Šalvěj lékařská – zažehná bolest v krku i žaludeční problémy

Šalvěj lékařská – zažehná bolest v krku i žaludeční problémy

Trápí vás bolesti v krku? Máte neklidné zažívání spojené se střevními problémy? Vzpomeňte si na šalvěj lékařskou, kterou možná máte i doma ve své lékárničce. Šalvěj se stejně jako třeba heřmánek nebo řepík nejvíce používá k přípravě odvarů a kloktadel. Ta dokáží zmírnit průběh zánětlivého onemocnění a jsou tak vhodným doplňkem k naordinované léčbě.

O šalvěji lékařské

Léčivé účinky šalvěje nejsou žádnou novinkou, ba naopak se spojují s mnohaletou tradicí. Problémy, které šalvěj pomáhá řešit, jsou v mnoha případech známé již z léčitelství a babských rad.

Šalvěj lékařská se běžně využívala už ve starověké Persii, v Číně nebo v Egyptě. Své využití nachází nejen v lidovém léčitelství, ale také v naší kuchyni, kde se dá použít při přípravě mnoha různých pokrmů. V našem článku se dozvíte, jaké léčivé látky šalvěj obsahuje, při jakých problémech ji užívat nebo jak si ji doma snadno vypěstovat.

Samotné jméno šalvěje je odvozeno od jejího latinského názvu Salvia, který pochází z řeckého slovesa „salvare“, což v překladu znamená „léčit“. V průběhu let se totiž tato trvalka rozšířila z Malé Asie až na východ Středomoří. Dnes se zcela běžně vyskytuje v Řecku, v Itálii, ve Francii nebo Španělsku. Zatímco doma ji budete pravděpodobně pěstovat v květináči umístěném na okenním parapetu, zde přirozeně roste na skalách a svazích.

Šalvěj a její účinky na zdraví

Šalvěj lékařská, kterou charakterizuje silná, kořenitá a hořká vůně, se užívá vnitřně i zevně. 

Nejznámější je její použití jako vnitřní dezinfekce, kdy je vhodná při zánětech a bolestech krku, ústní dutiny, drobných poraněních v ústech nebo při problémech se zuby. Jelikož se u ní prokázaly antibakteriální a antiseptické účinky, můžete ji v kombinaci s vhodnými léky užívat již při prvních příznacích onemocnění. Bolest krku je typická pro chřipku, angínu i nachlazení. Bolesti zubů akutního charakteru často značí různé záněty v ústech. Spojují se také se stavy po vrtání nebo trhání zubů.

Šalvěj působí nejen jako dezinfekce. Pro vnitřní užívání je vhodná i tehdy, když vás trápí potíže s trávícím traktem. Dokáže zklidnit žaludek, střeva a zamezit nadýmání. Látky obsažené v šalvěji také brání nadměrnému pocení, klidní nervy, pomáhají při problémech se stresem či s nespavostí. Pocení se spojuje nejen s virózami, ale třeba i s menstruačními potížemi nebo s klimakteriem. I zde můžeme šalvěj lékařskou jen doporučit.

Zajímá vás i zevní použití této léčivky? Zde vám přijde vhod na různé oděrky a špatně se hojící rány na kůži, které mohou velmi potrápit. Řeší také lupy ve vlasech, plísně a mykózy (včetně těch gynekologického charakteru). Zde rovněž působí jako dezinfekce a je báječným podpůrným prostředkem při používání zevních mastí a krémů.

Šalvěj se pro své pozitivní účinky přidává také do různé kosmetiky. Najdete ji například v ústních vodách, zubních pastách a v kosmetice určené pro problematickou pokožku postiženou akné. Přidává se také do mastí na ekzémy nebo na opruzeniny.

Prospěšné látky obsažené v šalvěji

Z prospěšných látek šalvěj obsahuje například vitamíny skupiny B, jejichž nedostatek se projevuje únavou, podrážděností, špatnou pokožkou, nechutenstvím nebo třeba i křečemi v dolních končetinách.

Dále obsahuje estrogenní hormony (pro které je vhodná i při gynekologických potížích) nebo salviol, cineol a thujon - jedná se o silice s protizánětlivými a baktericidními účinky. Stejně jako u mnoha dalších bylin se v ní nacházejí třísloviny, které jí propůjčují charakteristickou hořkou chuť. Mají stahující a protizánětlivý účinek. Z dalších látek jsou v šalvěji obsažené kyseliny oxyterpenové a amid nikotinové.

Na co si dát při užívání pozor

Šalvěj lékařská se nedoporučuje k dlouhodobému užívání. Obsažená silice thujon totiž v našem organismu působí omamně až toxicky. Jestliže se šalvějí předávkujete, může se dostavit pseudoepileptický záchvat. Dostanete do stavu opojení, které provází zimnice a návaly horka, nevolnosti, zvracení až ztráta vědomí.

Z minulosti jsou doloženy případy, kdy se užívání thujonu pro mnoho lidí stalo osudným. Uvádí se však, že by bylo potřeba dávkovat zhruba 15 gramů této drogy, aby se u vás takový stav dostavil. Běžné denní doporučené množství šalvěje nepřekračuje 3 šálky odvaru. Šalvěj se neužívá jako prevence, ale pouze při akutních obtížích nebo ještě pár dní po jejich odeznění - doba konzumace tak běžně netrvá déle než 14 dní.

Jelikož látky obsažené v šalvěji mohou snižovat tvorbu mateřského mléka, nedoporučuje se tato bylinka ani budoucím a kojícím maminkám. Zde je možné šalvěj používat pouze zevně. Pokud však chcete kojení už ukončit, můžeme vám ji naopak doporučit.

