Pozitronová emisní tomografie (PET)

Pozitronová emisní tomografie je moderní zobrazovací metoda, při níž se pacientovi podává do žil mírně radioaktivní látka a kamera následně snímá záření vznikající při přeměně atomů této látky. Vyšetření se využívá zejména pro přesnou diagnostiku nádorových onemocnění a pomáhá tak určit rozsah choroby a tím i nejvhodnější variantu léčby. Pomocí PET lze také průběžně monitorovat úspěšnost terapie, aby ji ošetřující lékař mohl případně změnit.

Video

Textový přepis

Tip: Kliknutím na místo v textu, přetočíte přehrávané video.

Pozitronová emisní tomografie je moderní zobrazovací metoda, při níž je pacientovi do žíly aplikována radioaktivní látka a skener následně snímá záření uvolňující se přeměnou atomů této látky. Vyšetření se využívá zejména pro přesnou diagnostiku nádorových onemocnění a pomáhá tak určit rozsah choroby a tím i nejvhodnější variantu léčby. Pomocí pozitronová emisní tomografie lze také průběžně monitorovat úspěšnost terapie, aby ji ošetřující lékař mohl případně změnit. Nacházíme se v Masarykově onkologickém ústavu, kde se s metodou PET seznámíme detailněji. Pozitronová emisní tomografie je diagnostická vyšetřovací metoda, která patří mezi metody nukleární medicíny. A v principu se jedná o to, že my využíváme na detekci nádorové tkáně otevřených radiofarmak. To znamená, pacient dostane radiofarmakum obvykle do žíly, pak nastane asi hodinové období, než se ta látka distribuuje v těle pacienta, a vzhledem k tomu, že nádorová tkáň, nádorové buňky a tkáně, které tvoří, mají odlišný metabolismus, tak vychytávají obvykle více radioaktivní látky, což my vlastně můžeme za pomoci skenerů detekovat, zobrazit. Tak, hlavní indikací pro vyšetření pozitronové emisní tomografie je detekce maligních nádorů. Vzhledem k tomu, že Masarykův onkologický ústav je logicky orientovan na vyšetření pacientů s maligními nádory, tak to tvoří u nás asi 95 % vyšetření. Další z indikací jsou neurologická onemocnění, kam patří hlavně detekce epileptogenního ložiska u zejména mladých pacientů trpících epilepsií, a pak pochopitelně hodnocení účinnosti terapie u maligních nádorů mozku. Kardiologie úplně okrajově, jenom u několika pacientů jsme udělali vyšetření takzvané viability levé komory srdeční po transplantaci kmenových buněk. To zázemí je dosti složité a závisí od toho, jestli dané PET centrum je kompletní a má i cyklotron, kde vlastně probíhá výroba radiofarmak, nebo se ta radiofarmaka na dané pracoviště, které je vzdálené od cyklotronového pracoviště, dováží. Je to možné díky tomu, že fyzikální poločas fluorem 18 značených radiofarmak je asi 110 minut, a vzhledem k velikosti České republiky je prakticky možné zásobit kterékoliv pracoviště z dvou center, nebo respektive tří center, které provádí výrobu radiofarmak. Když se mluví o pozitronové emisní tomografii, tak obvykle se myslí FDG nebo FDGPET, to znamená vyšetření za pomoci Fluoro-deoxy-glukózy. Původně, když se začínalo s pozitronovou emisní tomografií, tak ty první skenery byly sólo PET skenery, kde vlastně se to vyšetření provádělo tak, že se detekovalo záření, které vychází z pacienta, a další upřesnění, to znamená, aby se v dané lézi, třeba tady přiletěl nějaký anatomický koráb, bylo nutné udělat za pomoci takzvané softwarové fúze obrazu, to znamená, že tato modalita PETová se spojila třeba s CT nebo s rezonancí, aby dané patologické ložisko bylo možné blíže anatomicky specifikovat. Pak nastal zásadní zlom, zlom teda ve vývoji skenerů, a prakticky od roku 2000 až po současnost postupně byly všechny sólo PET skenery vytlačovány takzvanými hybridními systémy, což je zařízení, které v sobě spojuje - dá se říct - skenery, které detekují záření jiným fyzikálním principem. V našem případě mluvíme o hybridním skeneru PET-CT, který v sobě spojuje pozitronový emisní tomograf a výpočetní tomograf. Momentálně se nacházíme na pracovišti Ústavu pro jaderný výzkum na PET centru Brno, nacházíme se v jeho podzemí, kde probíhá, vlastně, samotná příprava prvních kroků toho radiofarmaka. Za námi se nachází urychlovač částic, neboli cyklotron, jehož prostřednictvím jsme schopni připravit radioaktivní