nadváha riziko rakoviny střeva? To už jsem teď vlastně víceméně řekla. Takže ano, nadváha tam hraje také svou roli, zřejmě ta akumulace vlastně v tucích je to rozhodující. Nadváha je rizikovým faktorem nejen pro nádory tlustého střeva, ale třeba i pro nádory gynekologické, nádory endometria a tak dále. Takže měli bychom si hlídat hmotnost, měli bychom se pohybovat, sportovat, chodit třeba pěšky do práce, protože to všechno může mít příznivý vliv i ve vztahu třeba k tomu nádorovému onemocnění. A teď už jsme něco odpověděli, tak já bych možná zkusila se podívat na naše anketní otázky. Takže první otázka je, že v České republice je preventivní vyšetření hrazené zdravotní pojišťovnou od 50 let test na okultní krvácení, od 55 let možnost volby, za další - vyšetření je možné i v mladším věku, vše je správně. Takže já bych vás prosila o hlasování, hlasovat můžete teď. Takže ukončuji hlasování. A 46% si myslí, že od 50 let test na okultní krvácení, 30% že vše je správně a 23% že je možné i v mladším věku. Tak vlastně v této anketě byla správně ta poslední možnost. Vyšetření hrazené zdravotní pojišťovnou je od 50 let test na okultní krvácení a v 55 letech se můžete rozhodnout - buď test na okultní krvácení 1x za 2 roky, nebo kolonoskopie. Pokud ta kolonoskopie je negativní, tak vlastně na 10 let ten klient pojišťovny vypadává z preventivního programu. On může mít provedenou kolonoskopii tehdy, pokud má nějaké potíže, pokud se něco změní, třeba uvidí za 2 roky krev ve stolici nebo bude mít nějaký váhový úbytek čili to mění trošku tu situaci potom. Vyšetření preventivní je možné i v mladším věku, a to tehdy, pokud třeba v rodině je výskyt nádorového onemocnění, a to tak, že je třeba výskyt zhoubného nádoru střeva třeba u otce ve 40 letech, v tom případě začínáme vyšetřovat vlastně i mladší osoby a jsou vyšetřovány většinou o 5-10 let dříve, než byl ten nejmladší v rodině. Takže to je tedy k této první anketní otázce. A dostáváme se k té další: test ze stolice, který provádí praktický lékař, je testem na přítomnost rakoviny, je testem na přítomnost krve ve stolici, další možnost - zjistí ve 100% přítomnost polypů ve střevě. Takže hlasovat můžete teď. Tak já ukončím hlasování. A nevím, jestli někde nebyla nějaká technická chyba. Ne, takže všichni si myslíte, že je to test na přítomnost krve ve stolici čili to si myslíte správně. Já si někdy setkávám i s tím, že mi říkají pacienti, že jdou na vyšetření, protože testem mají zjištěnou rakovinu, takže to je špatně. Skutečně tento test je testem na přítomnost krve, která není vidět pouhým okem. Polypy nemusí tento test vůbec zjistit. Máme polypy třeba, které mají 3 nebo 5 mm, tak vůbec nemusí krvácet nebo nemusí krvácet zrovna v době toho sběru té stolice. To znamená, že tento test nemusí znamenat, že negativita testu nemusí znamenat, že klient nemá vůbec žádný polyp. Dává nám to jenom takovou informaci, jakou můžeme dostat za nějakých 50 nebo 100 Kč. Tak a teď bych se vrátila zase k vašim dotazům. Jak často je nutné chodit na opakované kolonoskopie, když bylo první vyšetření v 50ti letech negativní, ptá se paní Dana. Pokud se jedná o kolonoskopii, která byla tedy dělaná v rámci preventivního vyšetření, to znamená, nemáte žádné potíže, nemáte žádnou rodinnou anamnézu, tak v tom případě další vyšetření hrazené pojišťovnou je za 10 let. Musím tedy říct, že mně se ten interval 10 let zdá přece jen dost dlouhý, protože někdy může třeba zbytek špatně vyprázdněného střeva překrýt třeba