Prevence rakoviny tlustého střeva a screeningová kolonoskopie - záznam živého webcastu

Prevence rakoviny tlustého střeva a screeningová kolonoskopie - záznam živého webcastu

23. září odpovídala v živém vysílání na portálu MojeMedicina MUDr. Milana Šachlová, Ph.D., CSc., primářka gastroenterologického oddělení Masarykova onkologického ústavu v Brně a vedoucí Sekce preventivní onkologie České onkologické společnosti na otázky o prevenci rakoviny tlustého střeva a konečníku. 

Během přenosu se návštěvníci portálu nejen téměř hodinu ptali paní primářky, ale také ona položila několik dotazů v podobě  anket návštěvníkům. Nyní máte možnost si vyzkoušet, jak byste odpověděli Vy a především si poslechnout odpovědi paní primářky na dotazy veřejnosti. Pokud vás zajímá jiné téma z onkologie, máte možnost si vybrat téma pro další živý přenos. 

Video

Kapitoly

  1. Má smysl chodit na kolonoskopii mezi 30-40 rokem, pokud nemám žádné zásadní problémy s trávením?
  2. Co je včasný nález nádoru? Kdy se dá nádor ještě léčit a kdy už je "pozdě"?
  3. Co se děje po operaci tlustého střeva, když se odstraní nádor? Následuje ještě nějaká další léčba (např. chemoterapie apod.)? Je možné, aby v některých situacích stačilo chirugické odstranění a není potřeba žádné "doléčování"?
  4. Občas se mi objeví krev na toaletním papíře, je nutné absolvovat kolonoskopii?
  5. Jak dlouho trvá kolonoskopie? Je rozdíl v pohlaví?
  6. Je populace v ČR nějak výjimečná co se týče výskytu rakoviny tlustého střeva? Slyšel jsem, že ano. Čim to? Je to kvalitou jídla?
  7. Anketa: Od kdy je v ČR preventivní vyšetření hrazené ZP?
  8. Anketa: Na preventivní vyšetření nepůjdu. Na vyšetření tlustého střeva půjdu, až ...
  9. Anketa: Jaké jsou nejčastější příznaky polypu 1,5 cm velkého na tlustém střevu?
  10. Doporučuje se preventivní kolonoskopické vyšetření i lidem mladším?
  11. Lze poznat nádor ve střevech i jinými způsoby než je kolonoskopie?
  12. Je mi 36. Kdybych našel krev ve stolici, tak mám jít rovnou na kolonoskopii?
  13. Našli mi polyp, je vždy nutné ho odstranit?
  14. O struktuře polypů
  15. Mám obavy z vyšetření, bojím se.
  16. Anketa: Může se vyléčit rakovina tlustého střeva?
  17. Můžu se objednat na kolonoskopii k Vám do MOÚ, i když nežiji v Brně? Je mi 40 a otec zemřel v 50 letech na rakovinu tlustého střeva? Musím mít žádanku?
  18. Může dojít k úplnému vyléčení metastatického karcinomu tlustého střeva?
  19. Na kolonoskopii mi byly zjištěny nějaké výchlipky, co to znamená, jak se to léčí?
  20. Slyšel jsem, že se dá kolonoskopie udělat v celkové anestezii, je to lepší?
  21. Jde nějak prověřit, jak o jak kvalitní pracoviště se jedná? Jsou nějaké reference?
  22. Anketa: Řekněte nám, prosím, která další téma by vás zajímala
  23. Jaké má dopady chirurgické odstranění nádoru ze střeva na život pacienta? Musí se držet nějaká dieta?
  24. Kde se ptát dále?

Textový přepis

Tip: Kliknutím na místo v textu, přetočíte přehrávané video.

