Incidence a distribuce lymfomů ČR - přednáška

Přednáška zazněla na 2. pražském mezioborovém onkologickém kolokviu Prague ONCO 2011 v sekci Multidisciplinární přístup k léčbě hematologických malignit.

TIP: Pro lepší zážitek zvolte režim "Celá obrazovka" (ikonka vpravo dole na liště)

Video

Textový přepis

Tip: Kliknutím na místo v textu, přetočíte přehrávané video.

Vážený pane předsedo, vážené předsednictvo, vážené kolegyně a kolegové, dovolte mi, abych Vám zde řekl úvodní přednášku, něco o epidemiologii lymfomů, zejména nehodgkinských lymfomů v České republice. Toto je poměrně starý obrázek, který nicméně ukazuje jeden důležitý trend. Máme tady Hodgkinův lymfom, nehodgkinské lymfomy a pro srovnání i mnohočetný myelom. A vidíte, že zatímco Hodgkinův lymfom, mnohočetný myelom - jejich incidence za posledních 40 let je zhruba stejná, tak u nehodgkinských lymfomů dochází k velmi výraznému vzestupu. Ten vzestup trvá dosud a v současné době incidence nehodgkinských lymfomů v České republice je zhruba 12 na 100 000 obyvatel do roka. Zde vidíte rozložení jednotlivých podtypů nehodgkinských lymfomů. Vidíte, že naprostou většinu nehodgkinských lymfomů tvoří lymfomy B řady a T lymfomy tvoří méně než 10 %. A z B lymfomů tvoří dohromady dvě třetiny dvě nejčastější diagnózy, kterými jsou difúzní velkobuněčný lymfom a folikulární lymfom. Tato data pochází z databáze Kooperativní lymfomové skupiny, která v současné době má téměř 7 000 pacientů za období více než desetileté. Zde vidíte srovnání databáze Kooperativní lymfomové skupiny s obdobnými databázemi z jiných nemocnici či jiných skupin, a vidíte, že rozložení těch diagnóz je poměrně ve shodě s ostatními pracovišti - s jedinou výjimkou, kterou je difúzní velkobuněčný lymfom, kde vidíte že v České republice je výrazně vyšší zastoupení difúzního velkobuněčného lymfomu než na ostatních pracovištích nebo v ostatních skupinách. Zde vidíme distribuci nehodgkinských lymfomů podle věku a vidíte tady velice názorně, že nehodgkinské lymfomy jsou především onemocnění středního nebo vyššího středního a staršího věku a téměř tři čtvrtiny pacientů jsou ve věku od 50 do 80 let. Něco podobného vidíme i na následujícím diapozitivu, kde máme věkový medián u vybraných diagnóz. Vidíte, že ten věkový medián se pohybuje od 57 let u folikulárního lymfomu až po 66 šest u lymfomu z buněk plášťové zóny. Celkem medián všech těch téměř 7 000 pacientů s nehodgkinským lymfomem je 62 let. Některé výsledky léčby nebo výsledky přežití pacientů s nehodgkinskými lymfomy. Tato data jsou vesměs zaměřená na srovnání toho, jak naši pacienti přežívali před zavedením anti CD20 protilátky, rituximabu, a po jejím zavedení. Tady vidíte, že u mladších pacientů s difúzním velkobuněčným B lymfomem se při přidání rituximabu k běžné chemoterapii zvýšilo celkové přežití, statisticky významně, zhruba o 15 % procent ve třech letech. Zde vidíte výsledky léčby rizikového difuzního velkobuněčného lymfomu s věkově upraveným mezinárodním prognostickým indexem dva až tři body, kde jsme měli studii rituximab MEB, která zahrnula zhruba 100 pacientů, a celkové přežití ve třech letech u této nepříznivé skupiny pacientů bylo 77 %, přežití bez progrese 75 %. Přežití bez události 55 %, nízké, nicméně bere do úvahy jako událost i nedokončení léčby dle protokolu, takže toto mimo jiné ukazuje toleranci tohoto léčebného protokolu. Zde vidíme výsledky léčby pacientů s difuzním velkobuněčným lymfomem ve vyšším věku. Opět zde vidíme spodní křivku v období bez rituximabu, horní křivku v období s rituximabem. Rozdíly jsou vždy statisticky významné, takže i pro starší pacienty se přidáním rituximabu k chemoterapii... většinou k chemoterapii s antracykliny výrazně zlepšila prognóza. Výsledky léčby folikulárního lymfomu zde vidíme na obrázku napravo. Celkové přežití a přežití bez selhání léčby. To přežití bez selhání léčby, medián téměř 5 let, je velice dobré i ve srovnání s jinými databázemi nebo ve srovnání s některými prospektivními klinickými studiemi, a přežití bez progrese podle data diagnózy, které je na tom druhém obrázku, tak zase uvádí, že pacienti, kteří byli léčeni mezi rokem 2006 až 2008, což znamená prakticky výhradně s rituximabem, tak mají podstatně lepší přežití bez progrese než pacienti, kteří byli léčeni v době před tím, než byl rituximab zaveden do léčebné praxe. Lymfomy z buněk marginální zóny: máme tři hlavní typy. Jednak jsou to lymfomy z tkáně asociované se slizničními membránami, mucosa-associated lymphoid tissue lymphomas, z nichž největší část tvoří lymfomy žaludku. Potom máme nodální lymfomy z marginální zóny a splenické lymfomy z marginální zóny. Tady vidíme přežití přežití bez progrese všech těchto typu lymfomů. Tím, že nejlepší přežití mají lymfomy MALT a nejhorší přežití mají lymfomy z marginální zóny nodálního typu. Lympfomy z buněk plášťové zóny. Celkové přežití necelých 5 let a přežití bez progrese zhruba 22 měsíců. Toto je přežití u 235 pacientů, u kterých byla diagnóza ověřena druhým čtením jejich histologie. A zde vidíte, že přežití bez... celkové přežití se opět výrazně zvedlo v závislosti na podávání rituximabu. Možná ty křivky Vám nepřijdou tak dramaticky rozdílné, ale ve skutečnosti se jedná o zdvojnásobení toho celkového přežití. Když si proložíme tu padesátiprocentní přímku těmito dvěma křivkami, rozdíl opět tedy statisticky významný. A poslední lymfom z B buněk, lymfom z malých lymfocytů. Zde vidíme opět všechny pacienty, pro které jsme v období analýze měli jejich diagnózu ověřenou druhým čtením. Medián přežití je téměř 70 měsíců. A zase zde vidíte celkové přežití v závislosti na léčbě rituximabem. Výrazně statisticky významné oproti léčbě bez rituximabu. Zde vidíme celkové přežití u pacientů s periferním T-lymfomem, blíže nespecifikovaným, který tvoří největší skupinu z celé té skupiny periferních T-lymfomů, a je v jejich rámci reprezentativní co se týče celkového přežití, protože ty ostatní lymfomy s výjimkou anaplastického a alk-pozitivního lymfomu se v přežití od těchto blíže nespecifikovaných lymfomů výrazněji neliší. Vidíme, že tady to přežití uspokojivé není. Celkové přežití 36 % ve třech letech je určitě horší, než bychom si přáli. Zde vidíme vliv intenzivní terapie, což znamená autologní transplantace v léčbě první linie, na přežití bez progrese u těchto periferních, blíže nespecifikovaných T-lymfomů, a vidíme, že to přežití bez progrese se sice opět zdvojnásobilo, ale nemělo to bohužel žádný vliv na přežití celkové. Tím už se blížíme k závěru, v kterém bych chtěl zopakovat, že celková incidence a distribuce jednotlivých typů non-hodgkinských lymfomů v České republice zhruba odpovídá jiným vyspělým zemím. V České republice je pouze poněkud vyšší podíl difúzních velkobuněčných B-lymfomů, téměř polovina všech pacientů s nehodgkinskými lymfomy. Léčebné výsledky rovněž odpovídají výsledkům jiných pracovních skupin. U všech analyzovaných typů B-lymfomů rituximab výrazně zlepšil léčebné výsledky a . T-lymfomy jsou jediné, u kterých v posledních deseti letech nedošlo k výraznějšímu pokroku v léčbě. Děkuji za pozornost. Na závěry bych ještě chtěl, pardon, úplně poslední diapozitiv... na závěr bych chtěl poděkovat všem, kteří mi byli tak laskaví a dodali mi nebo pomohli zpracovat data pro tuto přednášku. Teď už opravdu děkuji za pozornost.