nějaký drobný polyp. Takže já bych to skoro viděla tak, že třeba je lepší si zaplatit vyšetření za nějakých 6-8 let, ale takto je to nastavené a buďme rádi, že nějaké preventivní vyšetření na včasné odhalení kolorektálního karcinomu existuje. Takže oficiálně když je kolonoskopie v 50ti letech negativní, nemáte potíže, nemáte pozitivní rodinnou anamnézu, tak další vyšetření je za 10 let. Další dotaz: Dobrý den, může být příčinou krve ve stolici něco jiného než rakovina? Samozřejmě, že může. Můžete mít třeba zánět tlustého střeva nebo může třeba test být pozitivní, protože třeba praskla nějaká žilka v okolí svěrače konečníku. Může být dokonce test pozitivní, protože třeba užíváte léky, po kterých může dojít ke krvácení sliznice, což někdy dělají některá antirevmatika. Může někdy být test pozitivní, protože jsou na střevu divertikly nebo může se jednat třeba o krvácení z hemeroidů. Takže těch příčin je celá řada. Musím říct, že z těch pacientů, kteří mají vyšetřený test na okultní krvácení a mají ho pozitivní, tak vlastně jen malá část z nich má skutečně, myslím ani ne do 10%, nádor na tlustém střevu, který je zhoubný. Ten test se dělá proto, abychom vlastně z té široké populace vytipovali ty, kteří by měli být dále došetřeni. Potom je tady dotaz: v případě metastáz rakoviny tlustého střeva již není žádná naděje na úplné vyléčení? Tak já nejsem onkolog, sice na onkologii pracuji, ale onkolog nejsem. Vím jen to, že když jsou přítomny metastázy, vzdálené metastázy, tak to znamená už IV. klinické stádium. Dnes je samozřejmě možnost takzvané paliativní léčby, je možnost třeba resekovat metastázy na játrech, ale přece jen ta šance na to úplné vyléčení je malá. Hodnotí se ten interval přežití 5 let a to přežití těch 5 let, myslím, že v 95% dojde vlastně k tomu, že ti pacienti s metastázami těch 5 let nepřežijí. Ale jinak by toto byl spíše dotaz na onkologa. Pak tu máme další dotaz: můj 82letý otec byl před 2 lety na kolonoskopii a nic mu nebylo nalezeno. Letos mu byl voperován bypass, došlo k rychlému hojení, ale začal hubnout, mít nutkání na záchod po každém jídle a má hraniční hodnoty krvinek. Již se objednal na kolonoskopii, je třeba mít obavu z rakoviny střeva? Pokud před 2 lety nebyl na kolonoskopii žádný polyp, tak bych si myslela, že toto vyšetření by mu mělo dávat jakousi jistotu. Samozřejmě nevím, jestli byl vyprázdněny dobře, jestli třeba lékař nemohl něco přehlédnout. Pokud má tyto příznaky, že hubne, má nutkání na záchod, hraniční hodnoty krvinek, zřejmě myslíte červených krvinek, takže v tom případě ta kolonoskopie je jistě na místě a na to vyšetření by měl jít. Nevím také, jestli náhodou neužívá třeba nějaké léky, které snižují srážlivost krve, takže třeba pacienti, kteří mají tuto léčbu, což bývá třeba po nějakých operacích srdce, mají tendenci k tomu, že třeba ta sliznice krvácí. Na vyšetření by měl, neměli bychom asi propadat nějaké panice, ale ty příznaky, které tady píšete, jsou jistě indikací ke kolonoskopickému vyšetření. Pokud je to jako nutkání na záchod po každém jídle, tak spíše bych čekala, že ten nález bude někde blíže, třeba toho svěrače konečníku. Tak a my teď se můžeme podívat na naše anketní otázky. Takže další otázka je: na preventivní vyšetření nepůjdu, půjdu, až budu mít bolesti břicha, až uvidím krev ve stolici, až budu hubnout. Takže prosím o váš názor. Takže 76% si myslí, že půjde tehdy, až uvidí krev ve stolici, 15% až bude mít bolesti břicha, až budu hubnout si myslí 7%. Hubnutí u