Dobrý den. Já Vás vítám na dnešním pořadu, který bude věnován prevenci nádorů tlustého střeva. Já se jmenuji Milana Šachlová a pracuji jako lékařka v Masarykově onkologickém ústavu v Brně. A tento dnešní program vznikl díky spolupráci mezi Sekcí preventivní onkologie České onkologické společnosti a partnerem jsou webové stránky MojeMedicína.cz. Proč se vlastně dnes budeme věnovat prevenci kolorektálního karcinomu, rakoviny tlustého střeva? Je to proto, že Česká republika dlouhodobě zaujímá přední místa ve světových a evropských žebříčcích. A je to také proto, a to je to, co mně nejvíc vadí, že většina pacientů přichází až s pokročilým nádorem do nemocnice. Je to smutné hlavně proto, že než takový nádor vznikne, tak to trvá třeba šest nebo osm let. A máme tedy dost času na to, abychom takový nádor nebo předrakovinový stav objevili a abychom ho nějakým způsobem vyřešili, odstranili. Je to prostě úplně jiná situace, než třeba u akutní leukémie, která přijde jako blesk z čistého nebe. Takže máme dost času na to, abychom zjistili změny na střevní sliznici a odstranili je. A přesto se nám stále nedaří zvrátit tento nepříznivý poměr. A většina pacientů přichází až s pokročilým stádiem onemocnění. Dnes si tedy budeme povídat o prevenci rakoviny tlustého střeva. A já už se podívám, jaké jste mi poslali dotazy. První otázku nám napsal pan Petr. A píše, jestli má smysl chodit na kolonoskopii mezi 30. a 40. rokem, pokud nemám žádné zásadní problémy s trávením. Ví se, že kolorektální karcinom stoupá s věkem. Že vlastně od 50 let se zdvojnásobuje v každém decéniu. Čili ta věková skupina mezi 30 a 40 lety nepatří mezi tu rizikovou. Výjimkou jsou ti pacienti - nebo vlastně ještě to ani nejsou pacienti - ty osoby, které mají třeba v rodině zvýšený výskyt nádorů. Jsou některé rodiny, kde třeba otec má nádor v 45 letech, jeho maminka měla nádor v 50 letech... Ale nemusí to být vždy jen nádory tlustého střeva, jsou některé syndromy, kde třeba jsou i nádory prsu nebo nádory dělohy v té mladší věkové skupině. A potom přímí příbuzní v těchto rodinách by měli být vyšetřeni i v tom mladším věku. To znamená třeba mezi 30. až 40. rokem. Někdy se začíná třeba i dříve, začínají se vyšetřovat i děti nebo mladiství, pokud se jedná o takzvanou familiární polypózu čili onemocnění, kde jsou na tlustém střevu desítky až stovky nebo tisíce polypů v rodině. A v tom případě se vyšetřují i velmi mladé osoby. Další dotaz. Ptá se pan Jan z Prahy, co je včasný nález nádoru. A kdy se dá nádor ještě léčit a kdy už je pozdě. V onkologii používáme takzvaná stádia, která jsou od 0 do 4. A to stádium se stanovuje podle toho, jak je ten nádor rozsáhlý. Jestli je na sliznici nebo pod sliznici nebo zasahuje už do svaloviny nebo přes celou stěnu tlustého střeva. Jestli jsou přítomny uzliny a jestli jsou přítomny vzdálené metastázy. A podle toho se stanovuje stádium. Čili včasný nález nádoru je, když nádor je jenom ve sliznici. Například v hlavičce polypu. Polyp, to je taková bambulka na střevu. A i když je to zhoubný nádor a je jenom na té sliznici, tak úplně stačí, když se odstraní právě během toho vyšetření tlustého střeva, během té kolonoskopie. Na ten polyp se nahodí taková drátěná smyčka, upálí se, vytáhne, prohlídne pod mikroskopem. A i když tam je zhoubný nádor, tak je to vlastně všechno v pořádku. A nic dalšího z toho neplyne. Pokud zasahuje ten nádor už hlubší struktury, zasahuje třeba do podsliznice nebo do svaloviny, tak následuje nebo nejlepším řešením je chirurgická operace. Ale může to být dostatečný výkon. Při té operaci záleží nejenom na odstranění toho kusu postiženého tlustého střeva, ale záleží také na odstranění dostatečného množství spádových uzlin. A pokud se vyšetří, že ten nádor nezasahuje uzliny, že je omezený jenom třeba na tu sliznici, podsliznici, svalovinu, tak ten chirurgický výkon je vlastně definitivní. A pacient je jenom sledován, nic dalšího, žádná další léčba z toho neplyne. Čili tyto případy bych hodnotila, jako že to je brzy. A v těchto časný případech se ten pacient zcela vyléčí. Nic dalšího z toho neplyne, jenom je sledován. A v 95% už se žádný návrat choroby neobjeví. Pokud ovšem přijde pacient v době, kdy při operaci má postiženy i uzliny nebo má nějaké vzdálené metastázy, tak už samozřejmě ta šance na to vyléčení je podstatně menší. A u toho čtvrtého klinického stádia, u vzdálených metastáz vlastně