Rozmarýn lékařský: klid a harmonie pro vaše tělo i duši

Přehrajte si článek jako podcast

Rozmarýn lékařský: klid a harmonie pro vaše tělo i duši

Rozmarýn lékařský je známá bylinka, která si našla své místo nejen v naší kuchyni. Můžete se setkat také s názvem rozmarýna lékařská nebo s latinským pojmenováním Rosmarinus officinalis. Jako mnoho dalšího koření má i rozmarýn pozoruhodné účinky na náš organismus. 

Už jeho přízvisko „lékařský“ vypovídá o tom, že se jedná o léčivou bylinku. Pro svou pronikavou vůni a netradiční chuť si rozmarýn našel své místo v mnoha zahrádkách. Ve volné přírodě se s ním u nás v Čechách totiž běžně nesetkáte.

Za domovinu rozmarýnu můžeme označit oblast Středomoří. I proto se hojně využívá především v italské, ve španělské nebo francouzské kuchyni. Odtud se pak rozšířil i do dalších koutů světa. Dnes se běžně pěstuje téměř po celé střední a východní Evropě. Zajímavé však je, že planému rozmarýnu se zde příliš nedaří. Nedokáže totiž přežít tuhé zimy, které zde na rozdíl od jihu panují. Jako sušené koření se k nám tak běžně dováží z Balkánského poloostrovu, z Albánie, Francie, Španělska nebo Itálie. Ve velké míře se ale pěstuje například také v Anglii, ve Spojených státech amerických nebo v Mexiku. 

Rozmarýn lékařský dorůstá výšky až dvou metrů, výrazně a příjemně voní. Pokud si ho budete pěstovat na svém záhonu, pravděpodobně tak hodně nevyroste. Obzvlášť pokud mu nedopřejete dostatek živin nebo ho vsadíte jen do květináče či do truhlíku s dalšími bylinkami. Jsou pro něj charakteristické husté a větvené stonky, které ve spodní části dřevnatějí. Listy rozmarýnu mají úzký tvar, jejich horní část je tmavá a lesklá, vespod jsou šedé. Květy jsou nachové až modré a velice drobné. Slučují se do zvonkovitých klasů a na jednom z nich se nachází až deset kvítků.

Pozitivní účinky rozmarýnu lékařského

Rozmarýn lékařský se v lidovém léčitelství využívá již od dob starověku. Má mnoho pozitivních účinků, pro které jej stojí zato vyzkoušet, pokud dáváte přednost bylinkám před tradičními léky. I tak byste ho měli ale vnímat spíše jako doplněk či prevenci a při vážném onemocnění se raději svěřit do rukou lékařů.

Pozitivní účinky má rozmarýn na celou trávící soustavu. Jelikož uvolňuje hladké svalstvo, jeho užíváním dochází ke zvýšení tvorby žaludečních a trávících šťáv a k vylučování žluče. Zamezí tedy pocitům plnosti a celkově je schopen dát vaše trávení do pořádku. Dále snižuje pocity únavy a uklidňuje. Využívá se také na zvyšování nízkého krevního tlaku nebo přispívá ke zlepšení krevního oběhu, čímž zajišťuje lepší prokrvení končetin. Působí jako přírodní antiseptikum, je vhodný při rýmě a zahlenění plic, pro snížení bolesti nebo na revma a dnu. Sportovci jej mohou vyzkoušet na bolesti svalů a lidé v pokročilém věku zase na artritidu.

Doporučuje se též ženám, které touží po miminku, jelikož rozmarýn podporuje prokrvení pánevního dna a může tedy usnadnit otěhotnění. Využijete jej také jako prevenci před různými nádorovými onemocněními, jelikož obsahuje silné přírodní antioxidanty. Rozmarýn také podporuje činnost jater, posiluje paměť a zlepšuje soustředění nebo se dá využít i zevně v kosmetice. Je vhodný zejména na problematickou pleť, kterou krásně čistí a navrací jí její svěží vzhled a vitalitu. 

Účinné látky obsažené v rozmarýnu

Stejně jako další bylinky tak i rozmarýn obsahuje silice (verbenon, borneol, cineol, kafr nebo limonen), flavonoidy (luteolin, apigenin, diosmetin), hořčiny a různé kyseliny. Až z 8 % jsou v něm zastoupeny třísloviny. Množství účinných látek obsažených v rozmarýnu se mění v závislosti na ročním období a na době jeho sběru.

Jak pěstovat rozmarýn lékařský

Pěstování rozmarýnu je velmi jednoduché. Ideální je rostlinu na jaře vsadit na teplé a velmi slunné stanoviště. Můžete ji také vyset - v tom případě začněte s výsevem hned zpočátku jara.

Optimální půda pro její pěstování je lehká a písčitá, dobře propustná a jen minimálně vlhká. Rozmarýn totiž špatně snáší přemokření, které se u něj projeví odehníváním kořenů a nakonec zahubením celé rostliny. Pokud chcete, aby vám rozmarýna přezimovala, je ideální nechat ji během léta venku a s podzimním chladem ji přestěhovat domů nebo do skleníku, jelikož jen velmi špatně snáší teploty pod nulou.

