Vliv výživy na vznik nádorového onemocnění

90-95% nádorů je způsobeno ovlivnitelnými vlivy a 30-35% všech nádorů lze přičítat nějakému vlivu výživy. Přednáška podává přehled jednotlivých výživových faktorů, kde je prokázaný efekt na riziko vzniku nádorů. Které potraviny působí protektivně a které jsou rizikové?  Přednáška je určena praktickým lékařům.

TIP: Pro lepší zážitek zvolte režim "Celá obrazovka" (ikonka vpravo dole na liště)

Video

Textový přepis

Tip: Kliknutím na místo v textu, přetočíte přehrávané video.

Dobré odpoledne, já se budu zabývat vztahem výživy k nádorovému riziku. Jenom na úvod pro zdůraznění některých věcí, vy to jistě znáte, ale 90-95% nádorů obecně je způsobeno vnějšími vlivy, to znamená ovlivnitelnými vlivy. Z těch vnějších vlivů, jaké je zastoupení výživy? Vidíme, že výživa se jeví jako nejvýznamnější, zhruba 30-35% všech nádorů, respektive přesněji řečeno nádorových úmrtí, lze přičítat nějakému vlivu výživy čili stojí za to se tou výživou určitě zabývat. Co se týče té mé vlastní přednášky, tak já se nebudu příliš zabývat mechanismy působení výživových faktorů, protože to by ani časově nebylo možné zvládnout, abychom to nějak rozumně probrali, ale udělám to spíš jako takový přehled výživových faktorů, kde je prokázaný efekt na riziko. A to prokázané, to není jenom nějaké slovo, tím se myslí s dostatečnými důkazy dle exaktních kritérií. To se, myslím, i v průběhu mé přednášky ukáže jako, že je nesmírně důležité a já bych to chtěl ještě tím více zdůraznit. Jedná se také o to, že ohledně vztahů výživy k nádorům se toho publikuje strašně moc, a to jak v odborné literatuře, tak zcela nepochybně i v populární, úplně typickým příkladem je internet. Ono to, myslím že po právu, zajímá prakticky každého, tak jak zajímá výživa, tak i ten vztah k rakovině, ale je třeba si uvědomit, že ne všechno, co se publikuje, a tím ale myslím nejenom ty vysloveně populární věci, ale bohužel někdy i odborné, tak ne všechno je prostě pravda. A člověk se v tom může celkem lehce topit nebo až téměř utopit, v těch informacích, respektive dezinformacích. Vede to potom k tomu, že ten obecný stav znalostí o prevenci rakoviny a řekněme konkrétně i o vlivu výživy na riziko rakoviny, není zdaleka optimální, dokonce to lze charakterizovat jako značnou neinformovanost obecnou, bohužel někdy a ne zcela zřídka i u lékařů, je to dáno tím, jak jsem říkal, že je obtížné se orientovat v záplavě nepodložených zpráv, a to dokonce ale i je dosti obtížné se orientovat v odborném tisku, ne že by se tam publikovaly nesmysly, ale jak budu dál zmiňovat, tak mně záleží na kvalitě těch studií, na provedení, na jejich designu. Ve svých důsledcích to potom dost často vede k tomu, že lidé se chybně zaměřují ve snaze žít zdravě, tu snahu mají, ale prostě nasměrují to chybným směrem a celkově to lze charakterizovat jako nevyužívání možností primární prevence, pořád převažuje sekundární prevence. Toto je jeden z příkladů, dnes už takových učebnicových, to je vysloveně jistě odborná publikace, odborný korelační graf, kde je znázorněný vztah mezi příjmem tuků s výživou a rizikem úmrtí na rakovinu. Myslím, že bychom celkem jasně řekli, že ta korelace je velmi významná a mohlo by to vést k interpretaci, jako že to k této interpretaci z historického pohledu jednu chvíli vedlo, že zvýšená konzumace tuku velmi silně zvyšuje riziko rakoviny. Ovšem to je přesně příklad, právě tím je to učebnicový příklad, souvislosti sice jasné, silné korelace, ovšem ne kauzální, ne příčinné čili ne každá souvislost je příčinná. V tomto případě ten tuk není příčinou, protože ty země tak jak, nevím jestli je přečtete, ale to není podstatné úplně, abyste jednotlivé ty názvy přečetli, ale ty země které tam jsou, ty různé země se liší i mnohými jinými parametry než jenom tosu konzumací tuku a ukázalo se postupným následujícími studiemi, že ty takzvané přidružené nebo matoucí faktory jsou důležitější tady v tomto vztahu než ta vlastní konzumace tuku. Co tedy nejsou dostatečné důkazy? Jako dostatečně nepovažujeme to, když se dočtete například, že funguje v pokusu na zvířeti nebo funguje in vitro v jakékoliv podobě na buněčných kulturách nebo takzvaně obsahuje látky, které jsou "známé" svými protirakovinnými účinky, například antioxidanty, pak, jak jsem už před chvilkou zmínil, případy zprostředkované souvislosti nebo nekauzální, nepříčinné souvislosti. Dále obecně nejsou dostatečně důkazy takové, kdy faktory, v našem případě výživa, jsou zjišťovány na skupinové úrovni, to byla právě ta korelace, kdy ta konzumace tuku byla zjišťována z národních statistik, nikoliv že by byly dotazováni nebo nějak sledováni ti jednotliví respondenti, to je tedy ta skupinová úroveň. A také dnes už platí to, že nejsou důkazy dostatečné, pokud nejsou ty výsledky z prospektivních, nejlépe kohortových, studií. Case-control