Cobas IT middleware (cITm). První zkušenosti v praxi

Přednáška představuje nový software cobas® IT middleware a shrnuje první zkušenosti z laboratoře Fakultní nemocnice Plzeň, kde již tento software používají.

TIP: Pro lepší zážitek zvolte režim "Celá obrazovka" (ikonka vpravo dole na liště)

Video

Textový přepis

Tip: Kliknutím na místo v textu, přetočíte přehrávané video.

Já se musím omluvit ryzím biochemikům z toho důvodu, že tato přednáška bude, jak už jste slyšeli, technická, protože se bude týkat nového softwaru middlewaru, který se jmenuje šikovně cobas IT middleware a v druhé části té přednášky bych se potom rád zmínil o tom, jak vlastně funguje tento systém a první instalaci, kde byl použit a to je ve Fakultní nemocnici v Plzni v Lochotíně. Co je ale důležitá věc - pokud se chceme bavit o nějakém middlewaru, softwaru middlewaru, tak bych vám nejdřív měl vysvětlit, proč vlastně v těch laboratořích vám tento software nabízíme, jaký má vlastně smysl, proč vám to do laboratořích cpeme, když už tam těch softwarů máte dost, máte tam LIS a software na vyhodnocování kvality kontroly apod. Proč vám tam dáváme ještě nějaký middleware. Proč to vlastně takto je? Vy si totiž musíte uvědomit jednu důležitou věc a to je skutečnost, že v současné době žádná významnější firma na trhu nemůže uspět, pokud by vám do laboratoře dodávala pouze jednotlivé analyzátory. To jste si asi uvědomili. Takže my vám dodáváme, stejně jako jiné firmy, celé koncepční řešení, kdy vám stavíme do laboratoře nejen analyzátory, stavíme vám do laboratoře také i konstrukci nebo nějaký koncept tak, aby ty analyzátory správně fungovaly, tak aby fungovaly tak, jak vy je potřebujete v té laboratoři použít. A abychom mohli ten koncept nějakým způsobem realizovat, tak těžko můžeme komunikovat přímo s laboratorním informačním systémem pro ty naše analyzátory, ale musíme tam mít nějaký nástroj, což je v našem případě ten software middleware, který vlastně nám umožní všechny tyto funkce, které vy po nás vyžadujete, zajistit tak, aby fungovaly k vaší spokojenosti. A tím pádem vlastně docilujeme toho, že máme vlastně nebo docilujeme integrace vašich řešení v laboratoři, dostáváme tu integraci toho systémového řešení ve vaší laboratoři. Já bych chtěl vysvětlit, jaký je rozdíl mezi laboratorním informačním systémem a mezi tím middlewarem, tak jsem si zde připravil mnemotechnickou pomůcku a budu muset mluvit chvilku bez mikrofonu. Vy si tady představíte, že tyto dvě knížky, tato knížka, tento buldok, to je i docela dobrý název pro middleware a tato knížka, ten šarpej, to je laboratorní informační systém. Tak kdybych nějakým názorným způsobem chtěl demonstrovat, jak vlastně LIS komunikuje s tím middlewarem, tak to udělám tak, že ty knížky takto otevřu a takto je vsunu do sebe. A na tomto vlastně krásně vidíte, jak ty systémy spolu spolupracují. Jednak spolu komunikují, musí si předávat nějaké informace do protokolu a jednak mají některé funkce společné, což je třeba vyhodnocování kvality, validace výsledků a na vás je potom, abyste se rozhodli, který systém použijete a jestli použijete ten nový cobas IT middleware. A pak tam jsou některé funkce, které jsou specifické pro LIS, což je třeba zadávání požadavků, výstup výsledků ať už v elektronické podobě nebo v podobě listů, což ten middleware umí také, ale je to spíše pro havarijní účely, když vám LIS nefunguje. A co má zase specifické ten middleware, to je právě to, že integruje v sobě