Podcast

Přehrajte si zvukovou stopu videa:

Podívejte se i na další přednášky webcastu Hematoonkologické přednášky na Prague ONCO 2011 - webcast.

Související články

Ve dnech 27. a 28. března 2010 proběhlo v Praze mezinárodní setkání lékařů. Jedním z jeho hlavních témat byla moderní léčba folikulárního lymfomu. Zde Vám nabízíme prezentace přednášejících, ve kterých se můžete seznámit s aktuálními tématy a výzvami léčby indolentních nehodgkinských lymfomů (NHL).

Přednáška představuje na datech z klinických studií a z registrů výsledky léčby folikulárního lymfomu i jiných indolentních lymfomů (lymfomy marginální zóny) rituximabem. Přednáška obsahuje i data z tuzemského klinického registru Kooperativní lymfomové skupiny a v závěru přináší přehled léčebných doporučení indolentních B lymfomů. 

Doc. Papajík představuje ve své přednášce metody zhodnocení nákladů na inovativní léčbu, obecné stanovení cenové efektivity a zabývá se  parametry ICER a QUALY. V druhé polovině přednášky představuje výsledky farmakoekonomické analýzy, jejímž cílem bylo zhodnocení přínosů a výše nákladů spojených se zavedením rituximabu do běžné klinické praxe v ČR.