nádoru tlustého střeva je spíše pozdní příznak. Pokud ale budete mít bolesti břicha, tak to znamená, že třeba nějaký nález může být tak významný, že zužuje ten průsvit střeva, záleží samozřejmě na tom, kde třeba je ten nádor uložený. Příznaky nádoru tlustého střeva se liší podle toho, kde se nádor nachází. Například v pravé polovině tlustého střeva, blízko připojení toho tenkého je ten průsvit střeva dostatečně dostatečně velký, že se tam klidně může schovat i významný nádor, třeba velikosti pěsti, aniž by dělal nějaké velké příznaky a jediným příznakem je třeba chudokrevnost pacienta. Pokud je ten nádor někde v ohybech střeva, to znamená například pod jaterním ohbí nebo na levé straně ve slezinném ohbí, tak může bránit průchodu stolice a může vlastně mít pacient třeba křeče při průchodu toho střevního obsahu. Pokud je nádor blízko konečníku, tak jedním z prvních příznaků třeba bude krev ve stolici nebo krvavé hleny ve stolici nebo nutkání na stolici častěji v průběhu dne. Takže ty příznaky jsou skutečně různé. Myslím si, že je to ale už jako pozdě, když už tam ten nádor je, tak to znamená, že se vlastně vyvíjel nějakou dobu z původně nezhoubného polypu, tak proto my chceme, aby chodili klienti na preventivní vyšetření, abychom zachytili tyto přednádorové stavy, kdy tam je nezhoubný nádorek, který můžeme velmi snadno a elegantně odstranit, a vůbec ani k tomu zhoubnému nádoru potom nemusí dojít. Takže bych spíše radila těm, co mají nad těch 50,55 let, aby se radši zapojili do preventivního vyšetření, protože i když kolonoskopie nepatří mezi příjemné vyšetření, tak vám přece jen dává jakousi jistotu, že jste v pořádku. Potom tady máme další dotaz z ankety: máte-li obavu z vyšetření tlustého střeva, řekněte nám, prosím, hlavní důvod - je nutná příprava a pití, jsou o tom fámy mez lidmi, bojím se, že je to bolestivé, je mi to nepříjemné, že mi něco strkají do konečníku, nebojím se, vím, že je to potřeba. Takže zdá se, že vás nejvíce odrazuje ta příprava, 46% z vás si myslí, že nejhorší je příprava - vypít 4 litry. Tak příjemné to není, ale pokud na základě vypití 4 litrů a absolvování půlhodinového vyšetření se vám dostane jistotu, že jste v pořádku, anebo se najdou polypy, které se odstraní a tím se se přeruší vlastně vývoj do zhoubného nádoru, tak si myslím, že za trošku toho nepohodlí to stojí. Přesnost vyšetření kolonoskopie, to je další anketní otázka, ovlivní jen zkušenost lékaře, může ovlivnit i pacient, ovlivní kvalita přístroje a ovlivní všechny výše uvedené. Takže 87% z vás správně vlastně odpovědělo, že všechny výše uvedené možnosti můžou ovlivnit přesnost vyšetření, jak zkušenost lékaře, tak to, jak vlastně se pacient připraví na vyšetření a samozřejmě tedy i kvalitní přístroj. Jsou kvalitní přístroje, které mají zobrazení vlastně v takovém jako velmi přesném módu, ve zvětšení ještě více než ty ostatní přístroje, ale je to možné pouze tehdy, takzvaný MBI systém, když je pacient dobře vyprázdněný. Tak a já bych se zase vrátila k vašim otázkám a vašim dotazům. Paní doktorko, můžete mi prosím vysvětlit, jak je to s dědičností u rakoviny tlustého střeva. Tuším, že jsou nějaké známé geny, které způsobují vysokou pravděpodobnost tohoto onemocnění, ptá se Radim. S dědičností je to tak, že jsou takzvané hereditární syndromy, kde asi ty nejznámější je takzvaná familiární polypóza tlustého střeva, kdy na střevu může být několik desítek až stovek polypů a je to onemocnění, pokud se to nijak neřeší, tak tito pacienti