Potřeby žen s karcinomem prsu v začátku léčby s dopadem na jejich kvalitu života

Přednášející prezentuje společný výzkum chirurgického a psychologického týmu, který proběhl s pacientkami s karcinomem prsu v roce 2010 v Masarykově onkologickém ústvavu.  

TIP: Pro lepší zážitek zvolte režim "Celá obrazovka" (ikonka vpravo dole na liště)

Video

Textový přepis

Tip: Kliknutím na místo v textu, přetočíte přehrávané video.

Dobré odpoledne, milí přítomní, já se pokusím přispět tématikou týkající se nádoru prsu. Samozřejmě bych vyšla z kvality života a takové té obecné definice, kdy víceméně odpovídáme - latinsky qualis znamená "jaký" - na otázku jaký ten život je a tak, jak už mnozí předřečníci řekli, co ta kvalita života je, tak já si dovolím toto přejít. Budeme hovořit o pacientkách, které jsou léčeny kurativně, které na začátku léčby měly výchozí podobné podmínky a těmi výchozími podmínkami byly operace prsu a další následná onkologická léčba spočívající v chemoterapii či radioterapii, hormonoterapii anebo kombinace výše uvedených. V rámci tohoto tématu bych se nechtěla dotýkat paliativně léčených pacientek, protože by se jednalo poměrně o nesourodý soubor a samozřejmě tam určitě kvalita života má velkou souvislost s tím, jaký je rozvinutý stupeň onemocnění. Když si vezmu informace z literatury, tak jenom velmi stručně. Dovolila bych si citovat něco z Abrahámové, která vlastně uvádí, že karcinom prsu je onemocnění vyžadující účinnou terapii a samozřejmě tato terapie s sebou nese nežádoucí účinky, často jsou tyto nežádoucí účinky líčeny velmi dramaticky, je nutné si asi uvědomit, že snášenlivost léčby je velmi individuální, řada pacientů tu léčbu snáší bez komplikací a samozřejmě mohou vést, a dle Abrahámové vedou, zcela běžný život i v průběhu té terapie. Dále bych se ještě odkázála na výzkum Dolénkové, kde se vlastně dočteme, že když ona dělala tu věc, že hodnotila životní situace nebo ženy hodnotily životní situaci v období léčby mamárního karcinomu, tak žádná z těch dotázaných žen nehodnotila svou kvalitu života ani zdraví jako velmi špatnou, průměrné hodnocení dosahovalo kolem 54% pacientek, což je docela vysoké číslo a to, co se hodnotilo, vidíte v závorce. Tak a poslední taková citace je od Šlampové, která uvádí faktory ovlivňující kvalitu života týkající se této skupiny pacientek a uvádí obecné zdraví, bolest, strach ze smrti, úzkost, depresi, rodinu, partnerské vztahy, uspokojování duchovních potřeb. Tak to bylo jen k úvodu. A dále bych se věnovala jen orientačně rozdílům v čase, to je takové naše klinické pozorování nebo klinicko-psychologické pozorování a myslím, že to je věc, která je známá, a sice, že určitě je důležité, když budu mluvit o této skupině pacientek, tak v jaké fázi onemocnění budeme o kvalitě života hovořit, protože se to bude od sebe lišit. Čili běžné rozdělení před léčbou, to je v období diagnostiky a navrhování léčebného plánu, poté období léčby a pochopitelně po léčbě. Psychické a sociální aspekty, jinými slovy, co je nejvíce zasaženo. Já bych tady asi víceméně jen odklikala to, co tady se objevuje jako naše pozorování, protože ohledně toho už řekli mí předřečníci, čeho všeho se to může týkat. Čili to, jak hodnotí svoje schopnosti, jak prožívají emočně situace, jakou cítí bolest, mluvím o psychické bolesti především, taky o vztahu k sobě, sebepojetí, vlastní fungování, hodně často je to samozřejmě ohrožení ženství, což lze předpokládat, v návaznosti na to partnerství, obava ze ztráty partnera, jistě víte, že ztráta partnera u žen s tímto onemocněním nebývá výjimečná, souvisí se snížením jejich atraktivity, pak sem také patří rodina, a to ve smyslu především ohrožení mateřství, a to ve dvou hlediscích - jak ve formě početí u těch mladých pacientek, to znamená, jestli mohou mít dále děti anebo také, když už ty děti mají, tak je ohrožena role matky. Dále sem patří přátelé, zaměstnání, v tom zaměstnání především výkonová položka a samozřejmě zájmy a trávení volného času, víceméně to, co mám ráda. Jaký byl náš záměr? Chtěli jsme podpořit kvalitu života u žen s karcinomem prsu ze strany léčebného týmu a vlastně ten náš zájem byl, co pro tuto věc můžeme udělat nebo mohou dělat zdravotníci, ne psychologové, v rámci své běžné práce s pacientkami. K