Cobas® 6000 - 10 000 za 10

Přednáška o systému Cobas 6000® uzavřela Workshop Roche, který se konal v rámci XII. sjezdu České společnosti klinické biochemie. 

TIP: Pro lepší zážitek zvolte režim "Celá obrazovka" (ikonka vpravo dole na liště)

Video

Textový přepis

Tip: Kliknutím na místo v textu, přetočíte přehrávané video.

Dobré odpoledne, dámy a pánové. Já bych chtěl uvést na pravou míru tu původní informaci, že se bude jednat o nějakou show, prostě jedná se o seriózní odborné sdělení na téma Cobas 6000 - 10 000 za 10. Cobas 6000 je analytický modulární systém firmy Roche pro střední až velkou produktivní laboratoř a ten podtitul 10 000 za 10 potom nepředstavuje nějakou prodejní akci, že třeba byste za 10 000 analyzátor zaplatili stejně jako za 10, ale vlastně symbolizuje mimořádný úspěch analyzátoru Cobas 6000 a to je tedy 10 000 instalací v uplynulých 10ti letech po celém světě. Paradoxně ten úspěch analyzátoru trochu komplikuje tu moji prezentaci, protože co vlastně nového říci o analyzátoru, který je na trhu 10 let a ještě v tak hojném rozšíření. Já bych se tady zmínil o takové krátké charakteristice toho systému a nakonec bych přece jenom přidal jednu takovou novinku, která není příliš známá, respektive není známá vůbec. Tři základní kameny analyzátoru Cobas 6000 představují vstupní jednotka SU 150 nazývaná také Core, modul pro klinickou chemii C501 a modul pro imunochemii E601. Vstupní jednotka SU 150, vlastně ta SUS není tedy sovětský stíhač, ale je to jednotka Sampler Unit, není to tedy Suchoj, umožňuje nám vstup a výstup vzorků do systému, na to vstupní plato můžeme umístit až 150 vzorků na 35 pozičních stojáncích, které jsou potom distribuovány do jednotlivých modulů pomocí vlastně transportní dráhy, která je vlastně součástí té jednotky Core. Současně je ta jednotka vybavena i statimovým vstupem pro přednostní objednání o urgentních vzorků. Modul C501 potom je charakterizován výkonem až 1000 testů za hodinu, což představuje 600 fotometrických testů a k tomu 400 měření na tom selektivním modulu. Velkou výhodou modulu je potom vkládání reagenčních souprav za provozu, takových malý vrátných kazet a unikátní řešení potom představuje bezkontaktní ultrazvukové míchání reakční směsi v kyvetě, které eliminuje přenos vlastně, který způsobený mechanickým míchadlem na klasických analyzátorech. Modul potom je potom vybaven také detekcí sraženiny a hladiny. Modul imunochemický potom používá unikátní ECL technologii, výkon je až 170 testů za hodinu, je možno vložit 25 různých metod na palubu a přenos mezi jednotlivými vzorky je eliminován použitím jednorázových pipetovacích špiček a reakčních kalíšků. Pro urgentní vyšetření jsou určeny potom devítiminutové statimové metody Cardio a PTH, TSH, HCG, jak tady vidíme. Rovněž statimový pipetor je vybaven detekcí sraženiny a hladiny. Když potom složíme vlastně tyto 3 komponenty dohromady, tak dostáváme potom tu klasickou sestavu analyzátoru ve složení tedy Sampler Unit, Cobas C501 biochemický Cobas E601 imunochemický modul. Nicméně velkou výhodou systému je jeho modularita, kdy nemáme k dispozici jenom tuto klasickou sestavu, ale můžeme vlastně složit podle požadavků laboratoře až 7 kombinací. Od vlastně stand alone kombinací, to znamená buď samostatně stojící C modul, nebo E modul po až 3 moduly v jedné lince, kdy vždy tedy 2 moduly té linky jsou stejného typu a ten třetí potom komplementární čili 2 C moduly + 1 E modul nebo 1 C modul a 2 E moduly. Rovněž tedy charakteristickým znakem systému jsou spolehlivé měřící principy, ať už se jedná o klasickou fotometrii anebo vlastně unikátní RCL technologii, kde jsme včera vlastně v té první přednášce mohli slyšet o různých typech. Naše přístroje