Idiopatická plicní fibróza
František Zahradník
Pan František pracoval jako policista. Slušný fyzický fond vylepšoval v posilovně, plaval, jezdil na kole. Sám na sobě začal pozorovat, že má problémy s dechem a výkoností, ale přešel to mávnutím ruky a konstatováním, že po 50. roce už nemůže čekat zázraky. Kvůli přetrvávajícímu kašli navštívil praktického lékaře. Následovala další vyšetření, na jejichž konci byla diagnóza idiopatické plicní fibrózy (IPF). O této nemoci dosud nic neslyšel. Milníkem v jeho léčbě bylo náhodné setkání s lázeňským lékařem, který mu vysvětlil, že ještě není konec jeho života, a že teď má jedinečnou příležitost svůj život změnit, že je to jen na něm, a že by to měl udělat, dokud je to možné. Tento rozhovor Františka velmi ovlivnil, odešel od policie, přestěhoval se na venkov a začal se věnovat své rodině. Prognóza přežití s IPF bez léčby je zhruba 2-3 roky. O terapii se aktivně zajímal, vstoupil do klinické studie, dostává moderní léčbu a s chorobou žije již 9 let.