ovladače na všechny analyzátory, které vám dáváme do laboratoře, kromě toho integruje různé funkce a my vám ten cobas dáme do laboratoře tak, aby fungoval tak, jak vy potřebujete, aby ten vzorek šel v některých speciálních situacích jinam, než se děje normálně. Takže tyto funkce právě odlišují ten middleware oproti LIS. Teď se dostáváme k tomu, abych vám trochu na obrázku popsal, jak to tedy vlastně vypadá v reálu. Vy máte vlastně LIS, což je toto. Ten LIS komunikuje s databází toho middlware a ten middlware vlastně řídí potom jednak preanalytické systémy, jednak řídí potom analyzátory firmy Roche. A toto by vás také mohlo zajímat - od původní politiky firmy Roche, kdy v softwaru PSM, což byl předchůdce tohoto middlewaru, se příliš nepodporovaly komunikace nebo ovladače pro cizí analyzátory, tak v tomto softwaru je to docela otevřené a máme tam k dispozici ovladače pro analyzátory konkurenčních firem. Takže i v tomto případě bychom pro některé analyzátory vám vlastně mohli tyto funkce toho middlewaru zajistit pro cizí přístroje. A tím vlastně, že to takto pospojujete dohromady a všechno zkonfigurujete tady v tomto middlewaru, tak potom dostáváte vlastně centrální správu toho vašeho integrovaného řešení a to je smyslem, proč to děláme. Když se podíváte na tento obrázek, tak tady vidíte, jak vlastně vypadá to grafické rozhraní, pomocí kterého ovládáte ten middleware. Ten middlware má celkem dvoje rozhraní. Jedno rozhraní je konfigurační, to je takové ošklivé, čistě jen softwarové řešení, které se používá po konfiguraci a které používáme my, abychom vám to nastavili tak, jak potřebujete. A druhé rozhraní je potom takové hezky barevné a dokonce je to rozhraní, které vyhrálo nějakou inovativní cenu týkající se softwarových řešení ve Švýcarsku v roce 2011. Takže skutečně to asi posuzovali odborníci, že to rozhraní asi je funkční a že funguje ke spokojenosti zákazníků. A na těchto zelených obdélníčkách bych vám chtěl vysvětlit, jaké základní vlastnosti tento middleware má. Původní software PSM, který jste měli v laboratořích, který fungoval podobným způsobem, tak uměl pracovat pouze v operačním systému Windows XP nebo Windows série 2003 a protože samozřejmě ten se mění, tak dochází k tomu, že ten náš nový software musí podporovat i nové operační systémy. Druhá velká odlišnost je to, že když jsme chtěli v softwaru PSM používat klienty v laboratoři, protože ten software je síťový a my vlastně můžeme ovládat tu databázi ze všech možných počítačů v laboratoři, tak my jsme museli do těch počítačů nahrávat našeho klienta a to se samozřejmě velmi nelíbilo IT oddělení nemocnice, měli jsme s tím potíže, muselo se to různě schvalovat, bylo to komplikované a podobně. K ovládání tohoto softwaru potřebujete pouze internetový prohlížeč a nejen Internet Explorer, jak je to tam napsané, ale třeba Mozillu nebo Chrome a podobně, takže to je také velká výhoda, nemusíme žádným způsobem instalovat nic do vašich počítačů. Další věc je, že tento software funguje i multioborově, což nevím, jestli vás příliš zajímá, umí prostě komunikovat s více laboratorními informačními systémy. Můžete z různých informačních systémů přijímat požadavky a pak do nich zase odesílat výsledky a dokonce to můžete dělat i specificky podle různých typů přístrojů, že část přístrojů posílá výsledky do jednoho LISu a část přístrojů posílá výsledky do druhého LISu. Takže v podstatě, když se to trošku rozšíří, můžete mít nějakou centrální laboratoř, ve