Věk jako prognostický faktor u operace pro kolorektální karcinom - přednáška

Přednáška zazněla na XIII. Motolských onkologických dnech dne 11. března 2011 v sekci Epidemiologie, patologie, diagnostika a léčba  kolorektálního karcinomu. Hepatocelulární karcinom.

TIP: Pro lepší zážitek zvolte režim "Celá obrazovka" (ikonka vpravo dole na liště)

Video

Textový přepis

Tip: Kliknutím na místo v textu, přetočíte přehrávané video.

My jsme se pokusili v naší práci identifikovat určité prognostické faktory u operace pro kolorektální karcinom, konkrétně dnes bych se zabýval věkem. Jak jsme viděli z těch demografických dat, které zde byly prezentovány, a vlastně i toho, že se objevují další tumory u pacientů léčených například pro kolorektální karcinom i jiný. Dá se tedy předpokládat, že budou přibývat pacienti ve vyšších věkových stádiích. A tak jsem se začali zabývat i tím, jestli ten věk je prognostický faktor, nebo není. S rozvojem a zlepšováním perioperační péče o rizikové pacienty se změnila i kritéria kontraindikací k operacím maligně nemocných pacientů. Máme určité skórovací systémy, které před tou operací by měly rizika určitým způsobem identifikovat. Konkrétně pro kolorektální karcinom je to CR-POSSUM skórovací systém. A věk je jeden z devíti faktorů, které do tohoto skórovacího systému vstupují. Z literárních údajů víme, že starší pacienti dobře tolerují radikální operaci a věk sám o sobě by neměl být indikací k méně agresivní léčbě, nicméně pooperační mortalita a morbidita je ovlivněna typem a počtem přidružených onemocnění, která samozřejmě k tomu vyššímu věku patří. Cílem dnešního sdělení je identifikovat určité parametry a jejich vliv na bezprostřední pooperační výsledky a dlouhodobé přežití pacientů radikálně operovaných pro kolorektální karcinom. Od roku 1993 do června 2008, v tomto období máme zpracován ten soubor, bylo operováno více než třináct set pacientů pro kolorektální karcinom, s mediánem věku šedesát devět let zhruba. Tady je určitá charakteristika souboru, kdy plánovaných operací bylo asi osmdesát tři procent a pacientů nad sedmdesát let jsme měli zhruba polovinu. A vedlejší onemocnění bylo identifikováno u sedmdesáti dvou procent. Jaké byly zkoumané otázky? Jednak které faktory a jak ovlivňují dlouhodobé přežití? Dále jsme se zaměřili také na pooperační mortalitu. A třetí otázkou bylo, jak věk ovlivňuje jak tedy dlouhodobé přežití, tak tu pooperační mortalitu? Jsou to data, která jsou prospektivně sbíraná u našich pacientů. Jsou to pacienti, kteří jsou dále sledování všichni nebo většina z nich na naší klinice v rámci našeho systému follow-up. Vyhodnocení bylo provedeno podle univariační i multivariační analýzy. A byly provedeny studie hodnotící jak dlouhodobé přežití, tak tu pooperační úmrtnost. Zahrnuli jsme do toho více faktorů. Kromě tedy věku, kde cut-off byl stanoven na sedmdesát let, to byla radikalita operace, staging, grading, pohlaví, vedlejší onemocnění, akutnost operace, komplikace, provedená lymfadenektomie a adjuvantní terapie. Tady jsou výsledky týkající se celkového přežití a disease-free našeho souboru, kdy u těch radikálně operovaných pacientů pětileté přežití v rámci všech stádií máme zhruba sedmdesát pět procent. Pětiletý disease-free šedesát čtyři procent. Tady možná zajímavé číslo, TNM IV u radikálně operovaných metatatických onemocnění máme pětileté přežití čtyřiačtyřicet procent. Tady již máme výsledky univariační analýzy. Statisticky významný vliv na