tomu bych jen řekla takovou poznámku - šlo víceméně o krátký výzkum, který vznikl za spolupráce chirurgického a psychologického oddělení našeho ústavu. A na základě toho, my jsme vlastně vytvořili speciální dotazník, pomocí kterého jsme zjišťovali potřeby žen s nádory prsu. Výchozí teze - z literatury je známo, že ženy s karcinomem prsu mají obecně větší potřebu informací než pacienti s jinými zhoubnými nádory. A druhá výchozí teze - míra informací těchto pacientek se velmi často odráží i na kvalitě jejich života. Výzkum, o kterém budu hovořit, proběhl v dubnu až říjnu 2010 a v průběhu roku 2011 jsme poté zpracovali výsledky, které nyní můžeme takto zveřejnit. Téma - téma toho našeho výzkumu byly potřeby pacientek před operací mamárního karcinomu a dělali jsme to vlastně dotazníkovou metodou, ten dotazník jsme vytvořili speciálně pro tento účel. Charakteristika našeho souboru: 254 pacientek s nově zjištěným nádorem prsu, vrátilo se nám asi 75% dotazníků, věkové rozmezí žen bylo 25-81 let, medián 60 let, průměr 58,3 let. Nejaktuálnější potřeby pacientek - já bych nechtěla se zabývat či rozpitvávat tento výzkum především z časových důvodů, ale víceméně to, co tam vyšlo bylo to, že nejvíce ženy zajímají dlouhodobé vyhlídky a nejvíce potřebovaly vědět informace o dlouhodobém horizontu a svých možnostech. A to i přesto, že byly na začátku léčby. Čili z těch jednotlivých charakteristik, které jsme sledovali, já nebudu číst ta procenta, vy si to přečtete sami, tak poměrně hodně vysoce hodnocena byla důležitá délka léčby, myslí se celková předpokládaná délka léčby, délka a míra tělesného omezení, to znamená, co po operaci budu moci dělat, jak budu moci žít, jak budu moci pracovat atd., samozřejmě šance na vyléčení, celkový plán léčby a životní styl. Ještě bych chtěla zmínit něco o vybraných tématech a podskupinách pacientek. Já jsem říkala, že nebudu vlastně dlouze zmiňovat, na co všechno jsme ptali, ale třeba oblast kosmetických následků operace, když jsme vztáhli vzhledem k věku, tak je zjevné, že i ženy, které mají nad 60 let, nebyla to pro ně nevýznamná věc, další charakteristikou byla délka pobytu v nemocnici, kde poměrně ve vysokém procentu byla důležitá informace, kterou potřebovali vědět, už méně třeba operatér, i když také je to nad 50%, délka a míra tělesného omezení a možnost dalšího pracovního zařazení, tady je třeba zajímavé to, že i u žen v důchodovém věku byla tato věc poměrně vysoce hodnocena a měly velký zájem o to dozvědět se, jak budou moci vlastně fungovat tělesně i po operaci a po léčbě. Další takovou kapitolou je oblast epitéz a korekce kosmetických deformit, to bez ohledu na věk pacientek a jako poslední rekonstrukce prsu, tady je docela významný rozdíl, to vidíte sami, že je to včetně věkových kategorií, tak samozřejmě tady hraje věk poměrně významnou roli. Co říci závěrem - tento společný výzkum chirurgického a psychologického týmu pomohl odpovědět na otázku jaká témata jsou pro pacientky před zahájením léčby operací prsu více či méně důležitá a samozřejmě přáli bychom si, protože aby se to dále nějak využilo prakticky, protože toto zjištění dává možnost zdravotníkům daleko lépe porozumět a s větší citilivostí reagovat na jejich dotazy, požadavky, způsob prožívání onemocnění a tak vlastně můžeme vědomě a cíleně podporovat kvalitu života takto nemocných. V závěru jsou odkazy na literaturu, ze které jsem čerpala a tímto Vám děkuji za pozornost.

Podcast

Přehrajte si zvukovou stopu videa:

Podívejte se i na další přednášky webcastu 3. psychoonkologické sympózium - webcast.

Související články

Neoadjuvantní chemoterapie bývala vyhrazena pro léčbu lokálně pokročilých, až tzv. „inoperabilních" mamárních karcinomů. Po ní zpravidla následovala radikální modifi kovaná mastektomie. Indikace neoadjuvantní léčby se však posouvají do stále časnějších stadií, a chirurg tak čelí novým situacím. Nejproblematičtěji se jeví dva okruhy- rozsah parciální mastektomie a indikace a časování biopsie sentinelové uzliny.

Přednáška přináší pohled na neoadjuvantní léčbu očima chirurga. 

Lékaři z Centra komplexní chirurgické péče o ženy s onkologickým onemocněním prsu představili možnosti rekonstrukce prsu po mastektomii na 2. pražském onkologickém kolokviu dne 28. ledna 2011.