studie nejsou považovány za dostatečné. Vy to jistě znáte, ale já přece jenom upozorním, protože to doopravdy považuji za hodně důležité. Když si představíte takovou klasickou Case-control studii, tak tam postupujeme tedy do minulosti a přitom zjišťování do minulosti máme značně omezené prostředky, protože vlastně můžeme tu výživu zjišťovat pouze zpětným dotazem, nějakými dotazníky nebo dotazováním ústním, to už je celkem jedno, a to nepochybně je zatíženo mnoha chybami, ať už to, že je to vzdáleno nějakou značnou dobu a i to, že ty 2 skupiny, ty takzvané případy, ti nemocní a ta zdravá kontrola nebo ta skupina, tak na tam nejsou úplně stejně, i co se týče té možnosti jaksi si vybavit tu minulou výživu. Oproti tomu, když si představíte takovou klasickou prospektivní kohortovou studii, tak tam je zcela jiná situace, protože máme na začátku zdravou populaci a potom si naplánujeme vyšetření, která budeme provádět, je to pořád zatím homogenní populace a trvá to většinou spoustu let a během té spousty let máme různá kontrolní vyšetření - třeba po 5ti letech po 10ti, po 15, ano, ono skutečně tyto studie trvají takto dlouho, ale můžeme brát třeba krevní vzorky, zjišťovat saturaci, vitamíny nebo čímkoliv jiným v organismu atd. atd. I ta vlastní výživa se dá zjišťovat na úplně jiné úrovni, třeba záznamové metody, nebo i kdyby to byly ricolové metody, ale je to úplně něco jiného než nějaká anamnéza prostě 10 let zpětně nebo větší období, takže mnohem větší přesnost. Potom určitá alternativa je jakýsi klasický klinický pokus, intervenční studie, dejme tomu i s crossoverem, s překřížením placebo a exponovaní. Dá se ohledně zjišťování vlivu výživy také použít například, když budeme testovat vliv suplement, ale jako klasické, třeba když si představíte zjišťování vlivu ovoce a zeleniny, tak je tam trošku problém mít vlastně tu placebovou skupinu, ten experimentální design tam nedosáhnete, protože nikdy nebudete mít populaci, která by měla nulovou konzumaci ovoce zeleniny oproti těm, kteří jí mají v pořádku, a pokud byste se o to snažili, tak se dostanete do etických problémů, protože ty lidi, když na několik let prostě byste jim vlastně zakázali konzumovat ovoce a zeleninu, tak je tím poškodíte nepochybně. Takže ono to nakonec vede k tomu, že máme dneska určitou klasifikaci důkazů. Tato tabulka vás určitě strašně vyděsí nebo spíš znudí, ale já se pokusím to trošku obrousit. V podstatě co vám chci ukázat, je ten levý sloupeček, že máme kategorií důkazů od přesvědčivých jako to A, přes pravděpodobné až po další, nebudu všechny ty možnosti číst, vy si to nakonec přečtete sami, ale jedná se o to, že jako možné podklady pro doporučení pro obyvatelstvo, nebo chcete-li pro pacienty, se dají využívat jenom ty úrovně první dvě, to znamená, jestli jsou důkazy přesvědčivé anebo jestli jsou na úrovni pravděpodobné. Ono to zní jako, že to není moc přesvědčivé, to pravděpodobné, ale to je terminus technicus, pořád to jsou ještě dostatečně přesvědčivé důkazy. Takže pouze tyto 2 úrovně, jakmile už je to to C omezené-nasvědčující, tak tam prostě nemůžete tvrdit někomu, že by měl změnit výživu na základě tady těchto důkazů nedostatečných. Tak toto je velmi podstatné. Já tedy v tom dalším výkladu se v podstatě zaměřím pouze na tyto první dvě skupiny a jak jsem říkal ze začátku, tak v tom zbytku času vám udělám přehled těch výživových faktorů zhruba tady podle těchto skupin. A začneme hned tou první. To uspořádání těch tabulek následujících bude stejné, takže možná vám chvilku tady udělá problém se zorientovat v té první, ale v těch dalších už to bude v pořádku. Budou tam vždy 2 sloupečky, zelený v případě, že tam něco bude, když je protektivní efekt, když něco z té potravinové skupiny funguje ochranným způsobem a naopak ten červený sloupeček, pakliže je tam rizikový efekt, takže je to tak. Dá se v tom zorientovat tímto způsobem? Já myslím že ano. Takže tady v tom případě té první skupiny, vidíme, že jednak je tam vlevo vláknina nebo respektive, teď jsem to řekl nepřesně, protože to není vláknina, ale strava obsahující vlákninu, kde jsou pravděpodobné důkazy pro preventivní efekt prospěšný proti kolorektálnímu karcinomu, naopak z té druhé skupiny jsou tam pouze aflatoxiny, myslím, že není třeba dál popisovat, všichni víme, o co se jedná, produkty plísní atd., tak tam jsou dokonce přesvědčivé důkazy o zvýšení rizika rakoviny jater. Půjdeme dále, abychom to stihli. Tady skupina zeleniny a ovoce, která byla velmi frekventovaná a je stále velmi frekventovaná v té oblasti prevence rakoviny výživou a já to zase trošku zjednoduším, protože ono je tady toho hodně psáno. Když se na to podíváte, tak v podstatě ten první řádek tam úplně chybí, dnes nemáme žádné přesvědčivé důkazy o tom, že by zelenina a ovoce nebo něco z této skupiny, že by tam byly přesvědčivé důkazy, takže to je takový určitý