Rozmarýn můžete průběžně sklízet po celé léto. Je určen k okamžité spotřebě nebo na sušení. Z rostliny se používají pouze listy, protože její stonky často dřevnatí. Nať můžete ale celou svázat a usušit ji na vzdušném a stinném místě. Poté by se měla skladovat v dobře uzavřené nádobě, aby se k ní nedostali žádní škůdci. Základem je dobré usušení, jinak hrozí, že ji napadne plíseň. Sušit byste ji měli při teplotě do 45 °C, aby se nezničily účinné látky.

Léčivé přípravky z rozmarýnu

Na vnitřní užívání si můžete připravit například rozmarýnový čaj nebo rozmarýnové víno. Na čaj budete potřebovat jednu lžičku sušených nebo čerstvých listů, které zalijete 250 ml vroucí vody. Poté stačí nechat přibližně 10 minut louhovat. Scedíte a můžete podávat. Tento čaj je ideální pít přibližně dvakrát až třikrát denně, dokud neustoupí vaše potíže.

Alternativou k čaji je rozmarýnové víno. Pozor však, jedná se o alkoholický nápoj, s jehož konzumací byste to rozhodně neměli přehánět. Rozmarýnové víno je ideální například na nízký krevní tlak. Doporučuje se pít denně 40 až 50 ml vína, které si připravíte tak, že 75 g rozmarýnu macerujete (louhujete) týden v litru kvalitního bílého vína. 

Zajímavým produktem je také rozmarýnová tinktura, kde se místo vína použije líh. Dávkují se tři díly rozmarýnových květů a listů na 10 dílů lihu. Rozmarýn se louhuje po dobu 14 dní a poté se přecedí. Dále se užívá jako líh, tedy ideálně pouze zevně.

Rozmarýn můžete samozřejmě využívat také při vaření, kdy je oblíbenou bylinkou na maso, do omáček a polévek, domácích másel, salátů, na těstoviny a do mnoha dalších pokrmů. Své využití má také v kosmetice a aromaterapii.

Rozmarýnové silice obsažené v esenciálních olejích navozují klidné pocity. V kosmetice je rozmarýn zase vhodný pro péči o problematickou pokožku. Esenciální olej se dá rovněž využít při koupelích nebo pro kloktání, kdy by měl zamezit zápachu z úst.

Přehled pozitivních účinků

  • zvyšuje tvorbu žaludečních šťáv a harmonizuje trávení,
  • zlepšuje vylučování žluče,
  • pomáhá na nadýmání,
  • snižuje pocity únavy a uklidňuje,
  • zvyšuje nízký krevní tlak,
  • zlepšuje krevní oběh a podporuje prokrvení končetin,
  • je antiseptický a pomáhá při rýmě a kašli,
  • pomáhá na revma a dnu,
  • využívá se při léčbě zánětů a artritidy,
  • podporuje prokrvení pánevního dna a usnadňuje otěhotnění,
  • užívá se jako prevence před nádorovými onemocněními,
  • posiluje paměť,
  • podporuje činnost jater,
  • čistí problematickou pleť a pokožku celého těla.

Související články

Kopřiva do špenátu, na bylinný čaj i jako přírodní kosmetika

Ačkoliv mnoho lidí ke kopřivám ve své zahrádce přistupuje jako k nepříjemnému plevelu, jedná se o účinného pomocníka do domácí lékárničky. Kopřiva dvoudomá patří mezi nejrozšířenější volně rostoucí bylinky u nás v Čechách a má mnoho pozitivních účinků na náš organismus. Článek si můžete také přehrát jako podcast.

Třezalka tečkovaná: přírodní antibiotikum s rozmanitými účinky na naše zdraví

Třezalka tečkovaná, latinsky Hypericum perforatum, je oblíbená bylinka, která se hojně využívá v lidovém léčitelství už od starověku. Běžně se můžete setkat také s názvy bylina sv. Jana, čarovník, prostřelenec, svatojánská bylina nebo krevníček. Má celou škálu pozitivních účinků na naše zdraví, proto je mezi lidovými léčiteli tolik oblíbená. Třezalku si můžete nejen natrhat u cesty, ale také zakoupit v lékárně ve formě výživového doplňku.

Šalvěj lékařská – zažehná bolest v krku i žaludeční problémy

Trápí vás bolesti v krku? Máte neklidné zažívání spojené se střevními problémy? Vzpomeňte si na šalvěj lékařskou, kterou možná máte i doma ve své lékárničce. Šalvěj se stejně jako třeba heřmánek nebo řepík nejvíce používá k přípravě odvarů a kloktadel. Ta dokáží zmírnit průběh zánětlivého onemocnění a jsou tak vhodným doplňkem k naordinované léčbě.