Poučení z minulosti
Odborníci Světové zdravotnické organizace (WHO) definovali hlavní poznatky, které je možno vyvodit ze studování a poznávání minulých pandemií chřipky:
- Pandemie se chovají stejně nepředvídatelně jako virus, který je způsobuje. Lze pozorovat velké rozdíly ve smrtnosti, závažnosti a šíření dosud známých pandemií chřipky.
- Shodnou vlastností všech pandemií je značný nárůst počtu nemocných během velmi krátké doby. Rychlost vzestupu množství případů prudce stoupá v rámci pouhých několika týdnů.
- Měřítkem celkového dopadu pandemie na populaci je zejména schopnost viru vybírat si oběti mezi skupinami obyvatel obvykle chřipkou méně postiženými.
- Epidemie probíhají většinou ve vlnách. Vlny následující po té první jsou obvykle horší.
- Většina pandemií chřipky vznikla v oblastech Asie, kde je veliká hustota obyvatel a těsný kontakt s kachnami a prasaty.
- Opatření pro ochranu veřejného zdraví mohou zpomalit mezinárodní šíření pandemie, ale nemohou ji zastavit.
- Oddalování šíření nákazy může způsobit rozprostření epidemie do více let a snížit tak celosvětový dopad.
- V optimálním případě způsobí pandemie vysoké množství úmrtí u osob velmi starých a u pacientů s chronickým onemocněním. Ostatních skupin v populaci se dotkne jen málo.