potom používají unikátní systém, kdy vlastně ta elektrochemiluminiscenční reakce je spouštěna elektrickým impulzem. Takže my vlastně víme přesně okamžik, kdy máme změřit tu intenzitu světelného záření a tím se urychluje celé měření. Další významnou složkou vlastně celého systému je spektrum metod, které se používá na analyzátoru. Představuje to zhruba více než 120 klinickochemických metod a více než 80 imunochemických metod, které jsou dodávané, připravené k použití vlastně v kazetách a jen mimium z těch metod potom vyžaduje nějakou manuální předpřípravu. Vy jste si v tom seznamu jistě všimli některých vyložených specialit. Ještě jednou, prosím. Já myslím, že to bylo dostatečně zřetelné a že není potřeba, abychom se tím zdržovali. A celý systém potom doplňuje unikátní IT technologie, kdy tedy bych zmínil download aplikací čili vlastně aplikační instalaci celého systému, kdy prostě na nějakém vzdáleném serveru jsou umístěny informace o metodách, kalibrátorech, kontrolách, ty jsou potom stahovány do nějaké gateway, v našem případě to je cobas link, který je vlastně součástí analyzátoru a z něho jsou potom ty aplikace instalovány na jednotlivé analyzátory. V uplynulých 10 letech tedy i v České republice a na celém světě se událo zhruba toto. Nás samozřejmě zajímalo, co je vlastně příčinou toho obchodního úspěchu celého systému. Jestli je to snad ta jeho vynikající modularita nebo unikátní měřící principy nebo snad vyčerpávající podpory u měřících metod nebo vynikající IT podpora nebo je to snad něco úplně jiného. Tak my jsme za tím účelem si udělali takový výzkum, pověřili jsme naše obchodní reprezentanty, aby vlastně provedli u našich zákazníků a koordinátorem toho výzkumu potom byl kolega Miloš Nejedlý a já bych ho teď poprosil, jestli by nemohl sdělit nějaké výsledky vlastně z toho výzkumu. Jestli bys mohl tady předstoupit. Já bych tě poprosil třeba z tvého regionu o nějakou informaci. Z mého regionu tady mám třeba jeden pěkný ohlas, ten říká: Miloši, tohle jsem si od tebe po těch letech nezasloužil. Já myslím, že v tom všichni cítíme takový osobní podtext, takže bychom mohli možná zvolit něco z regionu paní inženýrky Fišerové. Vážená paní inženýrko, i za cenu šrotu je to drahé. Ono v každém výzkumu vlastně nikdy není ten pozitivní ohlas stoprocentní. Takže třeba něco se severní Moravy od paní doktorky Románkové. Paní doktorko, pokud jste schopná prodávat něco takového, pak už mě nejste žádná doktorka. Pardon. Jestli tedy zase můžu požádat něco z tvého regionu. Ale to byla asi nějaká jiná anketa. Jestli bys tedy nám mohl sdělit. Tady mám reakci na Granwille jen napsáno. Granwille, slyšeli jste, to už zní o poznání lépe. Tak prosím tedy, paní inženýrka Fišerová. Paní inženýrka Fišerová: Granwille. A paní doktorka? Taktéž Granwille. Granwille. Ten předchozí výzkum se týkal tedy analyzátoru Cobas 600. Já se omlouvám, mně tady prostě nefunguje ten ovladač. Týkal se analyzátoru Cobas 600. A to byl prostě takový pilotní projekt, který se vlastně ani neuvedl do výroby, takže jste se s ním ani nemohli setkat, byl umístěn jen v některých laboratořích a vlastně ty výsledky nejsou potom relevantní. Takže tady vlastně vidíte, co může způsobit jediná nula, že i v určitých případech nula může mít svou silnou vypovídající hodnotou. Takže vrátíme se k tomu průzkumu a co tedy vlastně tím označením Granwille ti naši respondenti mysleli. Oni vlastně ten svůj vztah k analyzátoru popisovali tak, že pociťují jaksi příznaky, které jsou shodné s takzvaným Granwillovým syndromem. Joseph Mortimer Granwille byl anglický lékař v druhé polovině 19. století a obohatil lidstvo určitým vynálezem, který tady nebudu zmiňovat, protože bych tu přednášku vlastně zavedl