látku, kterou používáme ke značení v její surové podobě. Dále tato látka v té surové podobě pokračuje do výrobních prostor, kde pomocí robotických modulů ji chemicky navážeme na látku, která je potom vlastně aplikována pacientovi. Je to zpravidla látka, která se nějakým způsobem účastní procesů v pacientově organismu, ideálně tedy má nějakou spojitost s onkologií, s metabolismem a podobně. Posléze, co je tato látka u nás vyrobena, tak ji posíláme o patro výše, kde se nachází laboratoř kontroly kvality, která zaručí, že to, co zde vyrobíme, bude splňovat veškeré požadavky, a tuto látku poskytujeme dál radiofarmaceutům Masarykovo onkologického ústavu, kteří se postarají o to, aby byla správně rozplněna a připravena jednotlivým pacientům. Příprava pacientů je podstatná, velice důležitá v tomto případě, protože zásadním způsobem ovlivňuje kvalitu těch obrazů, které my pak musíme hodnotit. Pacient by měl být 4 až 6 hodin před vyšetřením na lačno. Měl by se dva dny před vyšetřením vyvarovat zvýšené tělesné aktivity, to znamená, aby neběhal nelyžoval nebo nechodil někam posilovat břišní svaly do fitness centra. A pak je velice důležité, aby byl dostatečně hydratován, to znamená, aby přijal dostatek tekutin, ale neslazených, to znamená nejlépe čistou vodu. No, my se snažíme, abychom mohli zodpovědně zhodnotit ten obrázek, který pak za pomoci PETu dostaneme, mít víceméně podrobný pohled na toho pacienta, protože to zásadním způsobem ovlivňuje hodnocení nálezu. Tak se snažíme, aby - a to je zase apel na naše odesílající lékaře, aby ty žádanky, s kterými posílají pacienty na vyšetření, byly vyplněny kompletně, a aby tam bylo... čím možno více klinických údajů, které pak usnadňují to hodnocení nálezu u nás. Ten proces je v podstatě jednoduchý, ale navazuje na sebe a není možná ho nějakým způsobem zkrátit. A to je důležité, aby pacienti, kteří k nám přicházejí na vyšetření, měli dostatečnou časovou rezervu, aby nebylo - takže odskočím si na PET na pět minut a budu mít výsledek v ruce. To není možné, vzhledem k té složitosti a návaznosti všech procesů možné. Tak pacient nejdřív je naší resekcí zaevidován, zkontrolují se jeho data. Pak se mu poskytne takzvaný informovaný souhlas. To je elaborát, kde vlastně je vysvětleno... princip vyšetření, a takový návod, jak se má pacient během vyšetření a po něm chovat. Pak je na aplikační místnosti zakanylován v případě potřeby a pak se mu aplikuje radiofarmakum do žíly. Obvykle v oblasti kubitální jamky. Aplikace je prakticky bezbolestná, nepřináší s sebou žádná rizika, protože to radiofarmakum, které pacient dostane, nemá žádné farmakologické účinky, to znamená, nebude pociťovat ani teplo, ani žádné reakce jsme zatím neměli. Pak nastane zásadní fáze, která spočívá v tom, že pacient je umístěn do jedné z našich aktivních čekárniček, kde má určitý komfort. A to je důležité, aby pacient během této hodiny byl v klidu, protože během této takzvané akumulační fáze nastává distribuce radiofarmaka v jeho organismu, v jeho těle, a zásadním způsobem to pak ovlivní vlastně to snímání a výsledek toho celého vyšetření. Vyšetření se provádí v ležící poloze a trvá asi 15 až 20 minut, než postupně se jednotlivé části jeho těla nasnímají, a za pomoci počítače pak se vytvoří virtuální 3d obraz, který pak lékaři hodnotí. Stane se, že pacient přesáhne svou hmotností limit nosnosti našeho vyšetřovacího stolu, to je 204 kilogramů, takže to je logický zádrhel. Pak může být nějaká defigurace trupu, která brání prostupu otvorem v gentry, který má 70 centimetrů, měli jsme například pacientku, která měla tak závažnou anasarku, že nebylo možné, aby tím otvorem nějakým jsme ji dostali. A zásadní kontraindikací z hlediska kvality obrazu je hyperglykemie, obvykle nad 11 mmol/l. V tomto případě - a to je velice důležité - aby pacienti k nám přicházeli podle možností v euglykemickém stavu, teď mluvíme o pochopitelně pacientu s cukrovkou, protože když je ta hladina glykemie nad 11 mmol/l, tak ty obrázky jsou prakticky nehodnotitelné. Já Vám můžu tady ukázat, jak vypadá obvyklý obrázek, který my pak hodnotíme. Tady jsou transverzální, sagitální, koronární řezy, a navíc ještě takzvaný