ten život paliativní léčbou můžeme spíše jenom prodloužit. Ale že by se pacient zcela vyléčil, je málo pravděpodobné. Potom další dotaz. Co se děje po operaci tlustého střeva, když se odstraní nádor? Následuje ještě nějaká další léčba, chemoterapie? Je možné, aby v některých situacích stačilo chirurgické odstranění a není potřeba žádné doléčování? Ptá se pan Michal. Částečně už jsem na to odpověděla v té minulé otázce. Čili pokud je to zachycené včas, tak se pacient jenom sleduje. Pokud jsou postiženy uzliny, tak následuje další, takzvaná zajišťovací léčba. Správně se tomu říká adjuvantní. Jejím cílem je zabránit tomu, aby někde v těle se nepotulovaly nějaké nádorově buňky, když to hodně zjednoduším. Taková adjuvantní léčba obvykle trvá 6 měsíců. S tím, že ten pacient chodí na chemoterapii v nějakých intervalech a je sledován, vyhodnocuje se efekt té léčby, po 2, po 3 měsících. A podle toho ten onkolog řídí tu další léčbu. Občas se mi objeví krev na toaletním papíře. Je nutné absolvovat kolonoskopii? Ptá se pan Josef z Dačic. S tou krví je to tak, že samozřejmě nemusí to ještě vůbec znamenat nějaké zavážné vyšetření. Může to být naprostá banalita, někde na svěrači konečníku. Řada z nás má třeba sedavé zaměstnání, sedí v autě, sedí u počítače. Může být třeba nějaké hemeroidy, rozšířené žíly. Tak jako má někdo křečové žíly na nohách, tak někdo má zase něco podobného kolem konečníku. A to nejjednodušší, jak to objasnit je, že se obrátíte na lékaře, který Vám vyšetří konečník. A je nejlépe, když se to vyšetření udělá do 2 dnů od té doby, co tu krev vidíte, protože tam ještě může být vidět zdroj toho krvácení. Když už tam pacient přijde po týdnu a říká, že má krev, tak už to tak jasné není, protože může mít třeba hemeroidy, ale může mít taky nádor na tlustém střevu, který je třeba 20 centimetrů od svěrače konečníku. Takže nejlepší je vyhledat lékaře, který může konečník vyšetřit rektoskopem, anuskopem během těch 2 dnů. Potom také záleží třeba na té rodinné anamnéze, záleží i na věku osoby a podle toho se rozhodujeme, jestli tu kolonoskopii udělat hned a nebo jestli si můžeme třeba dovolit počkat, jestli ten nález na tom svěrači konečníku je tak přesvědčivý nebo ne. Potom tady mám další dotaz od paní Evy. Z Benešova u Prahy. Jak dlouho trvá kolonoskopie? A jestli je rozdíl v pohlaví. Přístroj se zavádí konečníkem až na dno céka. To je vlastně ta oblast, kde je připojení přívěsku slepého střeva. A když to střevo není nějaké prověšené, v nějakých ostrých zatáčkách, ohybech, tak to vyšetření může třeba trvat jen nějakých 10 minut, čtvrt hodiny. Na konec toho céka. A při vytahování přístroje se teprve potom vlastně pořádně prohlíží sliznice celého tlustého střeva. Jsou ale pacienti, kteří třeba jsou takoví hodně hubení, asteničtí, a ti mají často to tlusté střevo různě prověšené. A většinou u nich je větší problém se zaváděním než u těch, kteří mají třeba 100 kilo. Rozdíl v pohlaví v zásadně není. Jenom snad v tom, že ženy mají třeba po operaci, po císařském řezu nebo můžou mít třeba nějaký nález na vaječníku, na děloze, který může trošku to vyšetření komplikovat. Ale jinak v zásadě rozdíl mezi pohlavím není. Ale spíš to, jaká je ta konstituce toho vyšetřovaného. Vyšetření může být složitější, pokud má ten člověk po nějaký četných operacích, když tam můžou být srůsty, což může taky zkomplikovat. Nebo po ozařování břicha třeba pro nádor prostaty může být problém při vyšetření. Takže nedá se to tak jednoduše říct a nedá se to kolikrát říct ani dopředu, když toho pacienta vidíme, jak to bude vlastně probíhat. Je tady další dotaz od pana Michala z Brodce, jestli je populaci v České republice nějak výjimečná, co se týče výskytu rakoviny tlustého střeva. Slyšel jsem že ano - čím to je? Jestli to je kvalitou jídla. Myslím si, že ani tak možná někde o kvalitu toho jídla jako spíš o složení toho jídla, protože ta naše česká kuchyně je hodně tučná. Obsahuje také hodně uzenin. Jsme populace, která je riziková. A dědíme nejenom tu dědičnou výbavu, ale dědíme vlastně i ty stravovací zvyklosti. Dalším takovým rizikovým faktorem je nadváha, obezita. Měli bychom se snažit spíše se držet na váze, nepřibývat a mít dostatečné množství pohybu. Dalším rizikovým faktorem je kouření. A u nádorů rekta, to je ta část blízko svěrače konečníku, jsou studie, kde se zdá, že je rizikové i nadměrné pití piva - že by mohlo