úplně jiným směrem, ale jaksi zadejte si do vyhledávače Joseph Mortimer Granwille a sami vlastně uvidíte, čeho se to týká. Pro nás je daleko významnější, že vlastně popsal určitou formu chování, které potom tedy dostalo toto označení Granwillův syndrom. Jedná se v podstatě o obsedantně kompulzivní poruchu, která vlastně se projevuje tím, že vyvolává náhle vznikající, opakující se nutkavé činnosti. Takovou mediálně vděčnou formou potom je koprolálie, což je nutkání vykřikovat sprostá slova, jestli jste se s tím někdy setkali. Můžeme tedy říct, že Granwillům syndrom vlastně je jakési neodbytné nutkání a v našem případě se jedná o klasický craving neboli bažení, tedy v tomto konkrétním případě neodbytné nutkání vlastnit analyzátor Cobas 6000. Zajímavé na tom je to, že vlastně my ten Granwillův syndrom nebo ty příznaky Granwillova syndromu můžeme vyvolat i u absolutně zdravých jedinců, a to několika způsoby, kdy vlastně jedním z těch způsobů je klasická telepatie nebo sugesce a já bych vám ji předvedl. Já myslím, že to jako ukázka stačí. Ti senzitivnější z vás vlastně už neodbytné nutkání začínaní pociťovat, ale jedná se o celkem složitou prodejní techniku, kterou ne každý ovládá, ale ty pocity vlastně Granwillova syndromu je možno vyvolat úplně exaktně. A k tomu my si vlastně teď provedeme matematický důkaz neodbytné nutkavosti. Zavedeme si nejdříve vlastně takové základní matematické pojmy, abychom ten výpočet mohli provést. Je to tedy neodbytné nutkání N. To můžeme mít slabé v podstatě. Upozorním na to, je to vlastně vektorová veličina, tady máme označený symbol vektoru. A slabé neodbytné nutkání se limitně blíží méně nekonečnu. Pak máme nějaké jakési neutrální N, kde se tedy limitně blíží 0. A silné neodbytné nutkání, které se vlastně limitně blíží plus nekonečnu. Ale ta veličina N tedy může nabývat jakékoli hodnoty mezi minus a plus nekonečnem. Dále si zavedeme míru odolatelnosti O. To je veličina, která může nabývat vlastně hodnot mezi 0 a 1 a zajímavé na tom je, je to takzvaný Pavarottiho paradox, že vlastně i pro slabé neodbytné nutkání můžeme mít míru neodolatelnosti nulovou, to znamená, že prostě pokud toužíte po nějakém subjektu zcela minimálně nebo až vůbec, tak stejně mu nemůžete odolat. A je to samozřejmě i naopak, když máte neodbytné nutkání, které se blíží limitně plus nekonečnu, tak vlastně vaše míra odolatelnosti může být jedničková, takže mu jako naprosto odoláváte. Takže to je taková paradoxní souvislost. Dále si tedy zavedeme Tanijamovu variabilní konstantu t. Tanijama to byl japonský matematik ze začátku 20.století a proslul hlavně studiem L-funkcí eliptických křivek, ale pro nás je daleko důležitější, že je vlastně autorem výpočtu, na jehož principu potom zkonstruoval takzvaný Tanijamův element, o kterém se tedy potom ještě zmíníme dále. A potom už použijeme pouze podružné matematické veličiny, jak je všichni všeobecně známe a není nutno je nějak blíže specifikovat. Takže teď si provedeme ten výpočet, vy se nemusíte ničeho bát, protože ten výpočet zaprvé je jednoduchý, zadruhé je komentovaný a já vás ještě upozorním na speciální vlastně místa. Takže nejprve si rozepíšeme funkci u tak, aby bylo zřejmé, jak vlastně vypadá. To je důležité, abychom si to na začátku definovali, abychom vůbec věděli, kde dělit, co tedy vlastně počítáme. Pak tedy pokračujeme takovým konzervativním matematickým postupem, jak je tady znázorněno. Tady tedy si musíme uvědomit, že výpočet první derivace na pravé straně jsme již provedli a druhá derivace je tedy triviální. Samozřejmě, protože a, b jsou konstantní vektory. Dále je tedy nyní čas uvážit, zda výsledek nejde zjednodušit, to už tedy jsme si měli rozmyslet, vidíme, že tady máme 2 