velmi často mají rakovinu a musí se to prostě řešit radikální operací. Potom je taková další skupina hereditárních nádorů, kde je známo 4-6 genů, ale zřejmě to není ještě konečně číslo, protože vlastně stále přibývá dalších a dalších objevů nových genů, které mohou také toto dědičné onemocnění ovlivnit. A těchto takzvaných hereditárních syndromů je asi 10% a potom je dalších asi 20-30% takzvaných familiárních, to znamená, že v rodině je třeba jeden přímý příslušník, třeba otec nebo matka, který má nádor střeva, ale nenajde se tam mutace toho genu nebo není tam nikdo další v rodině, že ani není nějaké podrobnější genetické vyšetření indikované. V těchto rodinách zase záleží na tom mít co možná nejvíce údajů o své rodině, kdy, kdo na co zemřel a podle toho vlastně se stanovuje nějaký plán vyšetření. Většinou se začíná třeba o těch 5-10 let dříve, než byl ten nejmladší v rodině. Pak jsou někdy geny, kdy třeba pacientky, které mají zhoubný nádor prsu, můžou mít mutaci toho jednoho genu, mutaci BRCA2, kdy je také vyšší riziko zhoubného onemocnění tlustého střeva. Říct jenom v několika větách, jak je to s dědičností, je docela složité. Něco odpovídala už paní docentka Foretová na začátkem září, tuším, a je z toho také sestřih na těchto webových stránkách www.mojemedicina.cz. Takže možná i tam najdete odpověď na tuto otázku. Potom je tady dotaz paní Gabriely z Plzně: Dobrý den, v jakém věku bych měla jít na vyšetření kolonoskopií, když moje maminka měla diagnostikovánu rakovinu tlustého střeva v 67 letech, posléze s metastázemi do jater a dutiny břišní, zemřela v 70ti letech. Její otec měl leukémii a zemřel v 63 letech. Myslím si, že nemusí jít v tomto případě vůbec o nějaké zvýšené riziko. Jsou taková jako doporučení nebo ví se z těch velkých epidemiologických studií, že když je v rodině ten přímý rodinný příslušník, tak že je asi 5x vyšší riziko onemocnění rakovinou tlustého střeva než v té všeobecné populaci, ale tady to bylo v 67 letech, ti rizikovější jsou právě tam, kde ty rodiny jsou třeba v těch 50 letech a mladší. To, že její otec měl leukémii, to vůbec nemusí být nějaká souvislost, stejná mutace nějakého genu. Takže myslím si, že by zcela stačilo, kdyby vlastně paní Gabriela se zúčastnila od 50ti let testu na okultní krvácení a v 55 letech se rozhodla pro vyšetření kolonoskopií. Pak je tady další dotaz: proč, prosím, bolí, když má pacient srůsty? Jsou přístrojem při vyšetření rozrušeny? Není to nebezpečné? Při kolonoskopii srůsty nejsou rozrušeny, my můžeme za ty srůsty tak trošku jako tahat. Je to samozřejmě invazivní vyšetření, ale když těch výkonů uděláte za rok třeba 2 tisíce, tak trošku víte, co si třeba můžete dovolit, co ještě je pro pacienta nepříjemné, ale co ho neohrozí. A pokud je třeba podezření na nějaké závažné onemocnění a je potřeba to došetřit, tak tam nic jiného třeba nezbývá. Kromě kolonoskopie, kdy se zavádí konečníkem kolonoskop, tak samozřejmě jsou ještě i jiné možnosti. Takové starší vyšetření se jmenuje irigo, kdy vlastně pacient dostává do konečníku sádrový nálev a pak se tam ještě fouká vzduch. Čili je to vyšetření dvojkontrastem, ale v rámci prevence není doporučené, je to vyšetření, které už dnes se dělá opravdu spíše z nouze. A tím běžným standardem je kolonoskopie. Pak ještě existuje CT kolonografie, což je vyšetření, které se dělá také na rentgenu, v takovém tom tunelu, v tom CT, dává se nálev do konečníku a pak to vlastně rentgenolog hodnotí, asi 2 hodiny trvá zhodnocení toho