celkové přežití mají TNM stádium, radikalita operace, lymfadenektomie, grading, jestli operace je plánovaná nebo akutní, přítomnost pooperačních komplikací, adjuvantní terapie a žlutě zvýrazněný věk, který se jeví jako významný faktor ovlivňující celkové přežití v této univariační analýze. Toto je ovšem graf prezentující výsledky multivariační analýzy. On je trošku složitější a mně tedy také trvalo chvilku, než jsem pochopil, co to vlastně znamená. Toto vlastně prezentuje významnost jednotlivých těch už významných faktorů, respektive jejich pořadí významnosti. To znamená u všech těch pacientů nejvíce rozhodující byla radikalita operace. To je ta první úroveň. U pacientů, kteří byli radikálně odoperováni, tím druhým nejvýznamnějším faktorem bylo TNM stádium. A pokud dál sledujeme, kde se objeví ten věk, tak ten se objevuje až na šesté úrovni, a to jenom u TNM II u pacientů bez komplikací, pacientů C 18, to znamená tračník a ještě k tomu s relací CA 19-9. Takže z této multivariační analýzy vlastně identifikujeme ten věk až na šesté úrovni významnosti. Tady nejsilnějším faktorem ovlivňujícím dlouhodobé přežití je radikalita operace, dále TNM stádium a pooperační komplikace. A jak jsem již řekl, ten věk se objevuje až na šesté rozhodující úrovni, a to jen v jedné větvi stromu. Pokud jde o analýzu faktorů ovlivňujících pooperační úmrtnost, tady opět vidíme, že věk je významným faktorem ovlivňujícím pooperační úmrtnost. A v multivariační analýze je nejsilnějším faktorem - statisticky významný vliv na pooperační mortalitu v té multivariační analýze mají komplikace, akutní operace, komorbidita, věk, lymfadenektomie a TNM stádium. Tady dole vlastně vidíme, jak je zvýšeno riziko, hazard ratio. Takže komplikace po operaci zvyšují riziko úmrtí více než jedenáctkrát. Vedlejší diagnóza pětkrát. Akutní operace zvyšuje riziko úmrtí téměř třikrát oproti plánované a věk, zde byl cuf-off stanoven na šedesát dva let, zvyšuje riziko časného úmrtí čtyři a půlkrát. Závěrem mi dovolte, abych tedy konstatoval, že v univariační analýze v tomto souboru je věk statisticky významným faktorem dlouhodobého přežití, nicméně v analýze multivariační při zařazení dalších faktorů, které dlouhodobé přežití ovlivňují, je faktor věku statisticky nevýznamný či méně významný. A pooperační mortalita je více ovlivněna komplikacemi a komorbiditou než samotným věkem nemocného. A ovšem věk sám by neměl být kontraindikací onkoradikální operace. Děkuji za pozornost.

Podcast

Přehrajte si zvukovou stopu videa:

Podívejte se i na další přednášky webcastu Motolské onkologické dny - webcast.

Související články

Úvodní přednáška chirurgicko onkologického semináře, konaného v Lednici, zazněla na téma chirurgické léčby metastáz kolorektálního karcinomu, nutnosti perioperační komplexní léčby a multioborové spolupráce chirurgů, onkologů a radiologů ke zlepšení výsledků léčby.

Úvodní přednáška bloku o novinkách v léčbě kolorektálního karcinomu a metastatického kolorektálního karcinomu se věnuje především neoadjuvantní léčbě, připomíná roli totální mezorektální excize a shrnuje trendy posledních let v chirurgické léčbě kolorektálního karcinomu.   

 

Přednáška představuje tři kazuistiky pacientů s jaterními metastázami kolorektálního karcinomu, na kterých ukazuje důležitost správné predikce pooperačního jaterního selhání, správného načasování operace po neoadjuvantní léčbě a vhodného postupu po neradikální lokální excizi u karcinomu distálního rekta.