možnosti, jak to udělat. Takže potom zase postupujeme parciálními derivacemi a nakonec už tedy zbývá jen složit gradient. Pozor, je to vektor, to už jsme si řekli na začátku, z výše uvedených složek. A nyní už tedy zbývá vlastně tedy ten výpočet dokončit a tady si tedy všimněme toho, že jak bylo výhodné použít označení r pro druhou odmocninu z výrazu x2 + y2 + z2, neboť se tím výpočet velmi zpřehlednil. A teď už to tedy dopočítáme a tady vidíme, že použijeme operátory vektorového součtu, uděláme rotaci vektoru a a nakonec vidíme, že vlastně dostáváme nulový výsledek, takže se nám tady objevuje ta významná 0. Obdobně dopadne výpočet druhé i třetí složky. Tudíž rotace a samozřejmě se rovná 0i + 0j + 0k, což je 0 a za pomoci zpětné rotace a druhé substituční věty pak dostáváme výraz obecně O, vlastně míra odolatelnosti, pro neodbytné nutkání je stejná pro neodbytné nutkání vlastně velmi slabé, jak pro neutrální, tak pro velmi silné a je vždycky nulové. Takže v souvislosti s naším analyzátorem, obecně vlastně tady si uvědomte, že na levé straně rovnice tedy není 0, ale je to tedy O jako symbol míry odolatelnosti. Takže míra odolatelnosti vůči jakémukoli neodbytnému nutkání vlastnit analyzátor Cobas 6000 je nulová. Takže vždy vlastně po něm toužíte. Nemůžete mu odolat. Ale čím vlastně je tato nulová míra odolatelnosti způsobená? Pro to se musíme vrátit k Tanijamově konstantě, jak jsem zmínil. A ta je právě ovlivňována takzvaným Tanijamovým elementem. Tanijamův element vlastně je jakási součástka, která je implementována do analyzátoru a tady je znázorněna takovým amorfním tvarem, protože to je know-how firmy Hitachi, která ten analyzátor vyrábí a my nevíme, jak vlastně vypadá a ani kde je umístěna v tom analyzátoru, ale to, co víme vlastně, je, že způsobuje nulovou míru odolatelnosti vůči neodbytnému nutkání vlastnit analyzátor Cobas 6000. Tady je vzájemná propojenost Tanijamovy konstanty ve výpočtu a vlastně reálného prvku. Tanijamův element tedy je umístěn kdesi vlastně v analyzátoru, nevíme, jak vypadá, nevíme, kde je umístěn, ale je tam, dámy a pánové. Takže pokud si chceme odpovědět na otázku, co způsobilo ten mimořádný obchodní úspěch analyzátoru Cobas 6000, tak je to samozřejmě jeho vynikající modularita, jsou to samozřejmě použité měřící principy, je to vyčerpávající portfolio měřících metod, je to dokonalá IT podpora systému, ale v neposlední je to Tanijamův element, který způsobuje nulovou míru odolatelnosti vůči neodbytnému nutkání vlastnit analyzátor Cobas 6000. Děláme to, co pacienti budou potřebovat zítra. A vám děkuji za pozornost.

Podcast

Přehrajte si zvukovou stopu videa:

Podívejte se i na další přednášky webcastu XII. sjezd České společnosti klinické biochemie - webcast.

Související články

Přednáška představuje portfolio Diagnostické divize Roche pro diagnostiku infekčních onemocnění. 

Lékař je hostem v životě pacienta

… tato věta zazněla na Euromedlabu při sympoziu Engaging patients with laboratory medicine. A nejen ta. Hodně se diskutovalo, zda a za jakých podmínek mají být pacienti seznamováni s výsledky svých laboratorních testů. Ale ještě mnohem větší prostor byl věnován odpovědím na otázku, PROČ by měli být s nimi obeznámeni a co jim to přinese. Následující článek je souhrnem informací, které jsem v průběhu sympozia stačila zachytit. Ne o všem se u nás takhle otevřeně hovoří.

Přednáška seznamuje s problematikou bolesti na hrudi v akutním provozu, s její etiologií a s možnostmi diagnostiky akutních koronárních syndromů. Přednášející se zabývá také doporučeními pro diagnostiku akutních koronárních syndromů a podrobně představuje rule-in a rule-out protokoly, které bylo možné implementovat díky stanovení hs TnT.