které můžete mít nainstalován tento server a potom v satelitních laboratořích můžete mít další možnosti připojení LISu v těch laboratořích přímo do toho našeho systému. Takže se tam třeba mohou zadávat požadavky pomocí těch lokálních LISů v těch satelitních laboratořích. To by vás také mohlo docela zajímat. Důležitá věc je - v době auditů, kdy vlastně vše se musí zaznamenávat, vše potřebujete mít nějakým způsobem dokumentované atd., tak vám chci říct, že ten software je takový hodně ukecaný. On všechno co s ním děláte, ať už lidská interakce nebo interakce s analyzátorem nebo interakce s přístroji, všechno se zaznamenává, včetně toho, jak fungují ty různé logické funkce, včetně kontroly kvality, včetně výsledků validace a podobně a všechno je zaznamenané, takže kdyby došlo k nějaké problematické situaci, že třeba máte vzorek, který se nějak špatně zpracoval, vydali jste chybné výsledky, tak se potom můžete do těch logů podívat, co se dělo, kdo byl zalogovaný, jaký přístroj to měřil, kdy se to stalo atd. a všechny souvislosti v tom softwaru můžete najít. Toto je také věc, která by vás mohla zajímat. To je tzv. Cost Per Result report a to je vlastně funkce statistická. To je statistická funkce, kde vlastně vy můžete nastavit ten software tak, že vám automaticky pravidelně a v pravidelných časových intervalech, může to být den, týden, měsíc, vám generuje statistiku toho, co jste s tím softwarem dělali, kolik jste změřili statimových vzorků, kolik jste změřili rutinních vzorků, kolik jste měřili kontroly kvality, kalibrací atd. A vy si to můžete buď zobrazovat na tom grafickém rozhraní, zde na tom, anebo si to můžete vyexportovat v podobě nějakého souboru, který si potom zobrazíte na nějakém vašem počítači, třeba v excelovské tabulce. Do budoucna se také počítá s tím, že by se ten Cost Per Result report používal pro automatické objednávání reagencí pro vaši laboratoř. Takže by to dělalo statistiku toho, co jste spotřebovali a kdyby došlo k tomu, že ten software zjistí, že klesla hladina vašich reagencí nebo zásoby vašich reagencí pro určitou hodnotu, tak by se automaticky objednaly. Samozřejmě pokud byste takto s tím systémem chtěli pracovat. A další věc je, to už jsem říkal, je to tedy validace výsledků a kontrola kvality, kterou si můžete zvolit, že budete používat v middlewaru anebo si můžete zvolit, že to budete používat v LISu. Nicméně, myslím si, že zrovna pro kontrolu kvality, ten software to má docela dobře zpracované, takže pokud bychom to u vás instalovali, tak bych vám doporučoval to používat, protože by vás to mohlo opravdu bavit. Další věc je to, co jsem říkal na začátku, k tomu, abychom vlastně udělali nějakou koncepci vašeho řešení laboratorního, tak potřebujeme mít nějaký nástroj. Ten nástroj tedy jednak řídí ty analyzátory, protože do nich předává data, ale kromě toho ještě musíme ošetřit takové speciální situace, co se stane zrovna když ten vzorek je statimový a normálně rutinní vzorek se posílá někam jinam a ten statimový chcete poslat jinam nebo máte nějaký analyzátor zrovna zablokovaný, tak ho nechcete posílat tam, kam se normálně posílá a pošlete ho jinam, tak to všechno se potom řeší pomocí logických operátorů a ty logické operátory se tvoří pomocí takovýchto vývojových diagramů. Samozřejmě to tady nebudeme nějak dopodrobna studovat, ale důležité je to, že se ty diagramy tvoří velmi jednoduše, protože se používá metoda Drag and Drop, chytni a polož, a dává se to do