být rizikovým faktorem. Ale to nejdůležitější jsou zřejmě tuky ve stravě, nedostatek ovoce, zeleniny, vlákniny a taková ta dědičná dispozice. A dáme si anketní otázku. Prosila bych Vás o odpověď, co si myslíte. A České republice je preventivní vyšetření hrazené... Máte možnosti, vyberte si prosím. Budeme hlasovat. Zatím nebudu to hlasování ukončovat, možná se k nám někdo ještě přidá v průběhu povídání. A 75% z Vás si myslí, že preventivní vyšetření hrazené pojišťovnou je od 50 let. To je pravda, od 50 let je hrazený test na takzvané okultní krvácení. Okultní krvácení, to je takové, které není vidět okem. To znamená, když pacient přijde k lékaři a řekne mu, že měl včera krev ve stolici, tak je celkem zbytečné mu dávat test na okultní krvácení, žádnou jinou informaci ten test nedá. Správně ale měla být ta poslední možnost, že všechno je správně. Protože v 55 letech je nyní možnost si vybrat. Buď pokračovat v testování stolice na okultní krvácení jednou za 2 roky, a nebo si zvolit přímo kolonoskopii. Pokud je vyšetření v rámci toho preventivního sledování negativní, tak vlastně ten pacient, ten klient zdravotní pojišťovny na 10 let vypadává ze screeningového programu. Ale jsou osoby, které by také měly být vyšetřeny - jak jsem říkala v úvodu, v některých rodinách je zvýšený výskyt nádorů tlustého střeva, prsu, vaječníků. A u těchto pacientů se začíná vyšetřovat i v mladším věku. Takže správná odpověď by měla být úplně ta poslední. A ještě jsem Vám neříkala odpovědi na tuto otázku: Na vyšetření tlustého střeva půjdu, až budu mít bolesti břicha / až uvidím krev ve stolici / až budu hubnout? Všechny tyto odpovědi jsou vlastně špatně, protože až budete mít bolesti břicha, tak to bude zřejmě nádor tlustého střeva, který ten průsmyk významně zužuje. A téměř s jistotou to nebude stádium 0 a 1, jak jsme o tom mluvili v úvodu. Až uvidím krev ve stolici, to může být také pozdě, protože okem krev ve stolici uvidíte spíše u těch nádorů, které jsou uloženy blízko svěrače konečníku. Nádor, který je na té protilehlé straně, v té pravé polovině, tam žádnou červenou krev na stolici neuvidíte. To znamená, že i tady by mohlo být pozdě. A až budu hubnout - hubnutí u nádorů tlustého střeva je velmi pozdním příznakem. Většina pacientů v těch úvodních stádiích nehubne. Další otázka. Jaké jsou nejčastější příznaky polypu 1 a půl centimentru velkého na tlustém střevu? To jsem zvědavá, protože 20 procent z Vás říká, že když je bolest. Polyp, který je 1 a půl centimetru velký, tak s velkou pravděpodobností vůbec žádné příznaky nedělá. Určitě Vám neudělá žádnou bolest. S velkou pravděpodobností nebude ani krvácet. Nebude ani žádná změna charakteru stolice, ani žádné další příznaky. Takže to je právě to nebezpečí u těch polypů, že v této velikosti jsou bezpříznakové, a přesto se blíží tou velikostí už k možnému riziku. Ví se, že čím je ten polyp větší, tím je i větší riziko, že by tam mohly být i nějaké těžké změny. A v té velikosti 1 a půl centimetrů už je to na hraně. Vrátím se k Vašim otázkám. Jestli se doporučuje preventivní kolonoskopické vyšetření i lidem mladším. To se ptá pan Ondřej z Prahy. To jsem už říkala - v případě, že je tam nějaká dědičná zátěž, tak ano. Dalším takovým rizikem jsou třeba chronické záněty tlustého střeva. Čili ti pacienti, kteří se léčí pro ulcerózní kolitidu nebo pro Crohnovu nemoc, ti mají vyšší riziko. Ale ti jsou většinou sledováni na gastroenterologii. Další dotaz píše A. B., jestli lze poznat nádor ve střevu i jiným způsobem, než je kolonoskopie. Kolonoskopie je určitě nejlepší způsob, protože má velkou přesnost. Je vidět skutečná sliznice ve zvětšení na obrazovce. Čili když má polyp 2 milimetry, tak my ho vidíme zvětšený na obrazovce. Další výhoda kolonoskopie je, že může odebrat vzorky a nebo může přímo nějaké ty polypy odstranit. Má v sobě nejenom tu diagnostickou část, ale i tu terapeutickou. Není tam žádné rentgenové záření. Jsou i další možnosti vyšetření, jako je rentgenové vyšetření, kdy se dává takový nálet do konečníku, to je takzvané irigo. A potom se tam ještě fouká vzduch čili dělá se to ve dvojím kontrastu. Ale přece jenom toto vyšetření nemusí vždycky odlišit třeba nalepenou stolici od polypu, nemůže ten polyp odstranit čili když je podezření na polyp, stejně následuje kolonoskopie. Nebo když je nějaká nejasnost, jestli tam není nádor, a je potřeba brát vzorky, stejně