Virus chřipky
Přehrajte si článek jako podcast
Viry jsou nejjednodušší živé organismy. Nemají vlastní buňky. Ke svému množení proto využívají buňky jiných organismů. Velikost virů se vyjadřuje v miliardtinách metrů (1/1 000 000 000). Řadí se tak mezi nejmenší známé organismy. Pro představu, přibližně 200 tisíc chřipkových virů naskládaných vedle sebe by vytvořilo řadu dlouhou pouhý jeden centimetr! Jednotlivé viry tak lze spatřit jen pomocí speciálního elektronového mikroskopu.
Jak vypadá?
Virus chřipky na první pohled připomíná kuličku nebo vlákénko na povrchu posypané krupicí. Skládá se z jádra, obalů a několika typů bílkovin. "Drobenku" na povrchu tvoří dva druhy tzv. antigenů. Jsou to jakési klíče, pomocí kterých virus proniká do nitra buňky. První z antigenů, hemaglutinin (H), zajišťuje přichycení viru na povrch napadené buňky. Druhý se nazývá neuraminidáza (N). Jeho funkcí je nahlodávat povrch buňky a usnadnit viru vstup dovnitř buňky a výstup ven.
Virový obal tvoří několik vrstev. Vnější jsou tukové. Virus je získává při opouštění napadené buňky. Vnitřní vrstvy tvoří vlastní bílkoviny (proteiny) viru. Protein označovaný jako M1 představuje jakousi kostru stabilizující virus. Protein M2 tvoří kanálky ve virových obalech. Díky nim dokáže virus uvolnit svoji genetickou informaci.
Genetická informace je ukryta v samotném jádru viru. Je zakódována ve vláknu ribonukleové kyseliny (RNA).
Rozmanitá společnost
Chřipkové viry se dělí do tří základních skupin označovaných prvními písmeny abecedy. Každá skupina má ještě několik dalších kmenů lišících se od sebe vlastnostmi jednotlivých virů a jejich schopností vyvolat onemocnění. Chřipkové viry skupiny A a B jsou nejčastějšími původci každoročních jarních a podzimních epidemií . Skupina C naproti tomu vyvolává jen mírnější onemocnění a s epidemiemi nemá nic společného. Viry chřipky A a C jsou nakažlivé jak pro člověka, tak pro některá zvířata. Virem chřipky B se může nakazit jen člověk. Je to dáno rozdílností povrchových antigenů hemaglutininu a neuraminidázy a rozdíly v povrchových receptorech buněk napadených organismů.
Chřipka A |
|
Chřipka B |
|
Chřipka C |
|
Kouzlo změny
Virové antigeny (hemaglutinin a neuraminidáza) se v průběhu svého množení v hostitelských buňkách dokážou měnit. Pokud dojde pouze k drobným změnám v genetické informaci, ale typ hemaglutininu nebo neuraminidázy zůstane stejný, jde o antigenní drift (posun). Díky driftu vznikají běžné epidemie chřipky. Za určitých okolností může záměnou části genetické informace dojít k výměně jednoho typu antigenu za jiný. Taková změna se označuje jako antigenní shift (zlom). Antigenní shift je často příčinou vzniku pandemie chřipky.
Za určitých okolností dojde k napadení jedné buňky dvěma různým viry. Jejich genetická informace se smísí a vzniká nový druh odlišných schopností.