takovýchto různých struktur a vy potom pomocí toho můžete tvořit i diagramy nebo logické funkce, které jsou velmi složité. Důležitá věc je, že podobným způsobem můžete v tom softwaru definovat výpočtové vzorce, že můžete definovat velmi složité výpočtové vztahy, pokud byste samozřejmě chtěli používat výpočtové metody v tom softwaru middleware. A tady vidíte právě tu flexibilitu, kterou nám umožňují více v tom middlewaru a budu to demonstrovat na tomto obrázku. Představte si situaci, že máte nějaký vzorek, který normálně zpracováváte v té laboratoři za normálních okolností. Ten vzorek vstoupí do té pre-analytické linky, přečte se čárový kód, ten middleware stanoví cestu toho vzorku a pokud je vše v pořádku, jede to normálně na ten standardní analyzátor, pak se to vrátí tady do toho add-on modulu, o kterém mluvil Petr Ondráček, tam to čeká, jestli se pro ten vzorek nebude ještě něco doobjednávat a pak normálně po uplynutí určité doby se uloží do archivu. Pokud jsem ale v situaci, že máme nějaký modul zamaskovaný nebo že je mimo funkci, tak potom vlastně automaticky, aniž byste to řešili na tom vlastním analyzátoru, vy můžete ten middleware jednoduchým krokem přeprogramovat tak, že ten software ví, že tato možnost nefunguje a celou tu cestu automaticky přesměruje na jiný analyzátor. Zajímavé na tom je to, že to nemusíte dělat z laboratoře, můžete to dělat od vás z kanceláře, kde se mezitím můžete dívat na televizi nebo mít nějakou poradu se šéfem. Takže není vůbec žádný problém toto opravdu řídit z nějakého vzdáleného místa, třeba i z jiného města, když budete chtít. Tak toto bych vám rád ukázal, vlastně jak vypadá intuitivní grafické rozhraní. Když jsem byl na tom školení na ten software, tak mi ukazovali toto rozhraní a různě do něj klikali a já jsem si říkal, kde jsou, protože vždycky na něco klikli a někam to přeskočilo. Já jsem si nebyl schopný zapamatovat nebo uvědomit si v jaké tabulce se vlastně nachází, ale když si uvědomíte to, že vlastně ta struktura ovládání tohoto softwaru je založená na tom, že vy vlastně klikáte na položku, o které se chcete dozvědět více a v podstatě jakoby logicky se noříte více a více do hloubky toho systému, do té databáze, tak potom si vůbec nemusíte pamatovat, ve kterém obrazu jste, stačí, když víte, co se chcete dozvědět. Tady to uvidíte. Tady máte seznam jednotlivých vzorků, pokud se chcete o jednom z těch vzorků něco dozvědět, tak prostě vezmete kurzor, kliknete na ten vzorek, ta obrazovka se takto posune a dozvíte se detaily o vzorku. Takže víte jaký to byl pacient, jaké měl požadavky, jak ty výsledky vyšly atd. Pokud vám to nestačí a chcete se ještě dozvědět více o některém z těch testů, zase kliknete na ten jeden test a podíváte se na detaily týkající se testu. Tam uvidíte, kdy ten test byl změřen, pokud došlo k opakování, tak tam vidíte více těch položek, je jich tam několik a pokud třeba máte potíž s tím, že možná předtím nevyšla nějaká kontrola kvality, tak kliknete tady na tu položku, která se týká kontroly kvality a vy se dozvíte, jak to dopadlo s kontrolou předtím, než byl tento výsledek změřen. Tady nahoře poté máte jednotlivé kontrolní hladiny příslušného kontrolního materiálu, který je pro ten daný test a tady dole to potom vidíte v grafické podobě. Takže přestože si vůbec nepamatujete, jak jste klikali, tak stačí, když si uvědomíte, co se v tom softwaru chcete dozvědět. Když potom řeknete dobře, už toho o té kontrole vím dost, kliknu potom tady