COVID-19 a protinádorová léčba: Onkologičtí pacienti jsou schopni účinné imunitní odpovědi proti infekci COVID-19 a dokáží reagovat na vakcinaci tvorbou protilátek
Pandemie COVID-19, kterou v těchto dnech zažíváme, má významný dopad na onkologickou léčbu, na pacienty a obecně na poskytování onkologické péče, to znamená i na lékaře. Podívejte se na krátké video o souvislostech a dopadech pandemie COVID-19 na protinádorovou léčbu. Shrnutí své původní přednášky, kterou pronesl na Brněnských onkologických dnech 2020, pro vás připravil doc. MUDr. Tomáš Büchler, Ph.D. z Onkologické kliniky 1. Lékářské fakulty UK a Thomayerovy nemocnice.
Dopady pandemie COVID-19 na onkologické pacienty
Dopady pandemie COVID-19 se dají rozdělit do tří skupin:
- Primární dopady
Je u onkologických pacientů vyšší riziko infekce a průběh onemocnění COVID-19 horší než u pacientů bez onkologické diagnózy? - Sekundární dopady
Může v souvislosti s pandemií COVID-19 docházet k odkládání nebo změnám léčby a screeningu a tím potenciálně zhoršování průběhu onemocnění? - Tercirární dopady
Mohlo by dojít následkem pandemie k výpadkům výroby onkologických léků nebo omezení klinických studií? K těmto posledním dopadům zatím nedochází a doufejme, že k nim ani nedojde.
Otázky, kterými se u onkologických pacientů ve vztahu ke COVID-19 zabýváme, jsou následující:
- Je u onkologických pacientů vyšší riziko, že se nakazí onemocněním COVID-19 a že u nich bude COVID-19 probíhat nepříznivým způsobem?
- Je možné pacienty účelným způsobem chránit?
- Je možné je léčit stejně jako pacienty bez onkologických onemocnění?
- Je možné, aby onkologičtí pacienti podstupovali vakcinaci?
Pro mnoho z těchto otázek nemáme jasnou odpověď z klinických studií a musíme si pomoct zdravým rozumem nebo zkušenostmi u jiných infekčních onemocnění co se týká vakcinace, jako je chřipka.
Povzbudivé je, že z posledních výsledků publikovaných v lednu 2021 vyplývá, že onkologičtí pacienti jsou schopni účinné imunitní odpovědi proti infekci COVID-19 a dokáží reagovat na vakcinaci tvorbou protilátek. Po vakcinaci jsou tedy chráněni.
U většiny onkologických onemocnění se neprokázalo, že by infekce COVID-19 probíhala jinak než u neonkologických pacientů. Je však potřeba vzít v úvahu, že u onkologických pacientů jsou přítomny další rizikové faktory, které mohou být spojeny s nepříznivým průběhem COVID-19. Jsou to hlavně vyšší věk, kouření, obezita nebo závažná onemocnění srdce.
doc. MUDr. Tomáš Büchler, Ph.D.
Průběh COVID-19 u onkologických pacientů
U většiny onkologických onemocnění se neprokázalo, že by infekce COVID-19 probíhala jinak než u neonkologických pacientů. Je však potřeba vzít v úvahu, že u onkologických pacientů jsou přítomny další rizikové faktory, které mohou být spojeny s nepříznivým průběhem COVID-19. Jsou to hlavně vyšší věk, kouření, obezita nebo závažná onemocnění srdce. Onkologičtí pacienti mohou být ohroženi nejen těmito komorbiditami, ale i kvůli častějším návštěvám zdravotnických zařízení.
Onkologičtí pacienti a očkování proti COVID-19
Česká onkologická společnost (ČOS) vypracovala doporučení pro očkování onkologických pacientů proti COVID-19. V současné době máme v České republice k dispozici vakcíny na bázi mRNA a lze říci, že pro onkologické pacienty jsou tyto vakcíny bezpečné. Nehrozí u nich aktivace viru, protože tyto vakcíny virus neobsahují. Dosud se neprokázalo, že by pacienti s okologickou diagnózou měli vyšší rizikou nežádoucích účinků vakcinace. Mezi tyto nežádoucí účinky patří hlavně bolesti v místě vpichu, horečky nebo únava. Všechny tyto nežádoucí účinky trvají jen několik hodin, maximálně dnů.
ČOS v souladu s doporučením v jiných zemích doporučuje onkologickým pacientům se nechat očkovat. V každém případě i u onkologických pacientů mohou existovat konkrétní výjimky. V tomto případě je dobré se poradit s ošetřujícícm lékařem, který o těchto pacientech ví nejvíc.
Závěrem si lze přát, abychom pandemii COVID-19 zvládli a co nejdříve se vrátili do normálního stavu.
doc. MUDr. Tomáš Büchler, Ph.D.
Doc. MUDr. Tomáš Büchler, Ph.D., promoval na Lékařské fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě v roce 2000. Po promoci pracoval na Interní hematoonkologické klinice ve Fakultní nemocnici v Brně. V letech 2004 až 2006 působil ve Velké Británii jako výzkumný pracovník na Oxfordské univerzitě. Poté absolvoval část postgraduálního vzdělávání v oboru klinická onkologie na University College Hospital a St. Bartholomew’s Hospital v Londýně. Od roku 2007 pracuje na Onkologické klinice 1. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Thomayerovy nemocnice. Od roku 2012 je přednostou tohoto pracoviště. V roce 2013 byl jmenován docentem v oboru onkologie. Publikoval více než 150 odborných prací. Je autorem či spoluautorem řady odborných knih. Patří k nim zejména učebnice Speciální onkologie (1. vydání 2017 a 2. vydání 2020) a Obecná onkologie (Maxdorf, 2019), nedávno oceněná cenou Ligy proti rakovině.
Je předsedou Sekce onkologické imunologie České onkologické společnosti a redakčních rad časopisů Targeted Oncology, Klinická onkologie a Česká urologie. Jeho hlavním odborným zájmem je léčba urologických a gastointestinálních nádorů, cílená onkologická léčba včetně nových možností imunoterapie a dlouhodobé následky malignit a jejich terapie.
M-CZ-00001369