Uplatnění bevacizumabu v léčbě karcinomu prsu - kazuistika

Přehrajte si článek jako podcast

Uplatnění bevacizumabu v léčbě karcinomu prsu - kazuistika

Dle studie E2100 je prodloužení střední doby přežití bez progrese o 5,6 měsíce oproti rameni bez Avastinu. Bevacizumab bývá velmi dobře tolerován, mezi nejčastější nežádoucí účinky patří hypertenze.

Úvod

Bevacizumab je humanizovaná rekombinantní monoklonální protilátka proti růstovému faktoru cévního endotelu VEGF. Jeho uplatnění v léčbě karcinomu prsu potvrdila klinická studie fáze III.

V kombinaci s paclitaxelem je indikován k první linii léčby dospělých pacientů s metastatickým karcinomem prsu nebo v kombinaci s kapecitabinem v první linii metastatického karcinomu prsu, u kterých je léčba antracykliny a taxany nevhodná.

Doporučená dávka bevacizumabu je 10mg/kg tělesné hmotnosti jednou za dva týdny nebo 15mg/kg tělesné hmotnosti jednou za 3 týdny podávaná ve formě intravenózní infuze. Je doporučeno pokračovat v léčbě bevacizumabem až do progrese základního onemocnění nebo nepřijatelné toxicity.

Studie ECOG E2100

ECOG E2100 je otevřená randomizovaná multicentrická klinická studie fáze III, která porovnávala léčbu paclitaxel + bevacizumab s paclitaxelem v monoterapii. 90% pacientek ve studii bylo HER 2 negativních. Léčba byla podávána do progrese onemocnění a primárním cílovým parametrem bylo přežití bez známek progrese (PFS). Statisticky významné prodloužení PFS, bylo pozorováno ve všech předem specifikovaných testovaných podskupinách, v rameni s bevacizumabem.

Kazuistika

Pacientka *1953 bez významné osobní anamnézy, ale s pozitivní rodinnou anamnézou (jeden syn zemřel ve 33 letech na ca žlučových cest a jater, druhý syn zemřel ve 3 letech na sarkom, otec matky zemřel v 63letech na kolorektální karcinom), byla diagnostikována s ca mammae l.sin T1c N3 M0 v lednu 2012. Jako první obtíže se objevila špatná hybnost levé horní končetiny, otok a bolestivost levé axily. Histologicky dle core-cut biopsie se jednalo o invazivní duktální a lobulární karcinom G3, ER 40%, PR 10%, HER 2 neg., Ki 67 90%.

Byla podána neoadjuvantní chemoterapie (4xEC,4xT) do června 2012 s regresí lymfadenopatie dle CT. Následně byla provedena tumorectomie s exenterací axily vlevo v červenci 2012. Klasifikováno jako ypT0 ypN0 (12/0) M0 – tedy kompletní patologická regrese. Následovala adjuvantní radioterapie na oblast levého prsu a spádových lymfatik 50Gy a boost na lůžko tumoru 16Gy, adjuvantní hormonoterapie tamoxifenem do roku 2013, která musela být ukončena pro gynekologické obtíže. Pacientka dále dostávala letrozol do února 2014.

Při pravidelné kontrole v únoru 2014 byly zjištěny suspektní lymfatické uzliny v nadklíčkové oblasti vlevo. Dle PET/CT byl prokázán relaps v uzlinách v levém nadklíčku a dolních krčních uzlinách vlevo. Od března 2014 byla podávána léčba Paclitaxel 175mg/m2 + bevacizumab 15mg/kg i.v. á 3 týdny. Pacientka absolvovala celkem 7 cyklů biochemoterapie s dobrou tolerancí (hematologická toxicita G1, neuropatie G2). Dle PET/CT v srpnu 2014 byla pacientka v kompletní remisi bez známek viabilní neoplazie. Pokračuje v monoterapii bevacizumabem , paclitaxel by ukončen pro progresi neuropatie.

Závěr

Dle studie E2100 je prodloužení střední doby přežití bez progrese o 5,6 měsíce oproti rameni bez Avastinu. Bevacizumab bývá velmi dobře tolerován, mezi nejčastější nežádoucí účinky patří hypertenze.

Související články

Kazuistika léčby 44-letá nemocné s karcinomem prsu v diseminovaném stádiu byla představena na BOD 2011.