na ty položky nahoře nebo na ty šipky a vrátím se zase o stupínek výš. Takže se dostávám zase tam, kde jsem byl, zase formou těch testů a podobně. Takže takovým jednoduchým intuitivním způsobem se ten middleware ovládá a já si myslím, že díky tomu, že ten způsob je skutečně intuitivní, tak to školení laboratorního personálu netrvá zdaleka tak dlouho jako třeba u jiných typů softwaru. Tady je to ještě, jak se to vrací nazpátek, když se chcete vrátit o tu logickou úroveň výš. Toto je funkce, která by pro vás také mohla být zajímavá, protože nějakým způsobem vlastně kontroluje kvalitu práce ve vaší laboratoři. Jmenuje se to Late sample tracking a je to funkce, která funguje následujícím způsobem. Vy si v tom softwaru můžete definovat různé časové úseky, které ten software zaznamenává, třeba kdy ten vzorek byl zaregistrován, kdy se objevil v satelitní laboratoři, kdy odešel do hlavní laboratoře, kdy vstoupil do preanalytického systému atd. A vy si můžete definovat, které body jsou pro vás důležité a stanovit si mezi nimi interval, kdyby nebo jaká hodnota toho intervalu časového by pro vás byla zajímavá. Takže můžete třeba říct, že sledujete všechny vzorky, které mají kardiální markery, které vstoupily do laboratoře nebo byly zaregistrovány v určitou dobu a u kterých trvalo déle než 45 minut, než byl vydán výsledek. Všechny tyto vzorky vám ten software automaticky sleduje a vyhodí na chybové obrazovce a vy se potom můžete podívat, proč se to stalo. Stejně tak můžete potom definovat vzorky, které nedorazily do analyzátorů do určité doby, třeba do 60ti minut ze satelitní laboratoře nebo můžete sledovat vzorky, které mají problém v tom, že sice dostaly výsledek, ale nikdo ho třeba do 15ti minut nezvalidoval, pokud používáte manuální validaci. Takže tyto vzorky jsou potom nějakým způsobem prezentovány, vy se s nimi potom můžete seznámit a můžete se podívat, proč zrovna u toho vzorku se stala tato chyba a tom vám vlastně může určitým způsobem zkracovat TAT v laboratoři. A toto je poslední obecná informace o tom softwaru. To je funkce, která se jmenuje Live View a funguje následujícím způsobem. Vy máte někde v laboratoři server cobas IT middleware a vy vlastně můžete základní informace o té laboratoři, takové ty globální informace, sledovat pomocí různých zařízení. Buď to můžete dělat na velké obrazovce v laboratoři, nebo to můžete dělat na svém notebooku, nebo na počítači v kanceláři, nebo to můžete dělat na svém tabletu, mobilním telefonu. Důležité jen je, aby IT oddělení nemocnice zajistilo pomocí vaší počítačové sítě nějaký přístup do toho našeho serveru, přes ty naše firewally a přes tu síť, kterou my tam v té laboratoři vlastně budujeme. Pokud se tak stane, tak můžete sedět večer u televize a dívat se na obrázky, které vám váš mobilní telefon nebo tablet zobrazuje a zobrazuje to pomocí tzv. widgetů. Já jsem tedy nenašel žádné české slovo, tak se omlouvám za ten anglicismus a ty widgety, to jsou prostě takové jednotlivé ikony, které vy považujete nějakým způsobem za zajímavé pro vaši laboratoř. Třeba jakým způsobem, kolik vzorků jste zaregistrovali do systému, kolik se jich zpracovává, kolik je jich hotových, jakým způsobem během dne se mění počet registrovaných vzorků a počet hotových vzorků, pak tady máte seznam těch late sample tracking vzorků, které mají nějaký problém, takže všechno toto potom vidíte na jedné obrazovce a vy si můžete potom zvolit, které ty widgety použijete, v jaké podobě je