následuje kolonoskopie. Trošku přesnější je takzvaná CT kolonografie čili kombinace CT vyšetření v takovém tunelu s vyšetřením tlustého střeva. Je to ale vyšetření, kdy se ten výsledný obraz skládá počítačově čili není to skutečný obraz. Je počítačově složený ze 3 rovin. A zase není tam ta možnost brát vzorky, odstranit polypy. Další dotaz je od pana Michala. Jen mi 36. Kdybych našel krev ve stolici, tak mám jít rovnou na kolonoskopii? To už jsme říkali. Nejlépe jít k lékaři, aby Vám vyšetřil konečník. A pokud nebude jasný zdroj krvácení hned na tom svěrači, tak v tom případě Vás zřejmě lékař pošle na kolonoskopii. Další dotaz, ptá se paní Jana z Prahy. Našli mi polyp. Je vždy nutné ho odstranit? Ano, jenutné ho odstranit, protože nevíme, jakou má strukturu. Polyp, to je vlastně makroskopický pojem, že je to taková bambulka. Buď na stopce, nebo široce nasedlá, nebo taková plochá bambule, takový knoflík. A pokud tam ten polyp zůstane, tak on sám nezmizí. A nese v sobě to riziko zhoubného zvratu. Pokud ten polyp je adenom. Mohou být polypy nebo takové bambulky třeba kolem svěrače konečníku, kdy jsou to ale zfibrotizované hemeroidy. To znamená, také se to popíše jako anální polyp, ale je jasné, že třeba to v sobě nemá ten zhoubný potenciál. A v tom případě se to někdy jenom sleduje. Ještě bych asi měla říct něco o struktuře těch polypů. Jak už jsem říkala, karcinom, rakovina tlustého střeva se vyvíjí z původně nezhoubného polypu, z adenomu. A ten adenom je nejprve tubulózní, pak je tubulovilózní, vilózní. A má různý stupeň dysplázie. Nízký stupeň dysplázie, potom vysoký stupeň dysplázie, a pak je z něho ten zhoubný nádor. Tímto způsobem se vyvíjí naprostá většina zhoubných nádorů. Potom jsou některé, kde ta proměna nejde přes ta jednotlivá stádia, jak jsem je teď vyjmenovala, ale je to vznik karcinomu de novo. A bývá to častěji třeba u těch s dědičným rizikem. Potom se ptá paní Jitka z Klášterce, že má obavy ze samotného vyšetření a z bolesti a tak dále. Každé pracoviště provádí kolonoskopii trošku jinak, má své zvyky. My dáváme vždy injekci na začátku toho výkonu. A můžeme ještě připíchnout třeba opiáty. Takže někdo u toho vyšetření úplně usne, ani neví, že něco děláme. Někdo si s námi vykládá a pro někoho je to vyšetření nepříjemné i při této premedikaci. Je to, jak už jsem říkala, i záležitost třeba toho, jak jsou srůsty a v jaké konfiguraci to střevo je. Další anketa. Máme tady dotaz, jestli se může vyléčit rakovina tlustého střeva. Takže jste odpověděli tak 50 na 50. 50 procent si myslí, že dnešní medicína vyléčí i pokročilá onemocnění. A 50 procent si myslí, že se vyléčí časná stádia omezená na sliznici a podsliznici. Je to tak, jak už jsem říkala v úvodu. Pokročilá stádia, ta čtvrtá klinická stádia úplně vyléčit neumíme. A když jsou to pokročilá stádia, nikdy vlastně nevíme, jestli nedojde k návratu té choroby. Samozřejmě medicína dnes umí řadu věcí. Umí odstraňovat metastázy na játrech operací, umí je odstranit třeba pomocí takového tepelného spálení. Jsou různé možnosti chemoterapie a ta věda jde čím dál tím víc kupředu. Přesto stále platí to, že onkologové umí léčit časná stádia, nikoliv ta pokročilá. A ještě bych se vrátila k dotazům. Můžu se objednat na kolonoskopii k Vám do Brna, i když nežiji v Brně? Je mi 40 a otec zemřel v 50 letech na rakovinu tlustého střeva. Musím mít žádanku? Ano, žádanku bychom chtěli. Už proto, aby i Váš praktický lékař věděl, že někam na vyšetření jdete. Aby tam byly ty údaje o Vás potvrzeny a to, že třeba se s něčím léčíte, aby nám tam lékař napsal. Můžete si vybrat pracoviště, kde Vás vyšetří. Takže můžete jít do Brna. Pokud se týká screeningových pracovišť, tak pracoviště, která jsou zařazena do takzvaného screeningu, musela prokázat určité vybavení, určitou kvalitu personálu. A teprve potom byla zařazena mezi ta screeningová. Je jich asi 200 po republice a jejich seznam najdete na www.kolorektum.cz. Takže když se jedná o screening, měli byste přednostně volit tato pracoviště. Další dotaz. Může dojít k úplnému vyléčení metastatického karcinomu tlustého střeva? Ptá se paní Olina z Prahy. To už jsem vlastně říkala. Umíme léčit metastázy, záleží na tom, kde jsou uloženy. Jestli to je v jednom laloku jaterním nebo jestli je to difúzně v celých játrech. To potom určuje ten další postup. A není to rozhodování někdy jednoduché. Z toho důvodu třeba u nás