Epidemiologie zhoubných nádorů jícnu a žaludku v ČR - přednáška

  • , Institut biostatistiky a analýz Lékařské a Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity Brno
  • , Institut biostatistiky a analýz Lékařské a Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity Brno
  • , Institut biostatistiky a analýz Lékařské a Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity Brno

Přednáška RNDr. Tomáše Pavlíka Ph.D. zazněla na XIII. Motolských onkologických dnech dne 10. března 2011 v sekci Epidemiologie, skrínink, patologie, genetika.

TIP: Pro lepší zážitek zvolte režim "Celá obrazovka" (ikonka vpravo dole na liště)

Video

Textový přepis

Tip: Kliknutím na místo v textu, přetočíte přehrávané video.

Vážené dámy a vážení pánové, dovolte mi, abych vám řekl něco málo a stručně o epidemiologii zhoubných nádorů jícnu a žaludku v České republice. Bude to dost těžké navázat na předchozí přednášku pana profesora Kouteckého, protože to bude o dost nudnější scénář, jedná se zejména o statistiku, nicméně pokusím se, aby to nebyla zase až taková nuda a hlavně chtěl bych na začátku omluvit pana docenta Duška, který zde měl být místo mne, ale má dost konzultací disertačních prací na univerzitě, takže se bohužel nezúčastní. Na začátek se sluší říci, kam zhoubné nádory žaludku a jícnu vlastně patří v rámci onkologických diagnóz. Nejdná se o ty nejčetnější diagnózy, respektive méně četné diagnózy s tím, že vynecháme-li v podstatě maligní kožní nádory, tak zhoubný novotvar žaludku je vzhledem k incidenci na desátém místě a zhoubný novotvar jícnu na pětadvacátém místě s tím, že tedy zhoubný novotvar jícnu představuje 0,7% všech malignit a zhoubný novotvar žaludku představuje něco málo přes 2% všech zhoubných nádorů. Když se podíváme, jak je to u mužů a u žen, tak je vidět, že ta zátěž zhoubných novotvarů žaludku a jícnu je větší u mužů než u žen s tím, že u žen se dá říci, že zhoubný nádor žaludku a jícnu je víceméně raritní diagnózou. Co se týče vývoje incidence v čase těchto dvou diagnóz, tak ten trend je naprosto opačný. Zatímco můžeme říci, že u zhoubného novotvaru jícnu ten vývoj incidence je rostoucí, a to zejména u mužské populace, tak u toho zhoubného novotvaru žaludku je tomu přesně naopak, incidence dlouhodobě klesá jak u mužů, tak u žen. S tím že, co bych rád podotkl, je v podstatě rozevírání nůžek mezi incidencí a mortalitou, a to jak u mužů, tak u žen u zhoubného novotvaru jícnu, což je pozitivní zpráva, protože to znamená, že ti pacienti se zhoubným novotvarem jícnu začínají přežívat déle. Samozřejmě je na místě říci, že nemusí to být pouze zlepšováním léčebné péče, může to být častější a lepší diagnostikou. Ten vývoj u zhoubného novotvaru žaludku je v podstatě stabilní. Když incidenci přepočítáme, respektive ji jakoby standardizujeme na věkovou strukturu populace v České republice v roce 2008, tak ten vývoj zhoubného novotvaru žaludku zůstává stejný, to znamená, že tam můžeme vidět tu stejnou tendenci. Na druhou stranu ta incidence, respektive ten nárůst incidence, u zhoubného novotvaru jícnu není tak dramatický. To znamená - dá se říci, že část nárůstu té incidence se dá jednoduše připsat na vrub stárnutí české populace. Když se podíváme na prevalenci obou diagnóz, tak je vidět, že je samozřejmě rostoucí, a to jak v relativních počtech přepočtených na na 100 000 obyvatel, tak v absolutních číslech s tím, že ten nárůst prevalence je víceméně lineární u zhoubného novotvaru žaludku, zatímco u toho jícnu lehce začíná nabírat exponenciální trend, což souvisí s těmi rozevírajícími se nůžkami mezi incidencí a mortalitou. Když se podíváme na absolutní počty pacientů: v roce 2008 jsme měli v České republice téměř 5000 pacientů buď s aktivním onemocněním, nebo s onemocněním zhoubného novotvaru žaludku v anamnéze. A téměř 1000 pacientů, kteří