Epidemiologie karcinomu prsu v ČR a odhady počtu pacientek v roce 2012

  • , Institut biostatistiky a analýz Lékařské a Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity Brno
  • , Institut biostatistiky a analýz Lékařské a Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity Brno
  • , Institut biostatistiky a analýz Lékařské a Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity Brno

Vysoká incidence nádorů prsu je pozorována ve všech vyspělých zemích světa, především v zemích severní a západní Evropy a severní Ameriky. Česká republika zaujímá ve srovnání s ostatními zeměmi světa 26. místo v počtu nově diagnostikovaných nádorů na 100 tis. žen a 72. místo v počtu úmrtí na 100 tis. žen.

Zdroj: DUŠEK, LADISLAV.; GREGOR, JAKUB; MUŽÍK, JAN. Epidemiologie karcinomu prsu v ČR a odhady počtu pacientek v roce 2012. Breast Cancer News : časopis pro odborníky ve zdravotnictví. Listopad 2011, 1, 3, s. 4-6. Obsah čísla

Nárůst incidence karcinomu prsu v ČR

Karcinom prsu je po jiných kožních nádorech nejčastějším onkologickým onemocněním českých žen. Aktuální validovaná data Národního onkologického registru referují v roce 2008 o 6 416 nových případech tohoto onemocnění (120 případů na 100 tis. žen) a 1 942 úmrtích (více než 36 případů na 100 tis. žen) (obrázek 1). Při srovnání s rokem 1998 to představuje více než 35% nárůst incidence; u mortality naopak zaznamenáváme mírný pokles. Prevalence, tedy celkový počet všech žijících pacientek, které měly ve své historii rakovinu prsu, byla 58 719 žen. Podrobnější informace o epidemiologii rakoviny prsu i dalších onkologických onemocněních jsou všem uživatelům k dispozici na webových stránkách www.svod.cz.(1) Vysoká incidence nádorů prsu je pozorována ve všech vyspělých zemích světa, především v zemích severní a západní Evropy a severní Ameriky. Česká republika zaujímá ve srovnání s ostatními zeměmi světa 26. místo v počtu nově diagnostikovaných nádorů na 100 tis. žen a 72. místo v počtu úmrtí na 100 tis. žen.(2)

Uvedená čísla bezesporu dokumentují výraznou zátěž české populace nádory prsu. Jsou však výsledkem nejen prostého růstu incidence onemocnění v populaci, ale i lepší diagnostiky – především preventivního screeningového programu, který v ČR probíhá od roku 2002. Ten je zaměřen na cílené mamografické vyšetřování žen nad 45 let a v současné době dosahuje 50% pokrytí cílové populace. Rostoucí počet diagnostikovaných případů rakoviny prsu je tedy jedním z logických důsledků plošného a cíleného vyšetřování pacientek. Tím druhým, mnohem pozitivnějším, je výrazný podíl případů diagnostikovaných v méně pokročilém stadiu rozvoje nádoru. V roce 2008 byly téměř tři čtvrtiny nových zhoubných nádorů prsu diagnostikovány v klinickém stadiu I nebo II (obrázek 2), což znamená nejen významně vyšší naději pacientky na vyléčení, ale zároveň i řádově nižší náklady na léčbu. Nejvíce pacientek s karcinomem prsu je diagnostikováno ve věku mezi 60 a 70 lety, incidence však výrazně narůstá již ve věkové kategorii od 45 let.

Trend „rozevírajících se nůžek“ mezi incidencí a mortalitou můžeme pozorovat u řady onkologických onemocnění a lze jej přičítat rozvoji jak v oblasti diagnostiky (vyšetřovací metody i existence screeningového programu), tak i moderní léčby. Každopádně karcinom prsu může sloužit jako příklad toho, jak pomocí sekundární prevence dosáhnout stavu, kdy je většina diagnostikovaných případů rakoviny dobře léčitelná. Opačným případem je třeba rakovina tlustého střeva a konečníku, kde je naopak více než polovina nových onemocnění zachycena v pokročilém stadiu a organizovaný screeningový program je zatím v počátcích.

Predikce počtu pacientek s karcinomem prsu v roce 2012

Počty onkologických pacientů jsou každoročně predikovány pod garancí České onkologické společnosti ČLS JEP, výhradně s využitím validních populačních dat získaných od zákonem určených správců. Jedná se konkrétně o následující zdroje:

  • Národní onkologický registr ČR (správce a poskytovatel dat: ÚZIS ČR). Standardně sbíraná epidemiologická databáze o zhoubných nádorech s téměř 1,7 mil. záznamů od roku 1977. Populační data jsou takto k dispozici k roku 2008, situace v následujících letech byla předmětem níže popsaných prognóz.
  • Demografická data populace ČR a registr zemřelých (správce a poskytovatel dat: ČSÚ ČR) tvoří nepostradatelnou informační základnu pro prediktivní hodnocení epidemiologických dat. Pomocí těchto dat byly korigovány věkově standardizované modely přežití.
  • Expertní odhady zaměřené na hodnoty, které není možné z populačních dat věrohodně získat: pravděpodobnost diseminovaných relapsů u různých stadií onemocnění v různou dobu od ukončení primární terapie a pravděpodobnost absolvování různých linií léčby u metastatických onemocnění.