obrazu, ale není to skutečný obraz, tak jako to vidíme při kolonoskopii, hodnotí se vlastně na základě toho počítačového zpracování. A pokud je podezření třeba na nějaký polyp nebo je potřeba vzít vzorky, tak to samozřejmě toto vyšetření neumožňuje. Takže je část pacientů, asi 1%, možná méně, kteří jsou z nějakých technických důvodů nevyšetřitelní a u nich volíme třeba, když to nejde, když třeba skončí ve 40cm a dál to nejde, tak volíme třeba tuto CT kolonografii. A dále třeba v případě našich pacientů tady na onkologii, to jsou nejčastěji ti, kteří mají třeba po nějakých četných operacích, po ozařování, ale u té běžné populace se to většinou podaří došetřit. Pokud se týká komplikací, tak při té vlastní diagnostické části komplikace nejsou časté, že by se protrhlo střevo nebo že by se způsobilo nějaké krvácení. Komplikace můžou nastat při té terapeutické části, když třeba se odstraňují nějaké velké ploché polypy, tak tam už samozřejmě je to jakýsi operační výkon, takže je tam jakési riziko. Potom tady máme další dotaz: Dobrý den, kolorektální karcinom je jedním z nejrozšířenějších nádorů u mužů, většinou se zjistí pozdě, důvodem je, že je opomíjena prevence. Ale k čemu je prevence například u testu okultního krvácení, kde se uvádí, že zachytí existující nádor pouze v 17%. K čemu je hrazená kolonoskopie jednou za 2 roky, kdo dobrovolně půjde na kolonoskopii, když je pro každého velký strašák. Ptám se, proč není jako prevence hrazeno raději vyšetření CT, na které by určitě jednou za 2 roky lidi šli beze strachu. Chápu, že vyšetření CT je asi dražší, ale určitě by to bylo ve finále levnější, protože by se léčba odhalila včas, než pak hradit drahou onkologickou, většinou biologickou léčbu u vyšších stádií. Ptá se paní Markéta z Telče. Paní Markéto, nemáte vůbec pravdu, protože ten design vlastně toho preventivního vyšetření, to není jenom takový český nápad, ale v podstatě podobným způsobem probíhá prevence vlastně v řadě evropských zemí, ale nejenom evropských, ale i třeba v Americe, v Kanadě, v Austrálii. Všude mají ten design trošku jinak, třeba intervaly a tak dále. A pak například v Holandsku měli velké množství pozitivních testů, takže snižují citlivost testů tak, aby těch pacientů na vyšetření neměli tolik. Takže vždycky u každého preventivní programu se musí hodnotit vlastně jednak to, co to přinese, ten benefit pro ty pacienty a zhodnotit i určité náklady nebo to, jestli vůbec je to proveditelné. CT vyšetření představuje určitou rentgenovou zátěž, takže jednou za 2 roky já bych tedy na CT vyšetření jen z důvodu prevence nechodila. Něco jiného je, když máte zjištěné onkologické onemocnění a nic jiného vám nezbývá, chodíte na kontroly CT. Ale jako prevence určitě rentgenové metody nemají do budoucna žádnou šanci. A to CT vyšetření by postrádalo i tu terapeutickou část, my prostě při kolonoskopii můžeme odstranit polypy, drobné polypy, vzít vzorky, což při tom CT, CT kolonografii nejde. Pak tady je dotaz, jestli se z každého adenomu stane adenokarcinom a v jakém procentu, prosím? Ptá se paní Jitka. Na toto tedy nedokážu úplně odpovědět, ale z části adenomů se stane adenokarcinom. M samozřejmě na střevu nacházíme nejenom adenomy, někdy to jsou polypy, které mají třeba strukturu hyperplastického polypu čili ty nemají tu tendenci k tomu zhoubnému zvratu. Ale pokud se najde adenom, tak ho odstraníme, pak dostaneme výsledek histologie, že měl nízký, nebo vysoký stupeň dysplázie. A ten adenom se vyvíjí, takže to je