máme takzvanou digestivní komisi, kdy u těch složitých případů se schází najednou chirurg, onkolog, gastroenterolog, radiodiagnostik, radioterapeut. A vlastně najednou se radíme, co s tím pacientem dál podniknout. Potom tady je další dotaz od pana Karla z Hradce Králové. Dobrý den, na kolonoskopii mi byly zjištěny nějaké výchlipky. Co to znamená a jak se to léčí? Výchlipky, to jsou takzvané divertikly. To střevo zvnitřku vypadá, jako kdybych to byl děravý ementál. Jako kdyby to byla díra ven z toho střeva, ale není to díra ven, ale je to taková zaslepená chodbička. V naší populaci je to poměrně častý nález. Od 60 let a výš. Ale jsou i mladší pacienti, kteří mají tyto divertikly. Neznamená to - není to žádné nádorové riziko, ale ví se, že ty výchlipky se tvoří tehdy, pokud je ve stravě celoživotně málo vlákniny. Protože máme třeba bílou mouku, rýži bez slupek. To znamená nedostatek vlákniny zvyšuje pravděpodobnost tvorby těch divertiklů. A zřejmě k tomu přispívá i složení bakterií ve střevu. Takže ty divertikly se neodstraňují, pokud nejsou komplikace. Komplikací mohou být. Může dojít k zánětu těch výchlipek. A příznaky jsou velmi podobné třeba zánětu apendixu, přívěsku slepého střeva. Můžou výjimečně prasknout, ale naštěstí se to nestává tak často. Můžou někdy způsobovat chudokrevnost. A může v nich po proběhnutí toho zánětu dojít k takovému zjizvení na tom střevu. Z toho původně elastického tlustého střeva se stává taková rigidní trubka. Takže to je to nebezpečí. A operují se jenom při těch komplikacích. Aby se netvořily další, protože ty, které už máte, ty už Vám nezmizí, tak doporučuji zařadit do stravy dostatek ovoce, zeleniny, spíše nenadýmavé. Je vhodné třeba zařadit otruby do jogurtu. Nebo třeba třeba takzvaný Lepicol do jogurtu. A čas od času si koupit nějaká probiotika. Další dotaz od pana Jana z Příbrami. Slyšel jsem, že se dá kolonoskopie udělat v celkové anestezii. Je to lepší nebo se dá nějaká injekce, která pomůže vyšetření zvládnout? Tak je pravda, že jsou některá pracoviště, kde to dělají v narkóze. Jsou samozřejmě i pacienti nevyšetřitelní, kteří mají z nějakých důvodů třeba to střevo tak stlačené nějakým nálezem v břiše, že je to neproveditelné. Ale v té celkové anestezii my to třeba u nás vůbec neděláme. Vzpomínám si na jednu pacientku, takovou komplikovanou onkologickou. Ale nevidím v tom zas tak velkou výhodou, protože v té celkové anestezii je to střevo natolik povolené, relaxované, že zase o to hůř se ten přístroj zavádí. A přece jenom ta bolestivá reakce pacienta může někdy toho lékaře upozornit, že tam je nějaký problém. Takže plně tomu v té celkové narkóze nefandím. Jde nějak prověřit, o jak kvalitní pracoviště se jedná? Jsou nějaké reference? To zatím v České republice není zvykem. Reference nejsou. Samozřejmě, když je to pracoviště, které je známé, ti pacienti si to mezi sebou řeknou. A vědí třeba, že tam se dělají komplikované případy. I kolegové gastroenterologové tam třeba posílají nějaké složitější případy. A může se paradoxně stát, že toto pracoviště bude mít nějaké komplikace. A ten lékař, který se do těch komplikovaných vyšetření nehrne, ten může být jakoby lepší. Takže ono je to někdy hrozně obtížné, odlišit, které pracoviště je lepší a které horší. Jak jsem říkala, do screeningu jsou zařazena ta pracoviště, která splňují přístrojové vybavení, splňují dostupnost chirurga. To znamená, že případě nějakých opravdu važných komplikací je zajištěna ta následná péče. Takže si myslím, že toto je zajištěné dobře. Já bych se podívala, jak to vypadá s našimi anketními otázkami. Už nám zbývají poslední dvě. Zajímalo by mě, jestli tento způsob předávání informací o prevenci rakoviny považujete za užitečný. A pokud ano, jestli byste chtěli slyšet nějaká další témata. Já jsem tady navrhla třeba dědičnost. Nebo jestli by Vás zajímala nějaká prevence třeba v urologii. Nebo třeba problematika kouření a jak přestat. Nebo na druhou stranu třeba péče o nevyléčitelně nemocné, hospicová péče, eutanazie. A nebo jestli Vás zajímá něco úplně jiného. Jsem zvědavá, jak dopadne to hlasování. Zatím to vypadá, že se to tak pěkně rozdělilo po 20 procentech. A potom tady je poslední taková anketní otázka, která by mě zajímala. Jaký je Váš názor na ten dnešní pořad? Buď že se Vám to nelíbilo a už nic dalšího v této formě nechcete, nebo jestli si myslíte, že to je dobrý nápad, jakým