použijete a které widgety vás prostě zajímají a můžete večer před spaním jako vedoucí laboratoře se podívat na mobilní telefon a říct, jak to tam holky vlastně dělají. To se jim bude tedy asi moc líbit, ale myslím si, že toto spoustu laboratoří a hlavně tedy vedoucí bude zajímat. Všechno toto samozřejmě ovládat nebo sledovat pomocí standardních prohlížečů, které máte všichni ve svém mobilním telefonu nebo na počítači, nepotřebujete k tom žádný speciální software. Tak to byla první část, ve které jsem se vás pokusil seznámit s tím, co by vás na tom softwaru cobas IT middleware mohlo zajímat a teď se dostáváme k té druhé části, jak vlastně dopadla ta instalace softwaru middleware ve Fakultní nemocnici v laboratoři na Lochotíně v Plzni. Vezmu to trošku zeširoka, ale hned se dostanu k tématu, nebojte se. Když se připravuje nějaká instalace někde v laboratoři, tak je důležité si odpovědět na 3 základní otázky. Ty otázky jsou jednoduché, je potřeba si odpovědět na otázku co budeme instalovat, je potřeba si odpovědět na otázku jak to budeme instalovat, jak to všechno bude spolu spolupracovat a pak je potřeba si odpovědět na otázku, kdy se to bude instalovat, ne ve smyslu termínu, ale ve smyslu toho jaký plán se udělá, aby se to sestavilo tak, jak my potřebujeme. Když se tedy budeme bavit o té první otázce co, tak při různých instalacích v laboratoři jsme neustále omezeni podmínkami výběrového řízení, ale pak je tam určitý stupeň volnosti, kde můžeme v laboratoři nabízet různou konfiguraci modulů, různou konfiguraci metod na palubě těch modulů a k tomu používáme potom simulační nástroje. Jednak používáme simulační nástroje, které sledují objem vzorků v té laboratoři, časový průběh vzorků v laboratoři a také používáme simulační nástroj, který je velmi důležitý a ten se jmenuje Per Agent Calculation Tool a je to v podstatě nástroj, pomocí kterého my můžeme vyhodnotit metody, které by vám mohly proexpirovávat na palubě. Protože samozřejmě ten modul 702 na 8000 je výkonný modul, má velké kazety a když byste měli nějakou méně frekventovanou metodu a měřili to na tomto modulu, tak riskujete, že vám spoustu nebo větší část té kazety proexpiruje na palubě. Proto děláme ještě tuto kalkulaci, zjišťujeme které metody by tedy mohly proexpirovávat a pro tyto metody potom v laboratoři navrhujeme buď ten nízkokapacitní modul C502, pokud to máme v lince s analyzátorem cobas 8000, anebo můžeme postavit samostatný analyzátor. V Plzni vznikla diskuze na téma, jestli by bylo lepší, kdyby tento modul by v té automatické lince nebo jestli by byl zvlášť a nakonec jsme se z organizačních důvodu domluvili, že se tento nízkokapacitní modul zařadí zvlášť, že bude v jiné místnosti. A když toto všechno si ujasníte, tak potom nějakým způsobem musíte navrhnout to řešení a v Plzni to dopadlo tak, že tady máte preanalytický systém MBA a k tomu jsou připojeny 2 linky, které jsou analyzátory cobas 8000 a v každé je 1 vysokokapacitní modul C702 a imunochemický modul E602. A v jiné místnosti bude ještě analyzátor C6000 vybaven jedním modulem C501. Takže to je to, jak to vypadalo v Plzni, ta odpověď na otázku co. Když jsme potom ještě nějakým způsobem chtěli v té laboratoři ukázat, jakým způsobem ta konstrukce bude vypadat, máme ještě možnost využít tzv. trojdimenzionálního zobrazení laboratoře, které buď pomocí obrázku můžeme té laboratoři zobrazit, nebo pomocí animace, která může vypadat třeba takovýmto způsobem. Takže ještě před tou