Pěstování šalvěje lékařské

Šalvěj lékařskou si můžete vypěstovat na své zahrádce nebo ji koupit již usušenou v lékárně. Pro používání je vhodná jak šalvěj čerstvá, tak i sušená nebo mražená. Ze šalvěje se využívá celá nať nebo pouze její listy. Chcete si ji sami vypěstovat? Na následujících řádcích vám poradíme jak na to.

Nejlépe uděláte, když ji budete pěstovat ze sazenice, kterou si zakoupíte na trhu nebo v květinářství. Při řádné péči vám z ní vyroste mohutný keřík, který může být vysoký až 50 cm. Standardně se však její výška pohybuje kolem 20 až 25 cm, jelikož naše podmínky jí tolik neprospívají jako podmínky její domoviny. Listy šalvěje mají podlouhlý nebo vejčitý tvar a jsou poseté drobnými vroubky.

Šalvěj můžete sklízet po celou vegetační dobu – tedy od začátku května až do průběhu července. V červnu až červenci můžete pozorovat květy ve výrazné fialové barvě. Barva samotných listů a nati by měla být zelená až stříbrošedá.

Její listy se sbírají ještě před květem, poté už nemají tak výrazné léčivé účinky. Dobré je šalvěj sbírat za sucha, jinak hrozí, že by její listy zhnědly. Následně je můžete spotřebovat čerstvé nebo usušit. Při sušení nepřekračujte teplotu 35°C, jinak byste se připravili o prospěšné látky. Měli byste sušit mimo ostré sluníčko a v dobře větrané místnosti. Dá se používat celá nať nebo se z ní listy dají po uschnutí odrhnout. K sušení můžete využít například i stále oblíbenější sušičky potravin. Pokud se šalvěj rozhodnete zamrazit, využijte na to formičky na led. Vytvoříte si tak praktické bylinkové kostky. 

Jak připravit šalvěj lékařskou

Pro přípravu nálevu se použijí přibližně 2 až 3 lžičky sušené bylinky a ty se zalijí 250 ml vroucí vody. Šalvěj se nechá vylouhovat zhruba 15 minut. Poté je odvar vhodný jak pro vnitřní užívání jako čaj (zde se obvykle dávkuje 1 až 3 šálky denně ), kloktadlo i k přípravě obkladů. Pokud chcete zabránit pocení, doporučujeme pít čaj po lžičkách v průběhu celého dne. Když se potíte pouze v noci, dejte si šálek studeného čaje před usnutím.

Z šalvěje se dále připravuje tinktura, na kterou budete potřebovat zhruba 50 g řezané šalvěje a 500 ml destilátu. Vše smícháte a uzavřete do lahve. V této formě necháte odpočívat 10 dní ve tmě při pokojové teplotě, pouze občas protřepete. Tato tinktura je rovněž vhodná proti pocení.

Když chcete zamezit zažívacím problémům, doporučuje se rozdrtit listy šalvěje a vzniklý prášek užívat třikrát denně v množství, které se vejde zhruba na špičku nože. Rozdrcená šalvěj se využívá také v kuchyni. Perfektně se hodí jako koření na maso, do omáček nebo na sýry.

Na zevní použití je šalvěj lékařská vhodná také do koupele. Pokud si nechcete kupovat speciální pěnu, dávkujte zhruba 200 g šalvěje na 1 litr vody. Nať zalijte horkou vodou či povařte, nechte vylouhovat a poté ji přidejte do napuštěné vodní lázně. Tímto způsobem šalvěj lékařská pomáhá při nemocech týkajících se nervové soustavy.

Přehled pozitivních účinků

  • pomáhá při bolestech krku, zubů a ústní dutiny
  • působí protizánětlivě (proti bakteriím, virům, plísním)
  • je vhodná při trávicích potížích
  • její užívání zamezuje nadměrnému pocení
  • pomáhá při problémech s menstruací a v klimakteriu
  • uklidňuje, řeší stres a nespavost
  • je účinná na oděrky, opruzeniny, špatně se hojící rány
  • řeší lupy ve vlasech a mykózy
Klíčová slova: bolest; léčivé byliny; trávení

Související články

Kopřiva do špenátu, na bylinný čaj i jako přírodní kosmetika

Ačkoliv mnoho lidí ke kopřivám ve své zahrádce přistupuje jako k nepříjemnému plevelu, jedná se o účinného pomocníka do domácí lékárničky. Kopřiva dvoudomá patří mezi nejrozšířenější volně rostoucí bylinky u nás v Čechách a má mnoho pozitivních účinků na náš organismus. Článek si můžete také přehrát jako podcast.

Rozmarýn lékařský: klid a harmonie pro vaše tělo i duši

Rozmarýn lékařský je známá bylinka, která si našla své místo nejen v naší kuchyni. Můžete se setkat také s názvem rozmarýna lékařská nebo s latinským pojmenováním Rosmarinus officinalis. Jako mnoho dalšího koření má i rozmarýn pozoruhodné účinky na náš organismus. 

Třezalka tečkovaná: přírodní antibiotikum s rozmanitými účinky na naše zdraví

Třezalka tečkovaná, latinsky Hypericum perforatum, je oblíbená bylinka, která se hojně využívá v lidovém léčitelství už od starověku. Běžně se můžete setkat také s názvy bylina sv. Jana, čarovník, prostřelenec, svatojánská bylina nebo krevníček. Má celou škálu pozitivních účinků na naše zdraví, proto je mezi lidovými léčiteli tolik oblíbená. Třezalku si můžete nejen natrhat u cesty, ale také zakoupit v lékárně ve formě výživového doplňku.