ústup, když si vzpomenete na různé preventivní programy 5x denně atd. Na druhé straně ovšem ty důkazy jsou v kategorii pravděpodobných, tedy dostatečné, a jejich tam poměrně dost, já je nebudu všechny předčítat, budeme předpokládat to, něco stihnete sami a jinak prostě je celá řada konkrétních zelenin a ovoce, kde je konkrétní efekt prokázaný. Nic škodlivého tam není. Další významná skupina bílkovinných zdrojů, respektive masa, drůbeže, ryb a vajec, tak tady nemáme žádný protektivní efekt, ale máme zde poměrně významný rizikový efekt, takzvané červené maso, výživáři to někdy neradi slyší, ale nicméně i když si to přeložíte z angličtiny "red meat", normálně se používá a víme, o co se jedná, červené maso, tak prostě prokazatelné zvýšení rakoviny kolorekta, rovněž tak masné výrobky, masné výrobky - to je něco, co označujeme asi jako uzeniny u nás, a potom už tam je spíš taková specialita, nicméně ty solené ryby kantonského typu svědčí o nepříznivém efektu soli, o kterém ještě bude řeč. Další skupina, ta bude taková docela kontroverzní nebo je - mléko a mléčné výrobky, protože jednak zde máme něco zeleného, to znamená preventivní efekt konzumace mléka proti kolorektálnímu karcinomu a na druhé straně ovšem strava bohatá na kalcium, což nepochybně mléko a mléčné výrobky jsou, určitým způsobem zvyšuje riziko rakoviny prostaty, takže to sami víte, že v medicíně to takle bývá někdy složitě, že bohužel potom to komplikuje možnosti poradenství, ale to se dá možná řešit takovým tím mottem nebo slidem mým, který ukážu na závěr. To je asi jako jediné vlastně řešení, jak z toho vybruslit. Potom tady máme ty tuky, které už byly ze začátku prezentovány, v podstatě nic tady není, ano? Takže to, co je ve starých učebnicích jako vztah mezi vysokou konzumaci tuků a dnes se to parafrázuje někdy tak, že tuky ve vztahu k riziku rakoviny- ano, ale tuky obsažené v organismu čili obezita, nadváha, ale to už jsme někde jinde, ne tuky přijímané potravou. Další taková trošku nesourodá kombinace - cukry a sůl. Tady jde spíše o tu sůl, už jsem zmiňoval, takže pravděpodobné důkazy poměrně tedy jaksi významné - sůl zvyšuje riziko rakoviny žaludku, slané a solené jídlo prostě také, v podstatě to jedna skupina, že ano. Tak můžeme jít dále. Tady je skupina nealkoholických nápojů a je tady toho velmi málo, maté, asi také víte o co se jedná, takový ten jihoamerický nápoj, který se pije hodně horký a tam jde spíš o tu teplotu než o to složení toho nápoje. Ale to bych řekl, že není úplně tak podstatné, já možná tady zmíním to, že právě je toho tady celkem dost málo čili zmíním to, co tady není, ale co přitom bylo zkoumáno. Tak jak jste určitě mnozí z vás slyšeli, jak se předpokládá, že třeba zelený čaj, že má velmi silné protirakovinné účinky, nic takového se neprokázalo. Takže to je možná ta nejdůležitější informace u této skupiny. Naopak co se týče alkoholických nápojů, tak tam je velmi silný ten efekt a jasně prokázaný a vidíte ho sami. Takže ty nádory - a už nebudu, protože mě tlačí čas, je jednotlivě vypočítávat. Nadváha a obezita: opět se nám to tady pouze červená, ale je to zase taková trošku kontroverzní skupina, to je hodně zajímavé, když se podíváte také do toho levého sloupečku, tak co se týče rakoviny prsu, tak je známo to, že nadváha a obezita zvyšuje toto riziko, ale to je postmenopauzální výskyt, kdežto u premenopauzálního výskytu kupodivu ta nadváha a obezita působí spíše preventivně a ty důkazy nejsou nějaké úplně obskurní, je to v kategorii pravděpodobných. Ono to má i určité, já jsem říkal, že nebudu do těch mechanismů zabředávat, ale z hlediska produkce estrogenu atd., takto se to dá i zdůvodňovat. Toto již je shrnutí, takže vlastně se u toho nemusíme zdržet, to jenom, abyste měli jako celkový přehled, protože to jsou ty předchozí tabulky zhuštěné všechny do jedné. Ať už tedy ta horní část, ty výživové faktory, kde jsou nějaké přesvědčivé důkazy, opět možná upozorním na to, že žádný protektivní faktor v kategorií těch přesvědčivých a jsou to ještě jenom takové, no přiznejme si, takové trošku jako ne zcela typické výživové faktory, co bychom tam čekali - aflatoxiny, že, budiž červené maso - to je jasný výživový faktor, alkoholické nápoje - no alkohol, je to výživa? Je a není, někdy se to bere samostatně. Nadváha a obezita - je to je spíš jako produkt výživy. A nyní ty faktory, kde jsou ty důkazy pouze pravděpodobné, tak to už bych se opakoval. Co podstatné není, například "éčka", spousta lidí se takto zaměřuje, myslí si, kdoví jaký mají špatný efekt, vůbec - je to nesmysl, nic takového. A ty další věci, co si takto už poprosím přečíst, přelétnout, protože vy to zvládnete rychleji než já. A dostáváme se k úplnému závěru, takže to nejlepší řešení, v podstatě asi takovéto: tak, jak jsou současná výživová doporučení - pestrá a vyvážená strava. Děkuji za pozornost!