vlastní instalací my jsme se do té laboratoře podívali pomocí takového virtuální reality, ve které potom bylo vidět, jak ta laboratoř bude ve skutečnosti vypadat. To není ani tak důležité z hlediska toho, zdali se vám přístroje do laboratoře vejdou, k tomu spíš slouží ten dvoudimezionální obrázek, ale spíš je to takové důležité proto, abyste si dokázali představit, jak dobře se vám v té laboratoři bude pracovat, jak se tam budete cítit. Takhle to potom vypadalo v té Plzni, když jsme připravovali tu instalaci v té trojdimenzionální podobě. Tady na tomto slidu, nebojte se, nebudu zacházet do podrobností, tady je v podstatě otázka jak. Když se v té laboratoři instalují systémy, musí spolu spolupracovat, aby spolu spolupracovali, musíme nějakým způsobem vymyslet strategii, jakým způsobem se ten systém bude chovat. Proto jsme dělali vývojový diagram, ve kterém jsem si stanovili kudy všude ten vzorek se bude pohybovat, kam ty vzorky půjdou a v neposlední řadě jsme vlastně museli vytvořit i počítačovou síť, protože my vám vlastně automatizujeme nejen pohyb vzorků v laboratoři, ale také pohyb dat, takže to se také muselo vytvořit a v Plzni potom ty výstupy byly takovéto. Tady na tomto obrázku - jenom 1 věta - jsou důležité tyto 2 počítače v té počítačové síti a tyto 2 počítače reprezentují právě ten cobas IT middleware, o kterém je řeč a protože tam jsou 2, tak vidíte, že jsme tam udělali 2 servery, aby nedošlo při výpadku 1 serveru k totálnímu zastavení laboratoře, protože pro tu laboratoř by to v tu chvíli byla tragédie. Takže tam ten provoz je zálohovaný. Tak časový plán byl takový, v Plzni to dopadlo tímto způsobem, že jsme několik měsíců před instalací jsme připravovali konfiguraci a připravovali jsme počítač cobas IT middleware, potom došlo k rekonstrukci laboratoře, která byla od června do srpna, tato rekonstrukce laboratoře se trošku posunula kvůli problémům s výběrovým řízením, jinak my jsme pro instalaci našich přístrojů byli připraveni už někdy na jaře. Potom od 27.srpna do 19.září jsme potom vlastně dělali jednak instalaci těch přístrojů, preanalytiky, konfiguraci počítačové sítě, firewall, cobas IT middleware, školili jsme laboratorní personál a spustili jsme provoz. Potom následující 2 týdny jsme dolaďovali takové ty drobnosti, které se v laboratoři objevují téměř vždy, když se provádí takováto komplexní a složitější instalace a současně kdykoli ta laboratoř chce ještě něco přeprogramovat, tak reagujeme na její požadavky průběžným způsobem. Takže takto vypadala odpověď na tu otázku kdy, jak vypadal ten časový plán. Tak a toto je poslední slide. Na posledním slidu bych tedy chtěl vyhodnotit jakým způsobem ta instalace cobas IT middleware dopadla v Plzni. Cobas IT middleware funguje bez výpadků, laboratoř používá ten záložní server, jak jste viděli, používá metody maskování analyzátorů, to je ta flexibilní reakce na to, když nějaký analyzátor nefunguje a je mimo provoz. Laboratoř nevyužívá modul pro kontrolu kvality a validační modul, protože jsou spokojeni se stávajícím řešením systému v LIS. Máme v laboratoři připravenou archivaci, ale je to v závorce z toho důvodu, že pravděpodobně se laboratoř asi rozhodne pro archivaci mimo linku z organizačních důvodů. Jinak pokud by laboratoř chtěla, tak můžeme tu archivaci provádět automaticky. A poslední věc, která je tam napsána, že laboratoř nevyužívá Live View, protože jsme jim o tom ještě neřekli. To mělo být překvapení. Další otázka je nebo co tedy vyplývá, že cobas IT middleware se nám vyvíjí jako spolehlivý a funkční systém, o kterém můžeme předpokládat, že ho můžeme instalovat dalším zákazníkům a že by s ním neměli mít žádné problémy. Teď bych se vás chtěl ještě na poslední otázku, jestli jste se 2.