pseudo-3d obrázek, který nám umožňuje se orientovat v tom objemu tělesném. A tady je vidět třebas patologické ložisko v oblasti štítné žlázy, byl to maligní lymfom. Tolik byl vstupním vyšetřením tady... a toto je situace po léčbě operační a chemoterapií, kde vlastně je vidět, že toto ložisko, které představovalo veliký nádor v oblasti krku, zcela vymizelo. A pacient je prakticky zdráv, protože nezjistili jsme ani žádné metastatické postižení - nikde jinde v těle. Pro onkologa je rozhodující, jaký je vlastně stav, funkční stav, nádorového onemocnění. S tím, že přišla pozitronová emisní tomografie, která v současné době hlavně je založena na radiofarmaku, které je založeno na podkladě metabolismu glukózy, tak se ukazuje tím pádem metabolismus samotné glukózy v daném nádoru. Nádor je takovej žrout, žralok, který vychytává všechnu možnou glukózu kolem sebe, aby se uživil. No a když se mu dodá námi upravená glukóza, která je radioaktivní, tak se potom může jednoduše snímat. Takže pro nás je to důležité vyšetření z hlediska funkčnosti nádorového onemocnění. Výhoda, obrovský benefit tohoto vyšetření navzdory tomu, že je to ekonomicky náročné, tak je v tom, že - tak, jak jsem říkal dříve - že je tu ta funční diagnostika, ale hlavně v tom, že pacient absolvuje určitý cyklus, třeba půlroční cyklus chemoterapie. Po tom půlroce by se provedlo CT nebo magnetická rezonance, a teoreticky, a taky jsme to v praxi hodně často viděli, to onemocnění může být stejně velké. Nicméně, PET prokáže v některých případech, že sice je stejně velké, ale nefunkční. Ten nález neodpovídá nádorově tkáni, a pacient nemusí absolvovat další chemoterapii, která je náročná jak pro něho, tak pro všechny, ale hlavně tedy pro toho pacienta. A na druhé straně může být nádor malý, zmenší se, ale jeho aktivita, která se měří podle určite stupnice SUV, tak jeho aktivita může být vyšší. Pak se může podle toho upravit léčba, protože normálně by třeba pacient pokračoval v další léčbě ve stejném charakteru, ale tady je vidět, že už by na tuto léčbu to onemocnění... prostě už tato léčba by na toto onemocnění nestačila. Je potřeba ji změnit. Obvykle našim pacientům po absolvování vyšetření radíme, aby podle možností několik hodin po skončení vyšetření, to znamená, když opustí naše oddělení, se vyvarovali blízkého styku s ostatními příbuznými nebo dětmi. Hlavně dětmi a těhotnými ženami. Toto období není dlouhé, tak já myslím že těch 5 hodin bohatě stačí na to, aby ta radioaktivní látka byla z organismu prakticky zcela eliminována. V případě kojících žen - protože jsme vyšetřovali i kojící matky - je tady specielní režim. To znamená, že během těch 10 hodin od začátku vyšetření se vyvarují styku s dítětem a odstříkávají si to mateřské mléko. Na druhý den totiž to mateřské mléko díky krátkému poločasu rozpadu už vůbec není radioaktivní a je možné ho bez problému použít na dokrmování toho dítěte. Pozitronová emisní tomografie je zobrazovací vyšetřovací metoda nukleární medicíny, která se nejčastěji používá pro přesnou diagnostiku nádorových onemocnění. Pacient by se měl jeden až dva dny před vyšetřením vyhnout větší tělesné aktivitě. Vyšetření se provádí na lačno, to znamená, 6 hodin před vyšetřením by pacient neměl jíst a pít, s výjimkou čisté vody. Pokud je pacient objednán k vyšetření na odpolední hodiny, je vhodná lehká snídaně, například suchý rohlík. Před vyšetřením je všem pacientům vyšetřena hladina cukru v krvi. Poté se vyšetřovanému podá do žíly radiofarmakum, nejčastěji cukr označený radioaktivním fluorem. Skener následně snímá záření vznikající při přeměně atomů této látky. Na výsledném obraze je zřetelně vidět, jak tkáň poznamenaná nádorovým nebo zánětlivým procesem radiofarmakum ve zvýšené míře vychytává. Pamatujte na to, že o své zdraví se musíte sami aktivně starat. Nikdo jiný to za Vás neudělá. Informace jsou důležité, protože pouze dobře informovaný pacient se může lékaře správně ptát a žádat nejlepší dostupnou zdravotní péči a léčbu. Mějte se hezky a příště na viděnou.

Podcast

Přehrajte si zvukovou stopu videa:

S vyšetřením seznamují lékaři Oddělení nukleární medicíny Masarykova onkologického ústavu Brno.