původně tubulózní adenom, pak je tubulovilózní, pak vilózní a pak je z něho tedy ten karcinom. Může to trvat, uvádí se 6-8 let, takže určitě je dobré všechny adenomy, všechny polypy odstranit. Ta přesnost kolonoskopie, screeningové kolonoskopie, vlastně ta kvalita se hodnotí takzvaným koeficientem Adenoma Detection Rate. To znamená, kolik v rámci screeningu najde lékař těch polypů, těch adenomů a takové zrádné polypy jsou právě takové ty drobné ploché, které se můžou velmi snadno přehlédnout, a z nich třeba může potom za nějakou dobu vzniknout nádor, za dobu třeba dřívější než je těch 10 let do další kontroly. Takže proto je důležitá jednak ta zkušenost a pečlivost toho lékaře a také to, jestli je pacient dobře vyprázdněný. Já bych se teď zase podívala na naše ankety. Teď máme tady otázku: řekněte nám, prosím, máte zkušenost se screeningovou kolonoskopií? Už jsem kolonoskopii absolvoval, teprve se chystám, vím, že bych měl, ale mám strach. Takže nejvíce uvádí, že bych měl, ale mám obavy a 31% už jsem absolvoval a 26% teprve se chystám. Takže obavy z vyšetření mít nemusíte. Jak jsem říkala, příjemné vyšetření to není, ale tím, že na to vyšetření ten klient nejde, tak prostě strká vlastní hlavu do písku jako pštros. Ty polypy tam mohou třeba růst, takže si myslím, že jsme taková riziková populace od těch 50ti let, respektive 55 let a opravdu opravdu doporučila, aby se toho programu preventivního každý zúčastnil. Polypy se odstraňuji proto, aby doktoři měli co dělat, aby se přerušil vývoj původně nezhoubného polypu do zhoubného a poslední možnost - aby byl materiál pro výuku a výzkum. Takže správně jste odpověděli, aby se přerušil vývoj původně nezhoubného polypu do zhoubného nádoru. Aby doktoři měli co dělat - 16%, dobře. Potom je další otázka: jaké jsou nejčastější příznaky polypu 1,5cm velkého na tlustém střevu? Takže buď žádné, nebo bolest, viditelná krev na stolici, změna charakteru stolice, anebo bolest, krev i změna charakteru stolice. Takže 42% odpovědělo tuto poslední možnost. Pokud je ten polyp 1,5 cm velký, tak záleží na tom, kde se nachází. Pokud bude v té pravé části tlustého střeva v takzvaném céku, tak vůbec žádné příznaky být nemusí. A pokud bude blízko svěrače konečníku, tak skutečně může být třeba ta krev na stolici nebo změna charakteru, že to bude třeba takové nucení na stolici. Ale je to někdy opravdu zrádné, při této velikosti žádné velké příznaky být nemusí. A další otázka: jestli se může vyléčit rakovina tlustého střeva? 83% si myslí, že časná stádia omezená na sliznici a podsliznici se vyléčí téměř ve 100% případů, což je pravda. A proto vlastně to preventivní vyšetření děláme, abychom zachytili tato časná stádia, která můžeme snadno odstranit pomocí kolonoskopu během kolonoskopie a žádná operace, žádná další chemoterapie, radioterapie toho pacienta nečeká. Vrátím se ještě k vašim dotazům, ještě tady mám 3 dotazy. Jsou polypy vidět i na vyšetření CT? Ptá se paní Markéta. Jestli myslíte běžně CT vyšetření břicha, tak tam polypy vidět nejsou. To už musí být skutečně nádor, který třeba prorůstá přes tu stěnu střeva nebo vyplňuje ten průsvit střeva, aby na běžném CT vyšetření břicha byl vidět. A polypy jsou vidět na CT kolonografii, to znamená, to je to vyšetření, kdy je to jakási možnost tedy vyšetřit střevo bez zavádění kolonoskopu, ale polypy menší jak 5 mm odhalí třeba jen zkušený lékař nebo někdy můžou být i rozpaky, jestli je to ještě stolice nalepená, nebo jestli je to polyp. Takže má prostě