Tisíce lidí umírají na rakovinu tlustého střeva zbytečně

Česká republika patří k zemím s nejvyšším výskytem kolorektálního karcinomu. Ročně zjistí lékaři tuto diagnózu u téměř osmi tisíc lidí, čtyři tisíce pacientů umírá. Mnoho z nich zbytečně, protože přichází k lékaři pozdě. Smutnou statistiku chce změnit sdružení OnkoMaják, které připravilo projekt Střevotour. „Když se ptáme odborníků, proč jsou čísla u nás tak vysoká, zmiňují více faktorů - nezdravou stravu, nedostatek pohybu, velkou roli hraje i dědičnost. Když se ale budou lidé o sebe starat a chodit na preventivní prohlídky včas, nemoc se odhalí v počátečním stádiu a potom je velmi dobře léčitelná,“ připomíná Pavla Freij.

S obří maketou tlustého střeva, která ukazuje, jaké choroby tento orgán nejčastěji postihují, už sdružení procestovalo řadu měst a obcí. Cílem kampaně je přivést do ordinací lékařů na preventivní vyšetření více lidí.  „Jezdíme dva roky, lidé mají více informací o rakovině tlustého střeva. Zjistili jsme ovšem, že starost o zdraví je u nás mnohdy až na konci žebříčku priorit.“

Lidé totiž stále podceňují prevenci a nechodí na  pravidelné prohlídky. Přitom v České republice byl před jedenácti lety zavedený plošný screening a lidem nad 50 let hradí zdravotní pojišťovny test na skryté krvácení ve stolici. Pacienti starší 55 let si dokonce mohou rovnou vybrat, zda si udělají test, nebo přímo podstoupí kolonoskopické vyšetření.  To umožňuje odhalit nádorové onemocnění v jeho časných stadiích, kdy ještě pacienti nemají potíže. „Existuje spousta mýtů o tom, jak je kolonoskopie nepříjemná, řada pacientů z ní má značné obavy. Abychom je přesvědčili, že jejich strach je zbytečný, natočili jsme film s profesorem Miroslavem Zavoralem a kreslířem Petrem Urbanem. Dokument ukazuje, jak vyšetření probíhá a co se s pacientem děje, protože Petr Urban sám prošel kolonoskopií. A nakreslil i krásný komiks o Pivrncovi na vyšetření,“  říká Freij.

V nejbližší době chystá sdružení nový spot od režiséra Jiřího Adamce, který bude lidi vyzývat k preventivnímu vyšetření tlustého střeva a konečníku. Další úsilí bude OnkoMaják směřovat na informování veřejnosti o rakovině plic, připravuje také projekt „My a vy společně“, v němž chce spojit aktivity s dalšími sdruženími a organizacemi. „Dostatek informací o nemoci i způsobu léčby potřebují nejen onkologičtí pacienti, ale také jejich okolí. Rodina a přátelé mnohdy netuší, jak se mají k nemocnému chovat. Zaměstnavatelé taky tápou, protože léčba a rekonvalescence u nádorových onemocnění je delší a oni neví, jakou práci tito lidé zvládnou nebo kolik času potřebují na odpočinek. Péče by proto měla být komplexnější. Například v Holandsku se do rukou psychologů dostane nejen pacient, ale i jeho rodina. Funguje to podobně jako ve včelím úle, všichni ví, jak se mohou zapojit a co nemocnému pomůže se s vážnou diagnózou vyrovnat.“