Soubory cookie nám pomáhají poskytovat, chránit a zlepšovat služby portálu. Používáním tohoto portálu vyjadřujete svůj souhlas s našimi zásadami týkajícími se souborů cookie. Více informací najdete v dokumentu Pravidla používání portálu MojeMedicina.cz.

Zavřít
Roche Navigation Menu MojeMedicina.cz : MojeMedicina.cz
  • Roche.cz
  • O portálu
  • Přihlásit
  • Odhlásit
  • Vyhledat
Roche
  • Nahoru
  • MojeMedicina.cz: portál pro zdraví
  • Search
  • Close search

						
							

Searching

    • MojeMedicina.cz: portál pro zdraví
    • Průvodce pacienta
      Průvodce pacienta Přehled
      • Diagnózy
      • Dobré rady | Mojemedicina.cz
      • Vyšetřovací metody
      • Léčebné metody
      • Prevence a screening
      • MEDx Talks
      • Diagnózy - Příběhy pacientů
      • Životní styl
      • Péče o pacienta
      • Pacientské organizace
      • Práva pacientů
      Nepřehlédněte Diagnózy

    • Vzdělávání
      Vzdělávání Přehled
      • Digitální technologie
      • Osobní rozvoj
      • Psychologie a komunikace
      • Hodnocení vědeckých výstupů
      • Galerie lékařských osobností
      • CIT akademie
    • Věda & Výzkum
      Věda & Výzkum Přehled
      • Výzkum nových léčiv v ROCHE
      • Protinádorová imunoterapie
      • Historie léčby rakoviny
      • Imunoterapie přehledně
      • Společnost Roche a výzkum protinádorové imunoterapie
      Nepřehlédněte Film: Od myšlenky k vynálezu - Vývoj nového léku

    • Personalizovaná péče
      Personalizovaná péče Přehled
      Nepřehlédněte Jak vznikají nádory a co je genomové profilování?

    Zavřít

    1 - of Výsledky hledání pro ""

    No results

    Tento portál obsahuje informace určené lékařům a farmaceutům dostupné jen po přihlášení pro registrované odborníky. Jste-li lékař či lékárník oprávněn předepisovat nebo vydávat humánní léčivé přípravky, prosíme, zaregistrujte se. Informace určené pro veřejnost či pacienty jsou volně dostupné bez registrace.

    Chci se zaregistrovat

    Nacházíte se zde:

    1. Průvodce pacienta
    2. Diagnózy
    3. Hepatitidy
    4. Virová hepatitida A

    Virová hepatitida A

    1. 12. 2014

    MUDr. Kateřina Fialová

    Virová hepatitida A, hepatitis virosa A (VHA) je infekční zánět jater.

    Historie a výskyt

    Onemocnění se vyskytuje celosvětově, zejména však v rozvojových zemích s nízkým hygienickým standardem. Nejvyšší výskyt je tedy ve střední Americe, Africe a některých asijských zemích. Česká republika patří spolu se střední a západní Evropou a státy Severní Ameriky mezi země s nízkým výskytem VHA. Poslední větší epidemie proběhly v naší republice roku 1979, kdy se ze zmrazených polských jahod nakazilo více než 40 000 lidí, a roku 2008, kdy onemocnělo 1600 lidí. Jako zdroj onemocnění byla tehdy označena komunita nitrožilních uživatelů drog a osob s nízkým hygienickým standardem.

    Onemocnění je známo již ze zápisů ve staré čínské literatuře. Dobře dokumentované jsou epidemie z Evropy v 17. a 18. století. V 19. století popsal Virchow dnes známou VHA jako katarální žloutenku. Teprve v roce 1973 byly objeveny ve stolici nemocných virové částice, které Feinstone a Kapikain pojmenovali jako viry hepatitidy A.

    Vyvolavatel

    Virus hepatitidy A je neobalený RNA virus. Patří do čeledi Picornaviridae, rodu Hepatovirus. Je odolný vůči zevnímu prostředí, zejména vyšší teplotě a kyselému pH. Ve stolici a vodě vydrží až 30 dní. Spolehlivě je zničen chlorovými desinfekčními látkami. Varem je inaktivován cca za 5 minut.

    Virus se po vstupu do těla nejprve množí v zažívacím traktu a následně proniká k jaterním buňkám. Zde se pomalu množí v cytoplazmě jaterních buněk, dochází k degeneraci postižených buněk a následně zánětlivé infiltraci jaterní tkáně. Virus je vylučován žlučí do střeva. Může být přítomen i ve slinách, sekretu nosohltanu a moči.

    Přenos a inkubační doba

    Přenos VHA se děje tzv. orofekální cestou, tedy pozřením viru, který se vylučuje stolicí. Zdrojem infekce jsou lidé v inkubační době, akutně nemocní a jedinci, u nichž VHA probíhá bezpříznakově. K nákaze dochází nejčastěji požitím kontaminované vody a potravy (nemytá zelenina a ovoce, syrové mořské plody, zejména mušle) či přímým kontaktem (znečištěné ruce, běžně užívané předměty). Vzácně může dojít k přenosu i pohlavní cestou mezi homosexuály a krevními deriváty připravenými z lidských sér velké skupiny dárců (případy onemocnění hemofiliků po podání koagulačních faktorů).

    Inkubační doba onemocnění je 15 až 50 dní, průměrně 28 dní.

    Klinické příznaky

    VHA může probíhat pod různým obrazem. U dětí často inaparentně, tedy bezpříznakově.