všechno své výhody a své nevýhody. Kolik stojí vyšetření CT kolonografie, pokud bych si ho chtěla hradit sama? Ptá se znovu paní Markéta z Telče. Myslím si, že jako primárně CT kolonografii v rámci prevence by vám ani neměli dovolit absolvovat, protože v rámci prevence toto vyšetření není zařazeno. Čili to má své postavení tehdy, pokud ta kolonoskopie není proveditelná a pak je tedy indikována CT kolonografie. Ale přesně cenu nevím, určitě se to bude pohybovat v řádech několika tisíc. Zodpověděla by vám to určitě primářka Bartoňková z naší radiodiagnostiky na Masarykově onkologickém ústavu. Vážená paní primářko, kolik kolonoskopií jste již udělala a kolik jste našla nádorů? Ptá se pan Milan. To vám takto z hlavy neřeknu, ale živím se tím vlastně 30 let nebo mám 30 let po promoci, tak asi 28 let endoskopuji a ročně tak asi těch 1500 kolonoskopií, tak si to spočítejte, už jich je docela hodně. A kolik jsem našla nádorů, tak to skutečně nevím, ani žádnou evidenci si nevedu. Ještě tady máme jeden dotaz. Co máme jíst, aby bylo střevo spokojené a zdravé? Ptá se paní Romana. Já nevím, jestli střevo bude spokojené a zdravé, ale měla by ta naše strava být trošku jako kolem Středozemního moře. To znamená, že více ryb, spíše drůbež než červené maso, hodně ovoce, zeleniny. Neměli bychom kouřit, neměli bychom přibývat na váze, měli bychom se hýbat, sportovat. A pak bude spokojené nejenom střevo, ale budeme spokojení i my. Já se ještě podívám, jestli z našich anketních otázek jsme vlastně odpověděli všechno. Ještě možná někde dobíhalo hlasování, pak to asi uvidíme i na webových stránkách. Přišel další jeden dotaz. Dobrý den, vypiji asi 40 piv týdně. Mám se více obávat rakoviny tlustého střeva? Ptá se pan Pavel. Tak já myslím, že nejen rakoviny tlustého střeva střeva. Zkoumal se vliv pití piva na rakovinu tlustého střeva. Zdá se, že větší vliv to má u rakoviny konečníku. 40 piv týdně, to znamená nějakých 5-6 piv denně, tak to už je opravdu hodně, to bych se obávala jednak poškození jater, to znamená nejdříve bude zřejmě ztukovatění, pak ukládání vaziva, pak cirhóza, potom bych se obávala chronického zánětu slinivky břišní. Samozřejmě je to riziko i pro jiné nádory, pokud chodíte pít do hospody a jste třeba ještě kuřák nebo pasivní kuřák v zakouřené hospodě, tak stoupá i riziko třeba nádorů hltanu, nádorů jícnu. Takže 40 piv týdně je dost. A nemusíte mít ani ten nádor, ona stačí jen cirhóza jater a v té cirhóze jater už zase může být vyšší riziko i primárního nádoru jater. Takže moc zdravé to zrovna není, takže by to chtělo asi snížit nebo trošku změnit ten životní styl, protože játra máme jen jedny. Sice existuje nějaký transplantační program, ale je obtížné někdy najít vhodného dárce a rozhodně je podmínka abstinence. Takže bych vám spíše radila trošku omezit. Nevím, kolik je vám roků, ale jestli pijete 40 piv týdně ve 30ti letech, tak máte velkou šanci, že třeba těch 70ti let se potom nedožijete. Tak to jsem odpověděla, myslím, poslední dotaz. A dívám se, že tady už další nejsou. Takže máme ještě asi 5 minut, tak chvilku počkáme, jestli ještě nějaký další dotaz nepřijde. Pokud vás něco zaujalo v těchto dotazech a odpovědích, tak budete si je moci za několik dní prohlédnout na webových stránkách www.mojemedicina.cz. A budou tam určitě i anketní odpovědi, takže i na to se můžete podívat. A příští měsíc opět první středu v měsíci máme zase další téma, které bude věnované prevenci. A pokud to všechno dobře dopadne, tak doufám, že