Při predikcích celkové incidence jsou uvažovány veškeré zhoubné nádory hlášené do databáze NOR. Údaj obsahuje úplnou incidenci nádorového onemocnění včetně nových nádorů diagnostikovaných u onkologických pacientů.

1 První nádory v dané lokalizaci u pacientů, kteří již v minulosti onemocněli jiným nádorovým onemocněním, představují 8,2 % uvedeného počtu u stadia I, 8,7 % u stadia II, 8,4 % u stadia III, 8,6 % u stadia IV a 13,6 % u onemocnění s neznámým stadiem. Nádory u pacientů, kteří již v minulosti onemocněli stejným onemocněním, představují u uvedených stadií 4,8 %, 3,7 %, 3,0 %, 3,7 % a 3,0 %.

2 Objektivními důvody pro neuvedení stadia onemocnění jsou nálezy DCO nebo při pitvě, velmi časná úmrtí pacienta, nemocní neléčeni pro kontraindikace onkologické léčby, odmítnutí léčby pacientem. Není-li neuvedení stadia vysvětleno, je záznam považován za chybně neúplný. Záznamy bez uvedeného stadia nejsou dále započítávány do očekávaného počtu pacientů s protinádorovou léčbou.

Odhad celkové prevalence zahrnuje jednak počty nově diagnostikovaných zhoubných nádorů v roce 2012 a dále odhady žijících pacientů, kteří byli diagnostikováni a léčeni v minulých letech (kalkulováno pomocí populačních modelů přežití). U výsledných odhadů byla provedena korekce zohledňující progresi onemocnění do diseminovaných stadií. Pacienti, kteří byli dříve diagnostikováni v I., II. nebo III. stadiu, ale kteří v roce 2012 pravděpodobně relabují nebo progredují do diseminovaného stadia, jsou již zahrnuti v predikované prevalenci IV. stadia. Model v této chvíli nesleduje pravděpodobnost relapsů do jiného než IV. stadia, neboť pro takto detailní sledování nejsou k dispozici dostatečně věrohodná populační data.

1 Objektivními důvody pro neuvedení stadia onemocnění jsou nálezy DCO nebo při pitvě, velmi časná úmrtí pacienta, nemocní neléčeni pro kontraindikace onkologické léčby, odmítnutí léčby pacientem. Není-li neuvedení stadia vysvětleno, je záznam považován za chybně neúplný. Záznamy bez uvedeného stadia nejsou dále započítávány do očekávaného počtu pacientů s protinádorovou léčbou.

Odhady počtu léčených pacientek jsou prováděny výhradně z validních populačních dat, u kterých je jasná histologická verifikace nádoru a je dokončené určení klinického stadia onemocnění v době primární diagnózy. Tabulky obsahují počty všech osob potenciálně léčených protinádorovou terapií (informace o podstoupené léčbě dle záznamů NOR, 2004–2008), dle klinického stadia.

Literatura

  1. Dušek L, Mužík J, Kubásek M, Koptíková J, Žaloudík J, Vyzula R. Epidemiologie zhoubných nádorů v České republice [online]. Masarykova univerzita; 2005. Dostupný z WWW: http://www.svod.cz/. Verze 7.0 [2007], ISSN 1802–8861.
  2. Ferlay J, Shin HR, Bray F, Forman D, Mathers C, Parkin DM. GLOBOCAN 2008 v1.2, Cancer Incidence and Mortality Worldwide: IARC CancerBase No. 10 [online]. Lyon, France: International Agency for Research on Cancer; 2010. Dostupný z WWW: http://globocan.iarc.fr

Zdroj: DUŠEK, LADISLAV.; GREGOR, JAKUB; MUŽÍK, JAN. Epidemiologie karcinomu prsu v ČR a odhady počtu pacientek v roce 2012. Breast Cancer News : časopis pro odborníky ve zdravotnictví. Listopad 2011, 1, 3, s. 4-6.

Související články

Společnost českých patologů ČLS JEP rozhodla již v roce 2009 zavést ve spolupráci s Institutem biostatistiky a analýz Masarykovy univerzity v Brně (IBA MU) centrální registr morfologicky vyšetřených karcinomů prsu (mamární registr – MAGISTER), kam budou zadávány všechny nově diagnostikované případy karcinomu prsu.

ALTTO je randomizovaná, otevřená studie fáze III adjuvantního lapatinibu a/nebo Herceptinu. Do studie bylo zařazeno 8 237 pacientek s HER2 pozitivním karcinomem prsu, jejichž nábor byl ukončen v lednu 2011. Výsledky studie jsou očekávány v roce 2013.

Pertuzumab se váže v oblasti receptoru, která je odpovědná za vazbu na další receptor ze skupiny HER a vznik diméru. Vazba pertuzumabu na HER2 brání vzniku dimérů, ať již homodimérů HER2-HER2 či heterodimérů. Jeho působení je tak zaměřeno především proti buněčné signalizaci receptoru HER3.