způsobem předávat informace. A nebo jestli byste chtěli pokračovat s dalšími tématy. Zatím to vypadá pro nás spíše nadějně, že byste chtěli pokračovat. Takže zatím to ještě necháme otevřené, jak dopadnou výsledky. A já se vrátím ještě k našim dotazům. Je tady poslední dotaz. Ptá se pan Michal, jaké má dopady chirurgické odstranění nádoru ze střeva na život pacienta. Jestli se musí držet nějaká dieta. To je docela složitá otázka, protože záleží na tom, kde ten nádor na tlustém střevu je uložen. Tlusté střevo má tu funkci jenom takovou, že dochází k zahušťování stolice. Vstřebává se voda a zahušťuje se stolice. Nemá takový význam pro trávení. Trávení probíhá v tenkém střevě. A pokud dojde k odstranění třeba poloviny nebo kusu levého tračníku, té levé části tlustého střeva, tak to v podstatě žádný velký dopad na život mít nemusí. Pokud dojde k odstranění pravé poloviny tlustého střeva, tak dojde k tomu, že je tenké střevo našito na zbytek tlustého střeva. A za normálních okolností mezi tenkým a tlustým střevem je takzvaná Bauhinská chlopeň. A ta se vlastně tou operací odstraní. A dojde k tomu, že obsah z toho tenkého střeva přitéká volně do tlustého. A i ty bakterie z tlustého střeva mohou zase zpětně kolonizovat tenké střevo. Čili u těchto pacientů může nastat vlastně situace, že mají potom třeba 4 nebo 5 stolic za den. Pokud je nádor uložený blízko svěrače konečníku, tak můžou nastat dvě situace. Buď to technicky není možné odstranit tak, aby se tlusté střevo napojilo na svěrač konečníku. A v tom případě dojde k vyšití stomie, k vyšití toho tlustého střeva na břišní stěnu. A pacient má takzvaný stomický sáček, to znamená, že stolice mu neodchází konečníkem, ale odchází do toho sáčku. Dnes už jsou ale ty pomůcky na tak vyspělé úrovni, že jednak jsou různé druhy, různé firmy, jednodílný, dvoudílný, s filtrem, bez filtru... Takže myslím si, že pro každého pacienta se dá najít taková pomůcka, která mu bude vyhovovat. A já vždycky říkám mým pacientům, že prostě ten život za to stojí. A ty pomůcky jsou takové, že s tím můžou vykonávat své původní povolání, můžou přenášet na vysoké škole, jsou to manažeři firem, jsou to třeba horolezci. To všechno je možné, jenom se prostě musí naučit s tou nevýhodou žít. Musí se naučit o to starat. To je takový ten případ, kdy po operaci tlustého střeva dojde k nějakému hendikepu pro pacienta. O no se to může podařit našít, ale za normálních okolností blízko toho svěrače konečníku vlastně to střevo dělá takový rezervoár stolice. Čili když se Vám chce na záchod, na stolici, tak ta ampula je schopná pojmout velké množství stolice. A někdy při tom operačním výkonu dojde k tomu, že tam ten rezervoár potom není. A ti pacienti třeba nemají stomii, ale zase mají třeba nutkání na stolici a musí opravdu hodně rychle utíkat, protože nevydrží to obvyklé množství stolice. Není tam ten rezervoár. Mají těch stolic několik za den a po troškách. Takže to všechno s sebou nese jakési omezení. Čím je potom více ve stravě vlákniny, tím těch stolic může být víc. Pokud ti pacienti mají třeba tu stomii, jak jsem o tom mluvila, když mají třeba kvašené zelí, plísňový sýr, může ten zápach třeba být cítit výjimečně. Nebo může dojít k tomu, že bude slyšet ta peristaltika, to vyprazdňování do sáčku. Takže když jdou třeba do divadla, tak by měli mít spíš nějakou šunku s bramborem a neměli by mít zrovna nějaký plísňový sýr nebo nějaké větší množství třeba zelí. Aby neměli nějaké společenské problémy. V této chvíli nemáme žádné další dotazy. Já Vám děkuji, že jste mě vydrželi 50 minut poslouchat. A můžete svoje další dotazy posílat na webové stránky www.MojeMedicína.cz nebo www.Linkos.cz, což jsou webové stránky České onkologické společnosti. My se je budeme snažit všechny zodpovědět. Čili otázky, na které se nedostalo, zodpovíme. A další možností je poslat dotaz přímo na Masarykův onkologický ústav. Máme tady i bezplatnou telefonickou linku. A podle toho, o co jste měli zájem, se budeme snažit domluvit další pokračování takového povídání s lékařem. To znamená, že v této chvíli to vypadá, že by Vás zajímala asi nejvíc dědičnost a prevence v urologii. Takže doufám, že se nám to podaří domluvit a že zase příště na webových stránkách www.MojeMedicína.cz uvidíte termín, kdy se takové další setkání bude konat. Já děkuji všem, kteří nám pomohli zprostředkovat toto vysílání. A děkuji i za Váš čas.