října 2014, jestli jste se dívali na televizi a konkrétně na regionální zpravodajství, protože v tom regionálním zpravodajství byste se dozvěděli, že v Plzni byla otevřena supermoderní laboratoř a protože toto video bylo natočené jednak pro ČT24 a jednak tam byla lokální televize ZAK z Karlových Varů, tak natočili takovou krátkou kompaktní reportáž, ve které se vlastně jednoduchým způsobem dá shrnout, jak to v té laboratoři celé dopadlo. Novou supermoderní laboratoř má plzeňská fakultní nemocnice. Denně se v ní zpracují 2000 vzorků a výsledky se teď dostávají k lékařům daleko rychleji než v minulosti. Takto to vypadá ve zbrusu novém laboratorním sále v plzeňské fakultní nemocnici, který patří k nejlépe vybaveným v České republice. Je to jedno z nejmodernějších zařízení, které v současné době na trhu je. Myslím si, že naše fakultní nemocnice udělala další velký krok k pokroku. Naprosto přesná analýza vzorků a mnohem rychlejší práce, to jsou hlavní výhody nové laboratoře. Vzorky do laboratoře přicházejí potrubní poštou, odtud poté putují do automatizované linky. Potrubní pošta zkrátí dobu doručení v areálu nemocnice až o půl hodiny, pak se v laboratoři zkontroluje jen kvalita vzorku a všechno ostatní už je na moderních přístrojích. Ten vzorek bude rychle zpracován a kvalitně a ta informace půjde elektronicky zpátky až na tu ambulanci nebo na oddělení, které si nechalo ten vzorek vyšetřit. Tím, že tam není ta lidská práce, tak samozřejmě tím je menší možnost záměny a toto všechno. Lidé z laboratoře ale kvůli lince rozhodně nemusí hledat jinou práci. Máme možnost, aby dělali další, třeba speciální, metody, na které dřív nebylo. Náklady na vybudování laboratorního sálu nebyly příliš vysoké. Je to přes 5 milionů Kč a myslím si, že ta cena a výkon je opravdu kvalitní. Automatickou linku si nemocnice pronajímá od výrobce. Tereza Maixnerová, televize ZAK. Tak a toto je poslední fotka, na které bych vám chtěl demonstrovat 1 důležitou věc a to je skutečnost, že když si při řešení, i složitých projektů, dobře rozdělíte práci, tak toho zase tolik dělat nemusíte.

Podcast

Přehrajte si zvukovou stopu videa:

Podívejte se i na další přednášky webcastu Sympózium laboratorní medicíny 2014 - webcast.

Související články

Přednáška představuje portfolio Diagnostické divize Roche pro diagnostiku infekčních onemocnění. 

Lékař je hostem v životě pacienta

… tato věta zazněla na Euromedlabu při sympoziu Engaging patients with laboratory medicine. A nejen ta. Hodně se diskutovalo, zda a za jakých podmínek mají být pacienti seznamováni s výsledky svých laboratorních testů. Ale ještě mnohem větší prostor byl věnován odpovědím na otázku, PROČ by měli být s nimi obeznámeni a co jim to přinese. Následující článek je souhrnem informací, které jsem v průběhu sympozia stačila zachytit. Ne o všem se u nás takhle otevřeně hovoří.

Přednáška seznamuje s problematikou bolesti na hrudi v akutním provozu, s její etiologií a s možnostmi diagnostiky akutních koronárních syndromů. Přednášející se zabývá také doporučeními pro diagnostiku akutních koronárních syndromů a podrobně představuje rule-in a rule-out protokoly, které bylo možné implementovat díky stanovení hs TnT.