    Nejčastěji VHA probíhá pod obrazem ikterického onemocnění. Před propuknutím vlastního onemocnění předchází tzv. prodromální fáze. Nemocný pociťuje únavu, bolesti svalů, kloubů, nechutenství, bolesti břicha, pocit na zvracení, má zvýšenou teplotu až horečku... Následuje vlastní onemocnění, charakteristické ikterem (žloutenkou) kůže, sliznic, bělma a tmavou močí. V důsledku obstrukce žlučových cest může být světlá až bílá stolice (acholická).

    Onemocnění trvá obvykle 3 až 5 týdnů.

    VHA nepřechází do chronicity. Zřídka může dojít k život ohrožujícímu stavu, tzv. fulminantnímu průběhu se selháním jaterních funkcí. V některých případech může dojít k relapsu onemocnění.

    Diagnóza

    Diagnóza VHA se stanoví na základě průkazu přítomnosti protilátek proti viru hepatitidy A tzv. anti HAV IgM. Stanovuje se sérologicky metodou ELISA. Protilátky se objevují do 2 týdnů od infekce a přetrvávají obvykle 10 až 12 týdnů. Po překonané infekci doživotně přetrvávají protilátky anti HAV IgG, označované jako celkové nebo total. Tyto protilátky se v krvi objevují i po očkování.

    Přítomnost viru hepatitidy A lze ve stolici prokázat elektronovým mikroskopem, běžně se ale toto vyšetření neprovádí.

    V krvi se dále monitoruje hodnota tzv. "jaterních testů" - sérových aminotransferáz AST, ALT, ALP, GMT a bilirubin. Hodnoty mohou být mnohonásobně zvýšené. Jejich zvýšení obvykle odpovídá závažnosti probíhajícího onemocnění. Za žluté zabarvení kůže a bělma je zodpovědný zvýšený bilirubin v krvi a tkáních. O jaterních funkcích vypovídá také hodnota cholinesterázy, amoniaku, albuminu. Dále se sleduje se krevní obraz, parametry srážlivosti, glukóza a další základní biochemické parametry vnitřního prostředí.

    Ultrazvukovým vyšetřením jsou patrná zvětšená játra.

    Léčba a prevence

    Všichni nemocní by měli být alespoň v úvodu onemocnění hospitalizováni. U akutní VHA, stejně jako u ostatních hepatitid, je nařízená hospitalizace podle zákona č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví.

    Léčba nekomplikovaného onemocnění spočívá hlavně v symptomatické léčbě,  tj. tlumení jednotlivých příznaků. Podávají se léky proti zvracení apod. Je vhodná nedráždivá strava s vyloučením alkoholu, dříve přísná jaterní dieta se již nedoporučuje. Při těžším postižení jater se podávají infúze s glukózou a aminokyselinami. V případě krvácivých projevů je podávána substituce koagulačních faktorů. U forem s vyšším bilirubinem a cholestázou se podávají choleretika, tedy léky zlepšující odchod žluči a měnící její složení. Často se užívají tzv. hepatoprotektiva, jejich efekt však prokázán nebyl. Nemocný by měl zachovávat klidový režim, u akutního onemocnění s těžším průběhem pobyt na lůžku. Specifická léčba antivirotiky jako u hepatitidy B a C pro VHA zatím není k dispozici.

    Rekonvalescence po VHA závisí na formě  a průběhu onemocnění. Trvá obvykle 1–3 měsíce. Nadále je nezbytná abstinence alkoholu, fyzická zátěž dle individuální tolerance pacienta. Nedoporučuje se pouze nadměrná či vytrvalostí sportovní nebo pracovní aktivita. Pacient bývá po dobu 1 až 2 let dispenzarizován ve specializované poradně pro hepatitidy.

    U fulminantních (velmi prudce probíhajících) forem VHA, u kterých dochází k selhání jater, je někdy indikována transplantace.

    Jako prevence přenosu VHA je vhodné umývat syrové potraviny, pečlivě dbát na hygienické návyky, zejména při cestování do rizikových oblastí, vyvarovat se pití nebalených nápojů nebo chlazených nápojů s ledem atp.

    Nejúčinnějším způsobem prevence je očkování. V současné době se provádí bezpečnými neživými vakcínami, které obsahují inaktivovaný virus. Podává se ve schématu dvou vakcín, druhá dávka se podává cca za 6–12 měsíců po první aplikaci. Vakcíny jsou k dispozici pro děti již od 1 roku věku. Ochrana před VHA je dlouhodobá, předpokládá se nejméně 20 let.

    Specifický imunoglobulin proti VHA, který se dříve podával osobám s vysokým rizikem onemocnění po kontaktu s VHA, se v současné době v České republice již nepodává.

    • © 2021 Roche Czech Republic
    • 24.02.2021
    • Kontakt
    • Mapa stránek
    • Pravidla používání portálu MojeMedicina.cz

    Provozovatelem tohoto portálu je společnost ROCHE s.r.o., Futurama Business Park Bld F, Sokolovská 685/136f, 186 00 Praha 8, tel. +420 220 382 111. Portál a všechny jeho prvky jsou chráněny autorským právem, které se řídí zákonem číslo 121/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Sekce "Léčivé přípravky", "Terapeutické oblasti" a "Vzdělávání" nebo jejich části mohou obsahovat komerční produktové informace, proto jsou přístupné pouze pro lékaře a farmaceuty, kteří mohou předepisovat léčivé přípravky dle zákona o regulaci reklamy a zákona o léčivech. Tento portál zároveň dodržuje oborová etická pravidla a kodex Asociace inovativního farmaceutického průmyslu a Europan Federation of Pharmaceutical Industries and Associations.

    • Sledujte nás na Twitteru
    • Sledujte nás na Facebooku
    • Sledujte nás na YouTube