budeme takto pokračovat i v příštím roce na téma prevence. Takže další dotazy nepřišly. Nakonec přišly: Dobrý den, dělá Masarykův ústav i kapslovou endoskopii? Nebo jen IKEM? Ptá se zase naše stálá posluchačka, zřejmě paní Markéta z Telče. Takže kapslovou endoskopii na Masarykově onkologickém ústavu neděláme, v Brně se může obrátit na Fakultní nemocnici v Bohunicích. Další pracoviště je třeba v Hradci Králové. Takže těch možností je více, ale má to své limity. Ta kapsle může někdy uvíznout, jednak třeba už v tom samotném žaludku při polknutí, může uvíznout i někde v tenkém střevu a vlastně fotí jen to tenké střevo třeba jen z poloviny. Takže má to své indikace a to by vám všechno zodpověděli lékaři, kteří s tím tu zkušenost mají, protože s tím pracují. Rozhodně to není metoda, která by měla své místo v preventivním programu zaměřeném na koloroektální karcinom. Takže další dotaz už nevidím. Doufám, že jsem všechno zodpověděla srozumitelně. Omlouvám se, jestli jsem někdy volila nevhodná slova, protože u toho ještě musím obsluhovat ten počítač a moc mi to nejde a není moc času na to, abych si odpovědi rozmyslela. Ale jsem ráda, že nás posloucháte a že si nás třeba poslechnete i příště. Takže tím bych si dovolila toto dnešní vystoupení ukončit. Děkuji vám za pozornost a udělejte si čas další první středu v měsíci. Na shledanou.

Podcast

Přehrajte si zvukovou stopu videa:

 

Nestačili jste se zeptat? Paní doktorka odpovídá na otázky týkající se prevence kolorektálního karcinomu také v online poradně na stránkách České onkologické společnosti Linkos.cz

Vyzkoušejte si vaše znalosti o prevenci a včasném odhalení rakoviny tlustého střeva

Během živého přenosu diváci odpovídali na otázky. Vyzkoušejte si, zda byste odpověděli správně. Správné odpovědi najdete v záznamu výše nebo na závěr kvízu.

Související články

Odpovědi na otázky o prevenci rakoviny - záznam živého přenosu

V pátek v podvečer proběhla na brněnském výstavišti diskuse o rizicích a prevenci rakoviny. Odborníci na zhoubné nádory odpovídali živě na otázky, které pokládali občané přes internet v předchozích dnech nebo přímo během diskuse.  

Movember - změňte tvář mužského zdraví

Movember (MOustache+noVEMBER) není jen měsíc padajícího listí, ale také měsíc zarostlých mužských tváří. V průběhu každého listopadu je preventivní hnutí Movember zodpovědné za vypěstování miliónů knírů po celém světě. Muži s knírkem navyšují povědomí o rakovině prostaty, rakovině varlat a psychickém zdraví a také finanční prostředky na boj proti těmto nemocem. Přečtěte si co ohrožuje mužské zdraví, naučte se vyšetřit svá varlata podle návodů v našem videu a zeptejte se na prevenci zhoubných nádorů varlat.  

Třetinu všech nádorových onemocnění způsobuje kouření. Jak se ho zbavit? Zeptejte se ve středu 3. června od 16 hodin

Uvažujete o tom, že byste přestali kouřit? Každou první středu v měsíci členové Sekce preventivní onkologie České onkologické společnosti odpovídají živě na dotazy veřejnosti o prevenci rakoviny. První červnová středa bude věnována právě závislosti na tabáku. Na vaše otázky bude odpovídat Doc. MUDr. Eva Králíková, CSc., která vede Centrum pro závislé na tabáku III. interní kliniky 1. LF UK a VFN v Praze na Karlově náměstí. Paní docentka je také předsedkyní Společnosti pro léčbu závislosti na tabáku a její specializací je epidemiologie, prevence a léčba závislosti na tabáku. Nalaďte si ve středu 3. června v 16 hodin portál MojeMedicina a přestaňte kouřit.