Podcast

Přehrajte si zvukovou stopu videa:

Poznámka: Zveřejňujeme jen zvukový záznam živého vysílání, živý přenos proběhl zvukem i obrazem.

Jaké otázky lidé položili během živého přenosu (výběr)?

Během živého přenosu odpovídali účastníci v anketách, na které posléze paní primářka reagovala, zkuste si, jaké jsou Vaše znalosti a poslechněte si správné odpovědi:

Od kolika let je v ČR preventivní vyšetření hrazené ze zdravotního pojištění?

  • 28.6% (6 hlasů) - Od 50 let test na okultní krvácení
  • 14.3% (3 hlasy) - Od 55 let možnost volby- test nebo přímo vyšetření střeva
  • 19% (4 hlasy) - Vyšetření je možné i v mladším věku ( např. ve 40 letech) pro genetické riziko
  • 38.1% (8 hlasů) - Vše je správně

Poslechněte si správnou odpověď

Pokud jste se rozhodli nejít na PREVENTIVNÍ vyšetření, dokončete, prosím, tuto větu: "Na vyšetření tlustého střeva půjdu, až ...

  • 16.7% (2 hlasy) - Až budu mít bolesti břicha
  • 83.3% (10 hlasů) - Až uvidím krev ve stolici
  • 0% (0 hlasů) - Až budu hubnout

Jak odpovídali účastníci živého přenosu a jaká je správná odpověď?

Jaké jsou nejčastější příznaky polypu 1,5 cm velkého na tlustém střevu?

  • 28.6% (4 hlasy) - Žádné
  • 0% (0 hlasů) - Bolest
  • 35.7% (5 hlasů) - Viditelná krev na stolici
  • 0% (0 hlasů) - Změna charakteru stolice
  • 35.7% (5 hlasů) - Bolest, krev i změna charakteru a ještě další příznaky

Poslechněte si správnou odpověď

Může se vyléčit rakovina tlustého střeva ?

  • 0% (0 hlasů) - Nikdy, vždy člověka zabíjí
  • 78.6% (11 hlasů) - Časná stadia omezená na sliznici a podsliznici se vyléčí téměř ve 100% případů
  • 21.4% (3 hlasy) - Dnešní medicína vyléčí i pokročilá stadia s metastázami do jater a do plic

Poslechněte si správnou odpověď

Související články

Odpovědi na otázky o prevenci rakoviny - záznam živého přenosu

V pátek v podvečer proběhla na brněnském výstavišti diskuse o rizicích a prevenci rakoviny. Odborníci na zhoubné nádory odpovídali živě na otázky, které pokládali občané přes internet v předchozích dnech nebo přímo během diskuse.  

Rektoskopie a kolonoskopie

Kolonoskopické vyšetření umožňuje lékaři prohlédnout celý vnitřek tlustého střeva, od konečníku až k dolnímu konci tenkého střeva. MUDr. Štěpán Suchánek seznamuje laickou veřejnost s tím, jak probíhá vyšetření a příprava na něj.

Movember - změňte tvář mužského zdraví

Movember (MOustache+noVEMBER) není jen měsíc padajícího listí, ale také měsíc zarostlých mužských tváří. V průběhu každého listopadu je preventivní hnutí Movember zodpovědné za vypěstování miliónů knírů po celém světě. Muži s knírkem navyšují povědomí o rakovině prostaty, rakovině varlat a psychickém zdraví a také finanční prostředky na boj proti těmto nemocem. Přečtěte si co ohrožuje mužské zdraví, naučte se vyšetřit svá varlata podle návodů v našem videu a zeptejte se na prevenci zhoubných nádorů varlat.