již byli léčeni se zhoubným novotvarem jícnu. Zde v této tabulce jsme opět u těch základních epidemiologických údajů. Jsou to úplně nejnovější data z Národního onkologického registru pro rok 2008, s tím, že v roce 2008 bylo celkem diagnostikováno 561 zhoubných novotvarů jícnu v České republice a více než 1600 zhoubných novotvarů žaludku s tím, že k 31.12.2008 ta absolutní prevalence byla téměř 800 pacientů se zhoubným novotvarem jícnu, téměř 5000 pacientů se zhoubným novotvarem žaludku, což jak sami vidíte, ta čísla rozhodně nejsou malá, je to hodně pacientů. Co se týká srovnání se světem a s Evropou, tak musím říct, že Česká republika na tom není špatně. Rozhodně se neumísťujeme u zhoubného novotvaru jícnu a žaludku na předních příčkách tak, jak je tomu u karcinomu kolorekta, např. renálního karcinomu. Když se podíváme na incidenci, tak u zhoubného novotvaru jícnu jsme v Evropě na 17. místě jak v incidenci, tak v mortalitě, tam je to 18. místo. Co je zajímavé - jsme zhruba někde uprostřed vzhledem k našim sousedním zemím. Když se podíváte, tak co se týče mortality, před námi je Slovensko, Německo a kousek za námi je poté Polsko a Rakousko. Takže dá se říci, že vzhledem k zhoubným novotvarům jícnu nijak nevyčníváme z té naší středoevropské situace. Co se týče zhoubného novotvaru žaludku, tak ta situace je velmi obdobná, opět nepatříme na špičku, dá se říci, že jme na třiadvacátém místě vzhledem k incidenci a také na třiadvacátém místě vzhledem k mortalitě a opět se v těchto charakteristikách umísťujeme v podstatě v sousedství těch našich sousedních zemích. Když se podíváme na zátěž jednotlivých regionů České republiky, tak vezmeme-li absolutní zátěž, to znamená počet pacientů přepočtených na 100 000 osob, tak u zhoubného novotvaru jícnu jsou nejzatíženějšími regiony Moravskoslezský kraj a Zlínský kraj a zatímco u zhoubného novotvaru žaludku jsou to, kromě těch již zmíněných regionů, ještě západní a jižní Čechy. Na druhou stranu dá se říci, že ten gradient těch zátěží jednotlivých regionů je relativně pozvolný, takže se nedá říci, že by tam nějaký region jednoduše vyčníval nad ty ostatní. Co je pozitivní zpráva, která ale může do určité míry souviset s administrativou záznamů z Národního onkologického registru, je nižší zátěž u zhoubného novotvaru žaludku v Praze a na Vysočině. Když ty hodnoty incidence věkově standardizujeme, tak ta situace je obdobná a opět u zhoubného novotvaru jícnu je nejzatíženější region Moravskoslezský a Zlínský kraj, u zhoubného novotvaru žaludku je to poté Moravskoslezský kraj a Karlovarský kraj. Co se týče věkové struktury, tak lze říci, že zhoubný novotvar jícnu je diagnostikován dříve, to znamená v mladším věku, když se podíváme na ty mediány - medián 61 let u mužů a 68 let u žen, co se týče zhoubného novotvaru žaludku, tak tam poté muži jsou diagnostikováni v mediánu později o nějakých 8 let, u žen je to o 6 let. Co je zajímavé je v podstatě dvojitý treat u věkové struktury žen se zhoubným novotvarem jícnu, který má v podstatě dva vrcholy a naznačuje to, že ta populace žen v České republice se zhoubným novotvarem jícnu v podstatě v sobě zahrnuje 2 populace. Není to jedna populace homogenní, ale že tu budou zřejmě 2 populace, které možná budou mít jiné rizikové faktory, které způsobují ten nádor. Co se týče věkové specifické incidence, tak u zhoubného novotvaru žaludku je to klasický obrázek, kde vidíme, že s rostoucím věkem roste riziko výskytu zhoubného novotvaru žaludku. U zhoubného novotvaru jícnu ten obrázek už tolik typický není, zde hlavně u mužů dochází po padesátém roce života k prudkému nárůstu rizika, které se ale poté postupně stabilizuje a neeskaluje dál. Co se týče vývoje incidence jednotlivých klinických stádií, tak u zhoubného novotvaru jícnu jednotlivá stádia potvrzují ten celkový trend, to znamená - vidíme, že jednotlivá stádia klinická mají rostoucí trend v incidenci. Zde v posledním období můžete vidět nebo může se zdát, že je tam prudký nárůst té incidence, který ale není dán epidemiologickou situací, ale je dán tím, že v poslední době jsou lépe zaznamenávána v Národním onkologickém registru klinická stádia. Dříve ti pacienti, kteří měli neurčené klinické stádium, tak najednou jsou diagnostikováni do jednotlivých stádií a to poté na tom grafu vypadá, že nám eskaluje ta incidence, není to pravda. Je to pouze dáno tím, že jsme schopni je lépe v Národním onkologickém registru identifikovat. Co je poměrně negativní zpráva, je to, že v roce 2008 bylo velmi vysoké procento pacientů se zhoubným novotvarem jícnu diagnostikovaných v pokročilém metastatickém stavu. Situace u zhoubného novotvaru žaludku je obdobná, to znamená ta stádia, respektive vývoj incidence stádií, kopíruje ten celkový vývoj incidence a opět se zde můžeme podívat, respektive je zde vidět ten administrativní zásah toho zlepšeného vyplňování klinického stádia v Národním onkologickém registru, to znamená např. u toho stádia 4 zde ten prudký nárůst v posledních letech neznamená, že by narůstal počet pacientů se zhoubným novotvarem žaludku se stádiem 4 v České republice, ale znamená to spíše to, že jsme schopni, respektive ty pacienty jsme nyní schopni identifikovat a jsme schopni lépe odhadnout celkový počet, který se zdá být v tom minulém období podhodnocen, protože ti pacienti jsou nyní lépe zařazováni do jednotlivých stádií. Co se týče pětiletého relativního přežití, tak ani zhoubný novotvar žaludku, ani zhoubný novotvar jícnu nepatří mezi diagnózy s dobrou prognózou. Co se týče tedy pětiletého relativního přežití u léčených pacientů s těmito diagnózami, tak pětileté relativní přežití u pacientů se zhoubným novotvarem žaludku je 32,5% a u pacientů se zhoubným novotvarem jícnu je to poté necelých 16%, což tedy rozhodně není moc. Když se podíváme na vývoj v čase dle jednotlivých stádií, tak je vidět, že můžeme pozorovat pozitivní trend ve vývoji pětiletého relativního přežití, které se ale týká zejména těch nižších klinických stádií, které bohužel u těchto diagnóz jsou spíše méně četné. Z metastatického onemocnění je ta situace poměrně neradostná, ale bohužel se to netýká jen těchto dvou diagnóz. Na závěr bych si dovolil ještě promítnout predikce počtu, respektive zde jsou predikce incidence a prevalence zhoubného novotvaru žaludku pro rok 2011. V roce 2011 jsme tedy predikovali téměř 1600 nově diagnostikovaných novotvarů u nových pacientů v České republice, s tím, že prevalence by v roce 2011 měla dosáhnout téměř 6000 pacientů, což vy sami si jste schopni lépe než já přetransformovat tu léčebnou zátěž, kterou to představuje pro náš zdravotní systém. Když se úplně na závěr dostanu k počtu, respektive k predikci počtu, potenciálně léčených pacientů pro zhoubný novotvar žaludku, tak zde vidíte, že respektive celkem bude pravděpodobně léčeno v roce 2011 tisíc pacientů ze zhoubným novotvarem žaludku s tím, že polovina z nich bude léčena v metastatickém stavu, to znamená v té nejzávažnější formě. Tabulky pro zhoubný novotvar jícnu zatím nemám, protože na těchto predikcích momentálně pracujeme, ale měly by brzy vyjít nějaké takovéto formě. To je tedy ode mne vše. Děkuji za pozornost!

Podcast

Přehrajte si zvukovou stopu videa:

Podívejte se i na další přednášky webcastu Motolské onkologické dny - webcast.

Související články

Přednáška zazněla na XIII. Motolských onkologických dnech dne 10. března 2011 v sekci Nádory jícnu a žaludku.

Přednáška MUDr. Zdeňka Beneše CSc. zazněla na XIII. Motolských onkologických dnech dne 10. března 2011 v sekci Nádory jícnu a žaludku.

Přednáška zazněla na XIII. Motolských onkologických dnech dne 10. března 2011 v sekci Nádory jícnu a žaludku.