Podcast

Přehrajte si zvukovou stopu videa:

Související články

Co by měl praktický lékař vědět o nejčastějších karcinomech

Letos si diagnózu karcinomu vyslechne z úst svých lékařů přes 77 tisíc našich občanů. Na konci roku tak u nás bude s karcinomem žít a bojovat celkem 450 tisíc pacientů. Když toto číslo převedeme na počet rodin, bude každá šestá rodina řešit tuto závažnou nemoc u některého ze svých členů.

Osteonekróza čelisti: Potřebujeme aktualizaci Modré knihy?

Léčba bisfosfonáty tvoří nedílnou součást komplexní onkologické péče u řady pokročilých zhoubných nádorů. Obávanou, avšak do značné míry preventabilní komplikací této terapie je osteonekróza čelisti. Diskuse o tom, jak její výskyt a případné dopady na nemocného minimalizovat, byla náplní odborného sympozia, které v rámci letošních Brněnských onkologických dnů podpořila společnost MEDONET Pharma s. r. o.

Přednáška zazněla v rámci XXVIII. Konference pro nelékařské zdravotnické pracovníky v roce 2014, v bloku Péče o pacienty v závěru života a přináší pohled na společnou práci s kolegy v šesti evropských zemích (Británie, Francie, Irsko, Itálie, Finsko a Maďarsko). Přednáška je opatřena českými titulky (zapínají se ikonkou pod videem).