Srovnání chemoterapie a erlotinibu ve II. linii léčby pokročilého NSCLC

Přednáška zazněla v rámci sekce Chemoterapie, biologická a hormonální terapie na Brněnských onkologických dnech  21. dubna 2011.

TIP: Pro lepší zážitek zvolte režim "Celá obrazovka" (ikonka vpravo dole na liště)

Video

Textový přepis

Tip: Kliknutím na místo v textu, přetočíte přehrávané video.

Vážení předsedající, dámy a pánové. Téma mojí prezentace je tedy srovnání chemoterapie a erlotinibu ve druhé linii léčby pokročilého nemalobuněčného karcinomu plic. Erlotinib (Tarceva) je tyrozinkinázový inhibitor blokující aktivaci kaskády receptoru pro epidermální růstový faktor. Cílem naší analýzy bylo srovnat účinnost léčby erlotinibem oproti léčbě konvenční chemoterapií ve druhé linii léčby pokročilého nemalobuněčného karcinomu. Hodnotili jsme nejlepší dosaženou léčebnou odpověď a čas do progrese. Naše data pochází z klinického registru Tarceva. Jde o pacienty zařazené a léčené na plicní klinice v Plzni. Porovnávali jsme dvě skupiny pacientů. První skupinu představovali pacienti léčení chemoterapií ve druhé linii. Tito pacienti byli následně ve třetí linii léčeni erlotinibem. Druhou skupinu představovali pacienti léčení erlotinibem ve druhé linii. Zde vidíme charakteristiku souboru pacientů. Vidíme, že v obou skupinách převažovali muži. Co se týče kuřáctví, v obou skupinách převažovali pacienti s pozitivní kuřáckou anamnézou. Co se týče histologického typu nemalobuněčného karcinomu, v obou skupinách mírně převažovali pacienti s epidermoidním karcinomem oproti pacientům s adenokarcinomem. Zde vidíme graf ukazující srovnání obou skupin pacientů, co se týče stavu výkonnosti. Je zde dobře vidět, že pacienti léčeni erlotinibem měli významně horší stav výkonnosti, než tomu bylo u pacientů léčených chemoterapií. Ten rozdíl byl statisticky signifikantní. Zde jsou naše výsledky. Zde vidíme srovnání nejlepší dosažené léčebné odpovědi, přičemž modře jsou označeni pacienti, kde bylo dosaženo kompletní remise, zeleně pacienti s parciální remisí, fialově pacienti, kde bylo dosaženo stabilizace onemocnění a červeně, kde bylo progredující onemocnění. Z grafu vidíme, že obě skupiny se statisticky významně nelišily, co se týče nejlepší dosažené léčebné odpovědi. Zde vidíme srovnání ukazující nejlepší dosaženou léčebnou odpověď na erlotinib, a to podle přítomnosti aktivační mutace EGFR genu. Vzhledem k nízkému počtu mutovaných pacientů rozdíl nebyl statisticky testován, nicméně z toho grafu je jasně vidět velmi dobrý účinek léčby erlotinibem u pacientů s prokázanou mutací EGFR. Zde vidíme Kaplan-Meierovy křivky ukazující čas do progrese. Zeleně vidíme přežívání pacientů léčených erlotinibem bez prokázané mutace EGFR genu. Červeně vidíme přežívání pacientů léčených chemoterapií ve druhé linii. Rozdíl mezi oběma skupinami pacientů nebyl statisticky signifikantní. Zde tou modrou linkou vidíme přežívání bez progrese u pacientů léčených erlotinibem, kde byla prokázána mutace genu EGFR. Vidíme, že to přežívání je výrazně lepší u této skupiny pacientů. Rozdíl oproti dvěma předchozím skupinám byl statisticky signifikantní a medián času do progrese zde činil osm celých čtyři měsíců. Zde vidíme křivky ukazující čas do progrese u pacientů léčených erlotinibem podle dvou nejčastějších histologických typů nemalobuněčného karcinomu plic. Tedy adenokarcinom a epidermoidní karcinom. A vidíme, že rozdíl mezi těmito skupinami pacientů nebyl statisticky signifikantní. Podotýkám, že jde o pacienty bez prokázané mutace EGFR. Zde vidíme obdobné srovnání, a to u pacientů léčených chemoterapií podle dvou nejčastějších histologických typů nemalobuněčného karcinomu. Vidíme, že opět rozdíl nebyl statisticky signifikantní. Závěrem - výsledky naší studie ukazují srovnatelnou účinnost erlotinibu a konvenční chemoterapie ve druhé linii léčby pokročilého nemalobuněčného karcinomu plic u pacientů bez prokázané mutace genu EGFR. Naše data ukazují vysokou účinnost erlotinibu u pacientů s prokázanou aktivační mutací EGFR. Oproti tomu histologický typ se neukázal býti vhodným prediktorem účinnosti léčby erlotinibem. Naše práce poukazuje na význam genetického vyšetření aktivačních mutací EGFR coby významného prediktoru účinnosti léčby erlotinibem. Děkuji za pozornost.

Podcast

Přehrajte si zvukovou stopu videa:

Podívejte se i na další přednášky webcastu Brněnské onkologické dny 2011 - webcast.

Související články

Nejnovější výsledky studií v léčbě karcinomu plic byly prezentovány na kongresu Horizont III ve Stockholmu.  

Prezentace přinášející metaanalýzu klinických studií s nemocnými s mutací EGFR, léčenými inhibitorem tyrosinkinázy EGFR nebo chemoterapií zazněly na WCLC v San Franciscu v roce 2009.

Prezentace ze satelitního sympozia, které proběhlo v rámci evropského kongresu o plicním karcinomu – PILC 2008 – shrnuje poslední výsledky studií cílené léčby v 1. a 2. linii terapie, včetně srovnání účinnosti cílené léčby s chemoterapií.